Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

odkazy
(odkazy)
 
[[File:Heinrich Franz Graf von Rottenhan (1737–1809) crop.jpg|thumb|upright|Jindřich František z Rottenhanu]]
 
Roku 1771 panství koupil za milión zlatých Jan Alexandr z&nbsp;Rottenhanu, který je o&nbsp;šest let později odkázal synovi [[Jindřich František z Rottenhanu|Jindřichu Františkovi z&nbsp;Rottenhanu]].<ref name="s270"/> Jindřich se zasloužil o&nbsp;rozvoj panství a provedl také stavební úpravy na zámku, kde byla mimo jiné stržena vížka s&nbsp;[[Báň (střecha)|cibulovou střechou]], která stávala nad střechou průčelního [[rizalit]]u. Upravena byla také osově souměrná zahrada, na kterou navázal [[anglický park]] doplněný množstvím plastik a drobných staveb – divadlem, antickým chrámkem a dalšími pavilony.<ref name="a76"/> Jindřichovou dědičkou se stala jediná dcera [[Marie Gabriela z Rottenhanu|Gabriela]] provdaná za [[hrabě]]te [[Jiří František August Buquoy|Jiřího Františka Buquoye]].<ref name="a77">Anděl (1984), s. 77</ref> Za něj od roku 1808 nejméně do roku 1820 na zámku od jara do podzimu pobýval [[Václav Jan Křtitel Tomášek]], který zastával funkci učitele a skladatele hudby a organizátora hudebních vystoupení.<ref name="kloub"/> Hraběnka Gabriela panství rozšířila roku 1832 přikoupením [[Přísečnice]] a pět let později ještě [[Hauenštejn]]a.<ref>Sedláček (1923), s. 271</ref> Majetek spravovala až do smrti v&nbsp;roce 1863, kdy se o&nbsp;něj rozdělily její děti. Zatímco Přísečnici a Hauenštejn zdědil syn [[Jiří Jan Jindřich Buquoy|Jiří Jan Buquoy]], Červený hrádek získala dcera Isabella, ovdovělá hraběnka [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffová]].<ref name="a77"/>
 
=== Novodobé dějiny ===
Posledním rodem, kterému zámek patřil, se stali [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburgové]]. Získali jej sňatkem Isabeliny dcery Gabriely s&nbsp;knížetem Ludvíkem Hohenlohe-Langenburgem. Zámek roku 1892 převzal její syn z&nbsp;prvního manželství Gottfried Hohenlohe, který roku 1895 pověřil architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěru]] úpravami zámku. Gottfriedův syn Max Egon Hohenlohe se stal posledním šlechtickým držitelem Červeného hrádku. Max Egon udržoval styky se [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmeckou stranou]], což mu umožnilo dojednat setkání anglického vyjednavače [[Walter Runciman|Waltera Runcimana]] s&nbsp;jejími představiteli přistrany řešení mezinárodníběhem [[Runcimanova mise|krizejeho mise v&nbsp;roce srpnu a září 1938]]. Vzhledem k&nbsp;těmto stykům byl však zámek rodině po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zabaven.<ref name="a77"/>
 
Zámek od té doby sloužil řadě organizací. Vystřídalo se v&nbsp;něm učiliště hornické mládeže a učňovské středisko Chemických závodů v&nbsp;Záluží u&nbsp;Mostu. Od roku 1967 v&nbsp;zámku fungovalo doléčovací středisko chomutovské nemocnice a o&nbsp;dva roky později byl ve dvou místnostech zřízen Památník boje proti fašismu.<ref name="a77"/> Roku 1996 zámek získalo město Jirkov, které zahájilo rozsáhlou rekonstrukci dokončenou v&nbsp;roce 2006. V&nbsp;zámku od té doby sídlí Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov.<ref name="historie-zamku"/> Veřejnosti je v&nbsp;zámku zpřístupněn prohlídkový okruh a technické muzeum v&nbsp;bývalé jízdárně.<ref name="prohlidky"/>