Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 1 měsícem
m
→‎Po zániku: 1. -- první
[[Karel I.]] musel znovu ze&nbsp;země odejít a&nbsp;byl [[Internace|internován]] v&nbsp;horách ostrova [[Madeira (ostrov)|Madeira]], kde panovalo pro&nbsp;jeho chatrné zdraví velice nevhodné [[Podnebí|klima]]. Při&nbsp;mírových jednáních vítězné mocnosti nařídily nástupnickým státům, aby&nbsp;internovanému císaři poskytly přesně určený roční finanční obnos, jelikož byl zcela zbaven majetku. Žádný finanční příspěvek však nedorazil a&nbsp;při&nbsp;jeho vážném onemocnění nezbývaly prostředky ani&nbsp;pro&nbsp;nejnutnější lékařskou péči. Císař Karel I. zemřel v&nbsp;dubnu [[1922]] na&nbsp;následky nachlazení. V&nbsp;zemích, kam&nbsp;se snažil přinést mír ve&nbsp;válce, kterou nevyhlásil a&nbsp;se kterou nesouhlasil, zůstal zcela zapomenut, paradoxně považován za&nbsp;úhlavního nepřítele.<ref name="pokusy" />
 
V některých nástupnických státech byla stará monarchie po&nbsp;[[První světová válka|prvbíprvní světové válce]] nezřídka přímo démonizována jako vězení národů a&nbsp;nesvobodný stát, kde&nbsp;dva národy zcela ovládaly národy ostatní. Na začátku 20.&nbsp;let patrně málokdo čekal, jaký osud je nástupnickým státům přichystán. V&nbsp;tomto smyslu se vyjádřil [[Švýcarsko|švýcarský]] historik [[Robert Ingrim]]: “Rakousko utlačovalo své národy tím, že jim všemožně překáželo, aby se navzájem utlačovaly.”<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jehlička
| jméno = Ladislav