Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Jméno: typo značka: editace z Vizuálního editoru |
styl značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
=== Počátek kariéry ===
[[Soubor:Premysl markrabe.jpg|náhled|Pečeť moravského markraběte Přemysla]]
Boček se zřejmě narodil těsně před rokem [[1210]] jako nejstarší syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. V pramenech se poprvé
| příjmení = Plaček
| jméno = Miroslav
Řádek 102:
Ještě před udělením perneckého hrabství v roce 1251 zemřel Bočkův tchán Přibyslav z Křižanova. Boček se následně ujal větší části z jeho rozsáhlého majetku. Mimo jiné tak získal [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]], [[Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)|Křižanov]], vrcholovou moravskou část [[Kraj Vysočina|Vysočiny]] s městem [[Žďár nad Sázavou|Žďárem nad Sázavou]] a okolím dnešního [[Nové Město na Moravě|Nového města na Moravě]], které Boček zřejmě založil pod názvem Bočkonov, statky mezi [[Hustopeče|Hustopečí]] a [[Nosislav]]í, jako například [[Starovičky]], [[Moravecké Pavlovice|Pavlovice]], [[Pouzdřany]], [[Zaječí]], [[Kobylí|Kobylí]], [[Hrušovany]] či [[Novošice]]. Od Přibyslava možná získal také [[Velká Bíteš|Velkou Bíteš]]. Otázkou zůstává, zda [[Moravský Krumlov]] držel již Přibyslav a po něm Boček, nebo jej získal až Bočkův syn [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]] po smrti Přemysla Otakara II.<ref>Páni z Kunštátu, s. 51</ref> Brzy poté v roce 1252 Boček završil práci svého zesnulého tchána založením cisterciáckého žďárského kláštera.<ref>Boček, s. 180−182</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 51−52</ref>
Roku 1251 Boček vedl moravské oddíly při Přemyslově vpádu do Bavor. Roku 1253 spoluorganizoval obranu Moravy před útokem Kumánů a asistoval Přemyslovi při státních aktech v [[Linec|Linci]] a [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. Brzy poté zemřel král Václav a Přemysl nastoupil na český trůn. Do rukou papežského legáta Velasca Přemysl téhož roku odpřisáhl věrnost kurii. Přísahu potvrdil Boček, [[Jaroš ze Slivna]] a Smil z Lichtenburka. I nadále se Boček pohyboval v nejužším okolí českého krále.<ref>Páni z Kunštátu, s. 52−53</ref> Na přelomu let 1254 a 1255 se
== Jméno ==
|