Peroxizom: Porovnání verzí

Peroxizomy jsou po dobu své existence zásobovány čerstvými [[bílkovina]]mi, jež jsou vyráběny na [[cytosol]]ických [[ribozom]]ech a následně transportovány skrz membránové [[kanál (biologie)|kanály]] do peroxizomů. Proteiny určené pro peroxizom obvykle nesou tzv. PTS sekvenci (''peroxisomal targeting signal''), což je poznávací značka, která říká: „Patřím do peroxizomu“. Existují dva typy těchto signálních sekvencí, jedna z nich (PTS1) je na [[C-konec|C-konci]] peroxizomálních proteinů, zatímco druhá, vzácnější, se jmenuje PTS2 a nachází se poblíž [[N-konec|N-konce]]. Na tyto signální sekvence se váže [[PTS receptor]] – v případě PTS1 se jmenuje [[Pex5]], v případě PTS2 sekvence se jedná o [[Pex7]] receptor. Tyto receptory spolu s proteinem difundujídifindují k peroxizomu, začlení se do peroxizomální membrány a naváží se na membránový komplex složený z jiných Pex proteinů. Následně se transportovaný protein uvolní a vstoupí do peroxizomu. Posledním krokem je recyklace PTS receptoru – ten se za pomoci hydrolýzy [[adenosintrifosfát|ATP]] a [[ubiquitin|polyubikvitinace]] uvolňuje z membrány a vrací se do cytosolu.<ref>{{Citace periodika