Wikipedie

Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Jméno: typo
styl
Řádek 11:
=== Počátek kariéry ===
[[Soubor:Premysl markrabe.jpg|náhled|Pečeť moravského markraběte Přemysla]]
Boček se zřejmě narodil těsně před rokem [[1210]] jako nejstarší syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. V pramenech se poprvé objevujeobjevil už v listopadu 1232, kdy jako ''filius Gerardi'' (syn Gerhardův) svědčil na darovací listině moravského markraběte [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysla]] určené pro jeho kaplana Řehoře. V listině byl zařazen na konec horní poloviny, což dokládá, že již v této době patřil k významným moravským šlechticům. Svou kariéru Boček podobně jako jeho otec zahájil právě u markraběte Přemysla, jenž byl bratrem krále [[Václav I.|Václava I.]] S ním však neudržoval příliš přátelské vztahy a to pro Bočka i Gerharda znamenalo neustálé manévrování mezi oba bratry.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Plaček
| jméno = Miroslav
Řádek 102:
Ještě před udělením perneckého hrabství v roce 1251 zemřel Bočkův tchán Přibyslav z Křižanova. Boček se následně ujal větší části z jeho rozsáhlého majetku. Mimo jiné tak získal [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]], [[Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)|Křižanov]], vrcholovou moravskou část [[Kraj Vysočina|Vysočiny]] s městem [[Žďár nad Sázavou|Žďárem nad Sázavou]] a okolím dnešního [[Nové Město na Moravě|Nového města na Moravě]], které Boček zřejmě založil pod názvem Bočkonov, statky mezi [[Hustopeče|Hustopečí]] a [[Nosislav]]í, jako například [[Starovičky]], [[Moravecké Pavlovice|Pavlovice]], [[Pouzdřany]], [[Zaječí]], [[Kobylí|Kobylí]], [[Hrušovany]] či [[Novošice]]. Od Přibyslava možná získal také [[Velká Bíteš|Velkou Bíteš]]. Otázkou zůstává, zda [[Moravský Krumlov]] držel již Přibyslav a po něm Boček, nebo jej získal až Bočkův syn [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]] po smrti Přemysla Otakara II.<ref>Páni z Kunštátu, s. 51</ref> Brzy poté v roce 1252 Boček završil práci svého zesnulého tchána založením cisterciáckého žďárského kláštera.<ref>Boček, s. 180−182</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 51−52</ref>
 
Roku 1251 Boček vedl moravské oddíly při Přemyslově vpádu do Bavor. Roku 1253 spoluorganizoval obranu Moravy před útokem Kumánů a asistoval Přemyslovi při státních aktech v [[Linec|Linci]] a [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. Brzy poté zemřel král Václav a Přemysl nastoupil na český trůn. Do rukou papežského legáta Velasca Přemysl téhož roku odpřisáhl věrnost kurii. Přísahu potvrdil Boček, [[Jaroš ze Slivna]] a Smil z Lichtenburka. I nadále se Boček pohyboval v nejužším okolí českého krále.<ref>Páni z Kunštátu, s. 52−53</ref> Na přelomu let 1254 a 1255 se Boček zúčastnil Přemyslovy křížové výpravy proti pohanským Prusům a Litevcům. Po návratu do Čech však nebyl Boček nijak zvlášť aktivní. Dne 17. prosince 1255 sepsal ve Znojmě svojí závěť, kterou na Nový rok 1256 v Brně za přítomnosti pozůstalých Bočkových bratrů potvrdil Přemysl Otakar II. Svůj majetek Boček rozdělil mezi žďárský klášter a své dva syny [[Smil ze Zbraslavi a Obřan|Smila]] a Gerharda. Bočkův skon v pouhých přibližně 45 letech pozastavil vzestup jeho rodové linie. Smil i Gerhard byli v době jeho smrti ještě v chlapeckých letech.<ref>Znojemský kastelán, s. 85</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 53−55</ref> Boček byl zřejmě pohřben v klášterním kostele ve Žďáru nad Sázavou.<ref>Boček, s. 182</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 55</ref>
 
== Jméno ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Boček_z_Jaroslavic_a_ze_Zbraslavi“