75 095
editací
Změny
m
→Po zániku: 1. -- první
[[Karel I.]] musel znovu ze země odejít a byl [[Internace|internován]] v horách ostrova [[Madeira (ostrov)|Madeira]], kde panovalo pro jeho chatrné zdraví velice nevhodné [[Podnebí|klima]]. Při mírových jednáních vítězné mocnosti nařídily nástupnickým státům, aby internovanému císaři poskytly přesně určený roční finanční obnos, jelikož byl zcela zbaven majetku. Žádný finanční příspěvek však nedorazil a při jeho vážném onemocnění nezbývaly prostředky ani pro nejnutnější lékařskou péči. Císař Karel I. zemřel v dubnu [[1922]] na následky nachlazení. V zemích, kam se snažil přinést mír ve válce, kterou nevyhlásil a se kterou nesouhlasil, zůstal zcela zapomenut, paradoxně považován za úhlavního nepřítele.<ref name="pokusy" />
V některých nástupnických státech byla stará monarchie po [[První světová válka|prvbíprvní světové válce]] nezřídka přímo démonizována jako vězení národů a nesvobodný stát, kde dva národy zcela ovládaly národy ostatní. Na začátku 20. let patrně málokdo čekal, jaký osud je nástupnickým státům přichystán. V tomto smyslu se vyjádřil [[Švýcarsko|švýcarský]] historik [[Robert Ingrim]]: “Rakousko utlačovalo své národy tím, že jim všemožně překáželo, aby se navzájem utlačovaly.”<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jehlička
| jméno = Ladislav