Verze z 25. 10. 2019, 21:16 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 11. 2019, 22:24 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 955 editací Odkazy, typografie, citační šablona, –EO, oficiální stránky, portály Přejít na další porovnání →
Řádek 31: \| loc-map = {{LocMap \|Česko \|position=right \|lat_deg=48 \|lat_min=53 \|lat_sec=36 \|lon_deg=14 \|lon_min=30 \|lon_sec=6 \|float=center \|caption= \|label=Doudleby}} }} '''Doudleby''' ({{Vjazyce\|de}} {{cizojazyčně\|de\|''Teindles''}}) jsou ~~obcí ležící~~[[obec]] v [[Okres České Budějovice\|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], necelých ~~10 km~~deset kilometrů jižně od [[České Budějovice\|Českých Budějovic]], v místech, kde řeka [[Malše]] zaklesnutým [[meandr]]em vytváří výrazný, k západu vybíhající ostroh. Obec tvoří dvě části, vlastní Doudleby na pravobřežním ostrohu, obtékaném Malší, a proti nim na levém břehu [[Straňany]]. Společná katastrální výměra činí 5,85 km² a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. == Historie == Povodí [[Malše]] a horní [[Vltava\|Vltavy]] se v době kolem roku 800 stalo ústřední oblastí [[Slované\|slovanského]] osídlení kmene [[Doudlebové\|Doudlebů]]. Kmenovým centrem bylo od přelomu 8. a 9. století až do přelomu 9. a 10. století hradiště v nedalekých [[Branišovice (Římov)\|Branišovicích]] nad řekou Malší. Hradiště v Doudlebech bylo založeno při [[Přemyslovci\|přemyslovské]] kolonizaci [[Doudlebsko\|Doudlebska]] v 10. století.<ref name="zavrel">{{Citace monografie \| příjmení = Zavřel \| jméno = Petr Řádek 43: \| kapitola = Raný středověk \| isbn = 80-7340-091-X }}</ref> První psaná zmínka o doudlebském hradišti se vyskytuje v [[Kosmas\|Kosmově]] ''[[Kosmova kronika česká\|Kronice české]]'' z počátku [[12.  století]] v souvislosti se zprávou o úmrtí knížete [[Slavník]]a roku [[981]]. Kosmas zde jmenuje Doudleby (''Dudlebi'') mezi pohraničními hrady Slavníkova panství na jižní straně proti Němcům. Mezi současnými historiky však převládá názor, že kronikář vzhledem k časovému odstupu od popisované doby nepostihl situaci přesně a že Doudleby byly spíše oporou pražských [[Přemyslovci\|přemyslovských]] knížat. Od [[10. ~~století\|10.]]~~ do [[13.  století]] představovaly Doudleby středisko [[Hradská soustava\|hradské soustavy]] pro oblast jižních Čech, jmény jsou známi zdejší [[kastelán]]i Kochan ([[1175]]) a Pilunk ([[1179]] a [[1186]]). Se založením města [[České Budějovice\|Českých Budějovic]] coby nové opory panovnické moci význam Doudleb rychle upadl: poslední zmínka o doudlebském kraji pochází z roku [[1268]] a k roku [[1291]] už byly Doudleby v soukromých rukou, držel je rytíř Čeněk z Cipína, zakladatel rodu [[Doudlebští z Doudleb\|Doudlebských z Doudleb]]. Doudlebští, jejichž [[erb]] (půl ozbrojence tasícího meč) v novější době přijala obec za svůj, zde seděli po dvě a půl staletí. Posledním z nich, který ves držel, byl Petr Doudlebský z Doudleb († [[ 1550]]), proslulý jak statečností v boji s [[Osmanská říše\|Turky]], tak skrblictvím. Tento prodal roku [[1522]] svou část Doudleb a Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu, od něhož ji v roce [[1544]] koupilo město České Budějovice pro [[Kostel svatého Mikuláše (České Budějovice)\|kostel sv. Mikuláše]]. Druhá polovice Doudleb přešla z majetku Doudlebských na rod [[Slavkovští ze Šonova\|Slavkovských ze Šonova]] a po dalších prodejích roku [[1574]] do rukou [[Vilém z Rožmberka\|Viléma z  Rožmberka]]. Tak se stalo, že až do zrušení poddanství byla ves rozdělena mezi panství České Budějovice a [[Třeboň]]. Třeboňská část se po smrti posledního [[Rožmberkové\|Rožmberka]] [[Petr Vok z Rožmberka\|Petra Voka]] v roce [[1611]] dostala Janu Jiřímu ze Švamberka. Ten se účastnil [[České stavovské povstání\|českého stavovského odboje]], pročež byl v roce [[1621]] majetek jeho dědicům [[konfiskace\|zkonfiskován]] a panství se ujal císař [[Ferdinand II. Štýrský\|Ferdinand  II.]] V roce [[1660]] je koupil hrabě [[Jan Adolf I. Schwarzenberg\|Jan Adolf ~~hrabě~~ ze Schwarzenberku]], [[Schwarzenbergové\|jehož potomci]] pak byli pro polovinu doudlebských obyvatel vrchností až do roku [[1848]]. Od roku [[1850]] dodnes tvoří Doudleby a Straňany společnou samosprávnou obec. === Starostové === Řádek 57: == Pamětihodnosti == [[Soubor:Čapkův most od Straňan.jpg\|náhled\|vlevo\|Čapkův most, pohled k ~~č. p~~čp. 13]]▼ * [[Hradiště Doudleby]], slovanské opevněné sídlo o rozloze přibližně 4,8 [[hektar\|ha]] z doby kolem poloviny [[10. století]], zaujímající poloostrov, vytvořený řekou Malší. [[Akropole]] hradiště o rozměrech 60 × 200 m se nacházela v nejužší části ostrohu, v prostoru nynějšího kostela sv. Vincence a fary; kostel sám (byť dochovaný v mladší stavební podobě) je zřejmě pozůstatkem jejího vybavení. Na východní straně, odkud byl k hradišti jediný přístup po souši, se napříč šíjí táhnou dva rovnoběžné pásy hradeb, vytvářející malé lichoběžníkové předhradí, jehož vnější val je v terénu stále patrný. Na severu i jihu svahy, strmě spadající k řece, poskytovaly dostatek přirozené ochrany. Ze západní strany vymezuje akropoli několikametrový terénní stupeň (snad uměle zvýrazněný), dále odtud se povrch až ke vnitřním břehům říčního zákrutu sklání jen pozvolna. Tento prostor západního podhradí je rozčleněn třemi obloukovými pásy opevnění, stále částečně patrnými. [[Říční brod\|Brod]] přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího Čapkova mostu, jednak v protějším zákrutu řeky. Hradiště nebylo dosud celkově archeologicky prozkoumáno, z dosavadních dílčích výzkumů třeba zmínit objev zahloubeného obydlí v prostoru akropole [[Bedřich Dubský\|Bedřichem Dubským]] roku 1940 a v 90. letech nález esovitých [[záušnice\|záušnic]], dokládající raně středověké [[Hřbitov\|pohřebiště]] kolem kostela, při záchranném výzkumu [[Juraj Thoma\|Juraje Thomy]].▼ * Farní kostel [[Vincenc ze Zaragozy\|sv. Vincence]], na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem 40. let [[12. století]], nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze [[14. století]], jsou jimi [[gotická architektura\|gotický]] [[Kněžiště\|presbytář]] a [[sakristie]] (obdobného provedení jako v nedalekém [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)\|Kamenném Újezdě]]); v sakristii byly odkryty vzácné gotické [[freska\|fresky]] s výjevy ''Narození Páně'' a ''Klanění Tří králů'' z doby po roce [[1350]]. Loď s věží s byla přistavěna roku [[1494]], barokní úpravy a novostavbu věže v letech [[1708]] až [[1709]] provedl [[Petr de Maggi]] podle plánů [[Pavel Ignác Bayer\|Pavla Ignáce Bayera]]. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny [[18. století]], na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu ''Madony doudlebské'' (originál z doby kolem roku [[1440]] chová [[Národní galerie v Praze]]), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na [[Hluboká (zámek)\|Hluboké]]. Na věži jsou zavěšeny dva [[zvon]]y, velký, odlitý roku [[1876]] v [[Bochum]]i a malý - umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský [[Děkanát a vikariát\|děkanát]], jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 [[farnost]]í). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi [[Dolní Stropnice]], [[Heřmaň (okres České Budějovice)\|Heřmaň]] a [[Plav]].▼ ▲* [[Hradiště Doudleby]], slovanské opevněné sídlo o rozloze přibližně 4,8 ~~[[hektar\|ha]]~~hektarů z doby kolem poloviny [[10.  století]], zaujímající poloostrov, vytvořený řekou Malší. [[Akropole]] hradiště o rozměrech 60  ×  200 mmetrů se nacházela v nejužší části ostrohu, v prostoru nynějšího kostela sv. Vincence a fary; kostel sám (byť dochovaný v mladší stavební podobě) je zřejmě pozůstatkem jejího vybavení. Na východní straně, odkud byl k hradišti jediný přístup po souši, se napříč šíjí táhnou dva rovnoběžné pásy hradeb, vytvářející malé lichoběžníkové předhradí, jehož vnější val je v terénu stále patrný. Na severu i jihu svahy, strmě spadající k řece, poskytovaly dostatek přirozené ochrany. Ze západní strany vymezuje akropoli několikametrový terénní stupeň (snad uměle zvýrazněný), dále odtud se povrch až ke vnitřním břehům říčního zákrutu sklání jen pozvolna. Tento prostor západního podhradí je rozčleněn třemi obloukovými pásy opevnění, stále částečně patrnými. [[Říční brod\|Brod]] přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího Čapkova mostu, jednak v protějším zákrutu řeky. Hradiště nebylo dosud celkově archeologicky prozkoumáno, z dosavadních dílčích výzkumů třeba zmínit objev zahloubeného obydlí v prostoru akropole [[Bedřich Dubský\|Bedřichem Dubským]] roku 1940 a v 90. letech nález esovitých [[záušnice\|záušnic]], dokládající raně středověké [[Hřbitov\|pohřebiště]] kolem kostela, při záchranném výzkumu [[Juraj Thoma\|Juraje Thomy]]. * Sousoší [[Pieta\|Piety]] před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku [[1756]]▼ ▲* Farní kostel [[Vincenc ze Zaragozy\|sv. Vincence]], na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem ~~40.~~čtyřicátých let [[12.  století]], nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze [[14.  století]], jsou jimi [[gotická architektura\|gotický]] [[Kněžiště\|presbytář]] a [[sakristie]] (obdobného provedení jako v nedalekém [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)\|Kamenném Újezdě]]); v sakristii byly odkryty vzácné gotické [[freska\|fresky]] s výjevy ''Narození Páně'' a ''Klanění Tří králů'' z doby po roce [[1350]]. Loď s věží s byla přistavěna roku [[1494]], barokní úpravy a novostavbu věže v letech [[1708]] až [[1709]] provedl [[Petr de Maggi]] podle plánů [[Pavel Ignác Bayer\|Pavla Ignáce Bayera]]. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny [[18.  století]], na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu ''Madony doudlebské'' (originál z doby kolem roku [[1440]] chová [[Národní galerie v Praze]]), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na [[Hluboká (zámek)\|Hluboké]]. Na věži jsou zavěšeny dva [[zvon]]y, velký, odlitý roku [[1876]] v [[Bochum]]i a malý -– umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský [[Děkanát a vikariát\|děkanát]], jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 [[farnost]]í). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi [[Dolní Stropnice]], [[Heřmaň (okres České Budějovice)\|Heřmaň]] a [[Plav]]. * Kaple [[Svatá Barbora\|sv. Barbory]], za kostelem, barokní z doby kolem roku [[1680]]. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku [[1993]]. Původní obraz sv. Barbory z roku [[1755]] odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce [[2000]].▼ ▲* Sousoší [[Pieta\|Piety]] před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku [[1756]] * [[Fara]] (čp. 28), obsahuje prvky někdejší gotické tvrz rytířů z Doudleb. Barokně přestavěna v letech [[1703]] až [[1704]], obnovena po požáru roku [[1911]].▼ ▲* Kaple [[Svatá Barbora\|~~sv.~~svaté Barbory]], za kostelem, barokní z doby kolem roku [[1680]]. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku [[1993]]. Původní obraz sv. Barbory z roku [[1755]] odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce [[2000]]. ▲[[Soubor:Čapkův most od Straňan.jpg\|náhled\|vlevo\|Čapkův most, pohled k č. p. 13]] ▲* [[Fara]] (čp. 28), obsahuje prvky někdejší gotické tvrz rytířů z Doudleb. Barokně přestavěna v letech [[1703]] až [[1704]], obnovena po požáru roku [[1911]]. * Dům čp. 13, z roku [[1851]], ve stylu [[Selské baroko\|selského baroka]] * Dům čp. 29, částečně [[Roubená stavba\|roubený]], se zachovanou [[Černá kuchyně\|černou kuchyní]] * Čapkův most přes Malši z let [[1928]] až [[1929]] spojuje Doudleby a Straňany. Pojmenován po [[František Miroslav Čapek\|Františku Miroslavu Čapkovi]] (~~1873 - 1946~~1873–1946), učiteli, poštovním úředníku, a regionálním vlastivědci, který se zasloužil o jeho stavbu. * Lávka [[Max Biaggi\|Maxe Biaggiho]], obnovená po povodních v roce 2002 za finančního přispění tohoto závodníka. * [[Mohyla\|Mohylové]] pohřebiště v lokalitě ''Zádušní (Klášterní) les'', asi kilometr východně od Doudleb, prokopáno v 19. století. Raně středověké slovanské mohyly snad příslušely ke starší fázi osídlení hradiště. * Doudleby jsou symbolickým střediskem [[Doudlebsko\|Doudlebska]], etnografické oblasti s [[Doudlebské nářečí\|nejjižnějším českým nářečím]]. V obci působí ''[[Národopisný soubor Doudleban]]'' (založen [[1943]]), provozuje se zde řada barvitých folklórních tradic a slavností, zejm. ''Doudlebský masopust'', ''velikonoční řehtání'' či ''Doudlebské dožínky''. * Jméno obce nese planetka [[(6060) Doudleby]], objevená v roce [[1980]] [[Antonín Mrkos\|Antonínem Mrkosem]] na observatoři [[Kleť]] == Občanská vybavenost == Řádek 90 ⟶ 91: === Literatura === * [[Jiří Černý (historik umění)\|Černý Jiří]]: Poutní místo Doudleby a deskový obraz Madony s Ježíškem, Jihočeské muzeum, Výběr, 2003, č. 2, s. ~~247-268~~247–268. * Havlice J. - Lavička R. - Sterneck T. - Šimánek J.: Doudleby. Historie, památky, tradice, Doudleby 2008. * {{Citace monografie * [[KOVÁŘ, Daniel]]: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy \| příjmení = Kovář \| jméno = Daniel \| odkaz na autora = Daniel Kovář \| titul = Českobudějovicko \| svazek = II. Pravý břeh Vltavy \| vydavatel = Veduta \| místo = České Budějovice \| rok = 2008 \| počet stran = 344 \| isbn = 978-80-86829-41-8 }} === Externí odkazy === * {{Commonscat~~\|Doudleby~~}} * {{Oficiální stránky}} * {{ÚIR}} * [https://web.archive.org/web/20010828231807/http://www.cmail.cz/doudleban/ Národopisný soubor Doudleban] {{Části české obce}} {{Okres České Budějovice}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Česko\|Geografie}} [[Kategorie:Doudleby\| ]]

Doudleby: Porovnání verzí