Difference between revisions of "Česko"

m
typos
(→‎Cestovní ruch: renesanční opravdu ne)
m (typos)
{{viz též|Rakousko-Uhersko}}
[[Soubor:Austria-Hungary map cs.svg|náhled|Korunní země Rakouska-Uherska roku 1914]]
V druhé polovině 19. století za dlouhého panování císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] nastal v Česku významný hospodářský rozvoj. Většina (asi 70 %) průmyslu Rakouska-Uherska se soustředila v [[České země|českých zemích]] včetně oblastí osídlených Němci. České politické elity, zejména [[František Palacký]] a [[František Ladislav Rieger]], dospěly k názoru, že federalizované a vcelku demokraticky uspořádané Rakousko (resp. [[Předlitavsko]]) by mohlo být nejvýhodnějším životním prostorem pro český národ i jiné [[Slované|slovanské]] národy [[Střední Evropa|Střednístřední]] a [[Jižní Evropa|Jižníjižní Evropy]] (tzv. [[austroslavismus]]). Mocnářství mělo být ochranou proti mocným státům na západě i na východě, jmenovitě proti Německu a [[Ruské imperiumimpérium|Ruskému imperiuimpériu]].
 
[[Badeniho jazyková nařízení|Jazyková nařízení]] z dubna 1897, která zrovnoprávnila češtinu s němčinou, vedla k pádu vlády a k národnostním nepokojům mezi Čechy a Němci.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Soubor:Tomáš Garrigue Masaryk 1925.PNG|náhled|vlevo|upright|Prezident Osvoboditel [[Tomáš Garrigue Masaryk]]]]
 
V [[První světová válka|první světové válce]] bojovalo 1,5 milionu mužů odvedených z českých okresů, z nichž padlo 138&nbsp;000 na straně [[Rakousko-Uhersko|monarchie]] a&nbsp;asi pět a&nbsp;půl tisíce (jen do konce války) v&nbsp;[[Československé legie|Československých legiích]] na druhé straně válečného soupeření.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šedivý | jméno = Ivan | titul = Češi bojovali hrdinně za Rakousko-Uhersko, ale první republika to tutlala | vydavatel = www.zpravy.idnes.cz | datum_vydání = 2008-08-27 | datum_přístupu = 2013-05-28 | url = http://zpravy.idnes.cz/cesi-bojovali-hrdinne-za-rakousko-uhersko-ale-prvni-republika-to-tutlala-1qb-/kavarna.aspx?c=A081026_232405_kavarna_sim}}</ref> Více než 90&nbsp;000&nbsp;dobrovolníků zformovalo Československé legie ve Francii, Itálii a Rusku, kde bojovali proti [[Centrální mocnosti|centrálním mocnostem]] (tedy i rodnému Rakousko-Uhersku) a posléze i proti ruským [[Bolševici|bolševikům]].<ref>[https://archive.is/20130428233629/www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-2008-06-30%232 Vojáci si v Den ozbrojených sil připomínali legionářské tradice] – Zprávy [[Český rozhlas Radio Praha|ČRo7 Radio Praha]]</ref> Po porážce [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] byly po [[28. říjen|28. říjnu]] [[1918]] [[země Koruny české]], části [[Uhersko|Uherského království]] včetně [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] spojeny do nového státního útvaru, [[Československo|Československa]]. Jeho prvním prezidentem byl zvolen [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který od roku 1914 pracoval pro českou resp. československou samostatnost v zemích [[Státy Dohody|Dohody]] a&nbsp;v&nbsp;[[Rusko|Rusku]] s&nbsp;podporou zejména [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] a [[Milan Rastislav Štefánik|Milana Rastislava Štefánika]]. V období od vzniku státu až do zániku tzv. [[První republika|první republiky]] (oficiálně ''Republiky československé'') bylo Československo [[Unitární stát|unitárním státem]] a zůstalo i po roce 1933 jediným skutečně [[Demokracie|demokratickým]] státem ve [[Střední Evropa|Střednístřední Evropě]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Baloun | jméno = Pavel | titul = J. Harna / Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. století. Srovnávací sonda. | periodikum = ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy | číslo = 12 | datum = 2008-10-15 | url = http://www.hiu.cas.cz/cs/download/ceny-vyhodne-hu/harna-krize_recenze.pdf | datum_přístupu = 2013-06-04}}</ref>
 
Přes svůj deklarovaný [[Národní stát|národní charakter]], založený na [[Čechoslovakismus|čechoslovakismu]], bylo Československo multietnickým státem, ve kterém žilo 6&nbsp;747&nbsp;000&nbsp;Čechů, 3&nbsp;124&nbsp;000 Němců, 2&nbsp;014&nbsp;000 Slováků, 745&nbsp;000 Maďarů, 462&nbsp;000 Rusínů, 181&nbsp;000&nbsp;občanů [[Židé|židovské]] národnosti a&nbsp;76&nbsp;000&nbsp;Poláků.<ref>Tóth – Novotný – Stehlík, ''Národnostní menšiny...'', s. 625. Převzato z {{Citace monografie|titul=Československá statistika – svazek 9. Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15.&nbsp;února 1921|díl=I|místo=Praha|rok=1924|stránky=60*}}</ref>
=== Cestovní ruch ===
{{Podrobně|Cestovní ruch v Česku|Seznam hradů, tvrzí a zřícenin v Česku}}
[[Soubor:Český Krumlov, zámek a kostel zdola3.jpg|náhled|left|[[Český Krumlov (hrad a zámek)|Hrad a zámek Český Krumlov]] v Jižníchjižních Čechách]]
[[Soubor:Lednice, zámek (05).jpg|náhled|Novogotický [[Lednice (zámek)|Zámekzámek Lednice]]]]
[[Soubor:Zámek hluboká.jpg|náhled|[[Hluboká (zámek)|Zámek Hluboká]] poblíž Českých Budějovic]]
[[Soubor:Zamek Karlštejn.jpg|náhled|Středověký [[Karlštejn|Hradhrad Karlštejn]] poblíž [[Beroun]]a]]
[[Soubor:Prague - Zlata ulicka.jpg|náhled|[[Zlatá ulička]] v Praze]]
České hospodářství získává vysoké příjmy z cestovního ruchu. V roce 2001 celkové výnosy z cestovního ruchu dosáhly 118,13 miliardy korun, což tehdy představovalo 5,5 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. V následujících letech však zájem cizinců o ČR, částečně z důvodu posílení kurzu české [[koruna česká|koruny]], poněkud opadl. Posléze koruna oslabila; v roce 2016 navštívilo Česko 9,3 milionu turistů ze zahraničí.<ref>{{Citace periodika|titul=Nejúspěšnější rok: turistů z ciziny přijelo rekordních devět milionů|periodikum=Zprávy E15.cz|url=http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/nejuspesnejsi-rok-turistu-z-ciziny-prijelo-rekordnich-devet-milionu-1328598|datum přístupu=2017-02-09}}</ref> Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po [[Londýn]]u, [[Paříž]]i, [[Istanbul]]u a [[Řím]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Top 100 City Destinations Ranking - 2013 Data|url=http://blog.euromonitor.com/2015/01/top-100-city-destinations-ranking.html|datum vydání=2015-01-27|datum přístupu=2016-09-05|jazyk=en-US}}</ref>