Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 2 bajty ,  před 1 měsícem
m
V březnu 1848 se stal předsedou uherské vlády liberální [[Lajos Batthyány]] a ministrem financí [[Lajos Kossuth]]. Po abdikaci císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda Dobrotivého]] odmítli uznat jeho nástupce [[František Josef I.|Františka Josefa]] jako uherského krále. 11. září 1848 vtrhlo do Uher vojsko chorvatského bána [[Josip Jelačić|Josipa Jelačiče]], Batthyányho revoluční armáda jej však 29. září [[Bitva u Pákozdu|u Pákozdu]] porazila. 25. září císař odmítl novou vládu a jmenoval velitelem armády generála von Lamberg, kterého vzbouřenci v Pešti zavraždili, a rakouská armáda začala proti povstalcům bojovat. Snaha rakouské vlády potlačit revoluci v Uhrách vyvolala v říjnu třetí vídeňskou revoluci, ta však byla tentokrát potlačena Windischgrätzem.
 
Nový císař [[František Josef I.]] nakonec s pomocí vojska v březnu [[1849]] rozpustil [[Kroměřížský sněm|říšský sněm v Kroměříži]] a vyhlásil [[oktrojovaná ústava|oktrojovanou]] [[březnová ústava|březnovou ústavu]]. To vyvolalo 7. března 1849 povstání za nezávislost Uher. Císařská armáda pod velením [[Alfred Windischgrätz|knížete Windischgrätze]] musela 10. dubna ustoupit před revoluční armádou s polskými dobrovolníky a 14. dubna byla vyhlášena nezávislá Maďarská republika s Kossuthem jako říšským správcem a diktátorskými pravomocemi. Ostatní evropské státy ji však neuznaly a [[Maďarská revoluce 1848-18491848–1849|maďarská revoluce]] pak byla nakonec poražena s pomocí [[ruské impérium|ruského]] vojska v srpnu [[1849]].<ref>Veber (2002). S. 408-412.</ref> 3. října 1849 kapitulovala poslední jednotka v [[Komárno|Komárnu]] a 6. října byl bývalý premiér Batthyány popraven.
 
Roku [[1851]] císař ústavu odvolal, čímž začala téměř desetiletá éra [[neoabsolutismus|neoabsolutismu]], nicméně výdobytky revoluce, zejména zrušení [[poddanství]] a zřízení [[obecní samospráva|obecní samosprávy]] zůstaly zachovány.<ref>Veber (2002). S. 412-414.</ref>