Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 2 bajty ,  před 1 měsícem
m
V průběhu [[10. století|10.]] a [[11. století]] se území stalo součástí [[Uhersko|Uherského království]]. Po vpádu Tatarů ve [[13. století|13.]] století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V [[15. století]] došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] a [[János Hunyadi|Jánose Hunyadiho]] s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]. Po [[Bitva u Moháče|Bitvě u Moháče]] se Gemer dostal do blízkosti [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V [[17. století|17.]] a [[18. století]] byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od [[18. století]] nastal velký rozvoj [[Těžební průmysl|těžebního průmyslu]], který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce [[Důl|dolů]] v celém [[Uhersko|Uhersku]]. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.
 
Během [[revoluce v roce 1848]] byl Gemer pomyslně rozdělen na [[maďarsko]]u a slovenskou část. Středisky [[Maďarská revoluce 1848-18491848–1849|maďarské revoluce]] se stala [[Rimavská Sobota]], [[Rožňava]] a [[Plešivec (Slovensko)|Plešivec]]. Slovenským centrem byla [[Revúca (město)|Revúca]].
 
[[Soubor:Gömör-Kishont county map.jpg|náhled|Mapa Gemeru - Malohontu]]