Finsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Fixinela (diskuse | příspěvky)
→‎Kultura: odkazy
Řádek 116:
{{Podrobně|Dějiny Finska}}
=== Prehistorie ===
[[archeologie|Archeologické]] nálezy prokazují, že oblast, která dnes náleží Finsku, byla osídlena již v [[8. tisíciletí př. n. l.|osmém tisíciletí před naším letopočtem]] během [[doba kamenná|doby kamenné]], když se stáhl [[ledovec]] po poslední [[doba ledová|době ledové]]. Předpokládá se, že první obyvatelé byli především [[lovecLov|lovci]].<ref name="jutikkala1">{{Citace monografie
| příjmení = Jutikkala
| jméno = Eino
Řádek 139:
 
=== Švédská a ruská nadvláda ===
{{viz též|Finské velkoknížectví}}
[[Soubor:Raatajat rahanalaiset.JPG|náhled|vlevo|[[Žďáření]] ve Finsku v 19. století]]
Téměř sedmsetletá příslušnost Finska ke [[Švédsko|Švédskému království]] je tradičně spojována s rokem [[1154]] a údajným příchodem [[křesťanství]] spolu se švédským králem Erikem. Švédové podnikli ve 12. a 13.&nbsp;století celkem tři [[švédské křížové výpravy|křížové výpravy do Finska]], které měly za následek [[Christianizace|christianizaci]] Finů a švédskou [[Kolonizace|kolonizaci]] Finska. Podle archeologických záznamů ale bylo mezi finskými [[pohanství|pohany]] mnoho křesťanů již předtím. [[Švédština]] se stala dominantním jazykem administrativy a výuky. [[Finština]] zůstala jazykem obyčejných lidí, ve kterém se tiskla jen náboženská literatura. Kolem roku [[1697]] během [[Malá doba ledová|malé doby ledové]] zasáhl Finsko ničivý [[hladomor]], který zahubil až 1/3 populace.<ref>{{cite journal |last1=Neumann |first1=J. |last2=Lindgrén |first2=S. |year=1979 |title=Great Historical Events That Were Significantly Affected by the Weather: 4, The Great Famines in Finland and Estonia, 1695–97 |journal=Bulletin of the American Meteorological Society |publisher= |volume= 60 |issue= 7 |pages=st. 775–787 |url=http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/1520-0477%281979%29060%3C0775%3AGHETWS%3E2.0.CO%3B2 |issn=1520-0477}}</ref>
 
V letech [[1808]]–[[1809]] Finsko dobyly armády ruského [[car]]a [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] Ruský car, vědom si vazeb na Švédsko a odlišné kultury, ustanovil Finsko [[Finské velkoknížectví|velkoknížectvím]]m v [[personální unie|personální unii]] s [[Ruské impérium|carským Ruskem]]. Aby [[ruština]] nahradila [[švédština|švédštinu]] a také aby se zpřetrhaly citové vazby se Švédskem, carský dvůr a finská vláda začaly prosazovat finštinu. Přidalo se také silné [[etnický nacionalismus|nacionalistické]] obrozenecké hnutí. Milníkem ve vývoji formování moderního finského národa se stalo vydání [[národní epos|národního eposu]] ''[[Kalevala]]''. Ten vyšel poprvé roku [[1833]] jako tzv. ''Pra-Kalevala'' (finsky ''Alku Kalevala''). Jeho výsledná podoba pochází z roku [[1849]]. Dalším důležitým výsledkem obrozeneckého hnutí bylo získání rovnoprávnosti finštiny se švédštinou v roce [[1892]].
 
 
=== Nezávislost ===
Řádek 160 ⟶ 162:
Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „[[YYA dohoda]]“ (zkratka slov y''stävyys''-, ''yhteistyö''- ''ja avunantosopimus'', což znamená Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku. Mnoho politiků, jako např. prezident [[Urho Kaleva Kekkonen|Urho Kekkonen]] ([[1956]] až [[1981]]), využívalo jejich vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů, což mělo za následek, že Sovětský svaz měl ještě větší vliv. Jiní politici, jako třeba [[Karl-August Fagerholm]], se naopak snažili sovětskému vlivu umíněně čelit.
 
[[Rozpad Sovětského svazu]] roku [[1991]] Finsko překvapil a způsobil ekonomickou krizi, ale Finsko díky němu mohlo nabrat nový [[Geopolitika|geopolitický]] kurz. Roku [[1995]] tak vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské Unie]]. Finsko v EU podporuje [[federalismus]], oproti ostatním [[Severské státy|severským zemím]], které převážně podporují [[Konfederace|konfederalismus]].
 
== Geografie ==