Rižský mír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:18. března; přidána Kategorie:18. březen za použití HotCat |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
Smlouva znamenala konec plánů generála Piłsudského na vytvoření [[Międzymorze|Mezimoří]], federaci středoslovanských a východoslovanských národů pod vedením Polska. Lenin nebyl se smlouvou taktéž spokojen, protože musel odložit své plány pro rozšíření [[Proletářská revoluce|proletářské revoluce]] dále do Evropy.
Rižský mír stabilizoval vztahy mezi Polskem a sovětským Ruskem na dalších 20 let. Problém hranic mezi těmito státy se opět otevřel předvečer [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. Podle některých pozorovatelů bylo pro Polsko velice nešťastné připojit k nově vzniklému státu území
===Situace menšin===
Etničtí [[Poláci]] na ruské straně hranice byli postiženi asi nejvíce ze všech menšin. Trpěli pronásledováním a konfiskací majetku. Během tzv. polské operace NKVD v letech
Ukrajinská a běloruská populace se dostala pod různý stupeň represí, v závislosti na které straně hranice se ocitla. V sovětském Rusku se staly tyto menšiny cílem [[sovětizace]], jejich kultura byla potlačována, mnoho komunit bylo přesídleno. Celý proces přesidlování, kolektivizace a represí pak vyústil v katastrofální [[Hladomor na Ukrajině|hladomor na Ukrajině v letech
Ve východním Polsku Ukrajinci a Bělorusové měli vlastní národní školství, existovaly menšinové národní organizace, které získaly mnoho křesel v polském parlamentu, ale zároveň byli vystaveni silnému [[Polonizace|polonizačnímu tlaku]]. Místní menšiny ale kladly silný odpor a především Ukrajinci si rychle osvojili teroristické praktiky proti polským úřadům. Vznikla tak [[Organizace ukrajinských nacionalistů]], která se stala přední organizací odporu proti okupaci ukrajinských území.
| |||