Chan Tung-fang: Porovnání verzí
Nová stránka: {{Pracuje se}} {{Infobox - osoba | obrázek = Han Dongfang (2019).jpg | popisek = Han Dongfang v roce 2019}} {{Čínské jméno|Han|Dongfang}} '''Han Dongfang''' (* 1963 P… |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 4. 11. 2019, 13:55
Han Dongfang (* 1963 Peking) je čínský disident a lidskoprávní aktivista zabývající se především právy pracujících. Je jednou z osobností protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, kde působil jako mluvčí Pekingské autonomní federace pracujících – první nezávislé odborové organizace v Číně.
| Chan Tung-fang | |
|---|---|
.jpg) Han Dongfang v roce 2019 | |
| Narození | 19. srpna 1963 (60 let) Peking |
| Povolání | odborář, politik a advokát |
| Politická strana | Democratic Party |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Han se narodil v roce 1963 v Pekingu.[1] Jeho otec byl farmář a matka pracovala jako dělnice.[2] Rodiče se rozvedli když mu byly tři roky. Han žil s matkou a mladší sestrou nejprve na venkově v provincii Šan-si, než se přestěhovali zpět do Pekingu když bylo Hanovi osm let.[1] Po vystudování střední školy nastoupil k vojenské policii a právě tam začal pochybovat o údajné čínské beztřídní společnosti.[3] Po čtyřech letech služby začal pracovat jako elektrikář na železnici.[1][4]
Role v protestech na náměstí Nebeského klidu
Ve věku 26 let se stal jednou z osobností čínských protestů požadujících demokratizaci v roce 1989, kde stál u zrodu a působil jako mluvčí první nezávislé odborové organizace v Číně – Pekingské autonomní federace pracujících.[1] Někdy se mu proto přezdívalo „čínský Lech Wałęsa“.[1][3][5][6] Při krvavém potlačení protestů čínskou lidovou armádou v noci na 4. června byl Han proti své vůli eskortován skupinkou podporovatelů z náměstí pryč a po několik dní se ukrýval u přátel, než 8. června zamířil na kole na venkov.[1][7] Při zastávce v obchodu zjistil, že jeho jméno figuruje na seznamu nejhledanějších osob. Kvůli slibu, který dal svým následovníkům[1] se 19. června dobrovolně vydal policii.[8] Po dvou letech ve vězení byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu propuštěn na svobodu a léčen s tuberkulózou.[6] Nésledkem této choroby má sníženou funkci jedné plíce.[2] V srpnu 1992 mu byl vydán pas a Han odešel i s těhotnou manželkou do Spojených států.[9]
Život v exilu
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g TANG, Rose. Hong Kong Standard's Interview with CLB's Director Han Dongfang. China Labour Bulletin [online]. 2004-05-29 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tiananmen figures: Worker. BBC [online]. 2009-05-28 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SCHELL, Orville. Mandate of heaven: the legacy of Tiananmen Square and the next generation of China's leaders. New York: Simon & Schuster, 1994. S. 186. (anglicky)
- ↑ KYNGE, James. The road not taken: China after Tiananmen. www.ft.com [online]. 2019-05-24 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AIKMAN, David. The Lech Walesa of China?. Washington Examiner [online]. 2000-10-02 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KRISTOF, Nicholas. Defiant Chinese Dissident Tells of His Ordeal. The New York Times. 1992-04-16. Dostupné online [cit. 2019-11-04]. (anglicky)
- ↑ Schell, s. 188.
- ↑ Schell, s. 189.
- ↑ Schell, s. 196.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chan Tung-fang na Wikimedia Commons
