Česko: Porovnání verzí

Přidáno 117 bajtů ,  před 9 měsíci
m
upřesnění, linkfix
(→‎Média: Obrázek nahoru)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
m (upřesnění, linkfix)
 
ČR má unikátní síť veřejných knihoven, nejhustší v Evropě.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/cesko-ma-zdaleka-nejhustsi-sit-verejnych-knihoven-v-eu_284260.html</ref> Je tvořena více než 5400 knihovnami. Ve středu této sítě se nachází [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovna ČR]]. Sídlí v pražském [[Klementinum|Klementinu]]. K nejcennějším památkám schraňovaným Národní knihovnou ČR patří rukopis [[Kodex vyšehradský|Kodexu vyšehradského]] (jehož cena se odhaduje na miliardu korun), [[Lobkovický graduál]], rukopisy středověké pražské univerzity, „Knihy na řetězech“ z knihovny jáchymovské městské školy ze 16. století, [[Codex pictoricus Mexicanus]] misionáře Ignáce Tirsche, autografy Jana Husa a Jakoubka ze Stříbra, sbírka grafických listů univerzitních tezí, list [[Gutenbergova bible|Gutenbergovy bible]] z roku 1454, [[Opatovický homiliář]], [[Mattioliho herbář]] ze 16. století, nejstarší tisk na českém území (latinská Statuta z roku 1349), zlomek Žaltáře z Řezna pocházející z konce 8. století, řecké papyry z 1. století, [[Svatojiřské přípisky|Svatojiřský antifonář]] či [[Velislavova bible]].<ref>https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej</ref> Zdaleka nejcennější rukopis vzniklý na českém území, perla středověkého knihařství zvaná [[Codex gigas]] (též Ďáblova bible), však byl za třicetileté války ukořistěn Švédy a do ČR bývá jen výjimečně zapůjčován. Vzácné tisky a rukopisy (např. Žlutický kancionál) schraňuje též [[Památník národního písemnictví]] sídlící ve [[Strahovský klášter|Strahovském klášteře]], v [[Letohrádek Hvězda|letohrádku Hvězda]] a v tzv. [[Třetí Petschkova vila|Třetí Petschkově vile]] v Bubenči. Památník disponuje mj. rozsáhlou sbírkou [[ex libris]]. Další významnou českou knihovnou je [[Městská knihovna v Praze]].
 
<br />
 
=== Divadlo ===
 
=== Lehká atletika ===
Kromě letních olympijských her se čeští [[Lehká atletika|lehcí atleti]] účastní také pravidelných mistrovství světa a Evropy. V dresu samostatného Česka se mistry světa v atletice stali oštěpaři [[Jan Železný]], [[Vítězslav Veselý (atlet)|Vítězslav Veselý]] a [[Barbora Špotáková]], trojskokanka [[Šárka Kašpárková]], běžci [[Ludmila Formanová]] a [[Zuzana Hejnová]], desetibojaři [[Tomáš Dvořák]] a [[Roman Šebrle]]. V hale navíc zlato brali běžec [[Pavel Maslák]] (a to již třikrát), sedmibojař [[Robert Změlík]] a skokanka o tyči [[Pavla Hamáčková]]. Na mistrovství Evropy krom jmenovaných zlato získali i skokanka o tyči [[Jiřina Ptáčníková]], v hale překážkář [[Petr Svoboda (atlet)|Petr Svoboda]] a běžci [[Denisa Rosolová]] a [[Jakub Holuša]].
 
V dresu Československa titul mistra světa vybojovali i další Češi: běžkyně [[Jarmila Kratochvílová]], koulařka [[Helena Fibingerová]], v hale pak koulař [[Remigius Machura]] a skokan do dálky [[Jan Leitner]]. Mistry Evropy byli běžci [[Emil Zátopek]] a [[Jaroslava Jehličková]], překážkář [[Jindřich Roudný]], koulař [[Jiří Skobla]], chodec [[Josef Doležal (atlet)|Josef Doležal]], oštěpařka [[Dana Zátopková]], skokanka do výšky [[Miloslava Rezková]], diskař [[Ludvík Daněk]], v hale titul navíc krom jmenovaných získali skokani do výšky [[Milada Karbanová]] a [[Vladimír Malý]], běžci [[Karel Kolář]], [[Taťána Kocembová]], [[Lubomír Tesáček]] a [[Milena Matějkovičová]], překážkář [[Aleš Höffer]], koulař [[Jaroslav Brabec (atlet)|Jaroslav Brabec]] a skokanka do dálky [[Jarmila Nygrýnová]].
 
Běžkyně [[Jarmila Kratochvílová]] již od roku 1983 drží světový rekord v&nbsp;běhu na 800&nbsp;metrů, jde o&nbsp;nejdéle platný světový rekord v&nbsp;historii ženské atletiky.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = ceskatelevize.cz|url = https://www.ceskatelevize.cz/sport/atletika/235791-necekany-rekord-na-nahradni-trati-prezil-uz-tri-desetileti/|titul = Nečekaný rekord na náhradní trati přežil už tři desetiletí}}</ref>
Ve volejbale má [[Česká volejbalová reprezentace mužů|mužská reprezentace]] dva tituly mistra světa (1956, 1966), tři tituly mistra Evropy (1948, 1955, 1958), stříbro a bronz z olympijských her (1964, 1968). [[Česká volejbalová reprezentace žen|Ženy]] vyhrály roku 1955 mistrovství Evropy. Nejlepším českým volejbalistou 20. století byl vyhlášen [[Josef Musil]], jenž se stal rovněž prvním Čechem uvedeným do mezinárodní volejbalové Síně slávy.<ref>https://www.lidovky.cz/lide/zemrel-nejlepsi-volejbalista-20-stoleti-josef-musil-se-dozil-85-let.A170827_185723_lide_lar</ref>
 
Ke slavným šachistům patřili [[Wilhelm Steinitz]], [[Richard Réti]] (viz [[Rétiho hra]]) či [[Věra Menčíková]]. Českým přínosem světovému šachu je rovněž [[Traxlerův protiútok]]. Nejúspěšnějším českým šachistou současnosti je [[David Navara]]. [[Tomáš Enge]] je jediným českým účastníkem závodů [[Formule 1]]. I v dalších sportech se objevily v éře samostatného Česka výrazné osobnosti – v biatlonu ([[Gabriela Koukalová]]), v judu ([[Lukáš Krpálek]]), v krasobruslení ([[Tomáš Verner]]), v silniční cyklistice ([[Roman Kreuziger]]), v horských kolech ([[Jaroslav Kulhavý]]), ve snowboardkrosu ([[Eva Samková]]), veslování ([[Miroslava Knapková]], [[Ondřej Synek]]), kanoistice ([[Martin Fuksa]], [[Josef Dostál (kajakář)|Josef Dostál]]), klasickém lyžování ([[Lukáš Bauer]]), akrobatickém lyžování ([[Aleš Valenta]]), střelbě ([[Kateřina Emmons]]), moderním pětiboji ([[David Svoboda]]), alpském lyžování ([[Šárka Záhrobská]]), sportovním lezení ([[Adam Ondra]]), skikrosu ([[Tomáš Kraus]]), dráhové cyklistice ([[Lada Kozlíková]]), cyklokrosu ([[Zdeněk Štybar]]), ale i v poměrně málo sledovaných sportech jako jsou skiboby ([[Alena Housová]], [[Irena Francová-Dohnálková]]), krasojízda ([[Martina Štěpánková (sportovkyně)|Martina Štěpánková]]), sportovní rybolov ([[Kateřina Marková]]) či orientační běh ([[Dana Brožková]]). Z éry Československa lze vzpomenout legendy kolové [[Bratři Pospíšilové|bratry Pospíšily]], skokany na lyžích [[Jiří Raška|Jiřího Rašku]], [[Pavel Ploc|Pavla Ploce]] a [[Jiří Parma|Jiřího Parmu]], cyklokrosaře [[Radomír Šimůnek|Radomíra Šimůnka]] či zápasníka [[Vítězslav Mácha|Vítězslava Máchu]].
 
=== Soutěže a sportoviště ===
Z domácích soutěží patří k nejsledovanějším pravidelným soutěžím [[1. česká fotbalová liga]] (dříve [[Fotbalová liga Československa]]), [[Extraliga ledního hokeje|Česká hokejová extraliga]] (dříve [[Československá hokejová liga]]) a Česká basketbalová liga (dříve [[Československá basketbalová liga]]).
 
V ČR se konala i řada jednorázových mezinárodních sportovních akcí, kupříkladu na pražském stadionu v Edenu se roku [[Superpohár UEFA 2013|2013 hrálo finále evropského Superpoháru]], v roce 2015 se v Praze ([[Eden Aréna|Eden]] a Letná), v Olomouci ([[Andrův stadion]]) a v Uherském Hradišti (Stadion Miroslava Valenty) konalo [[Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let]], desetkrát se v ČR konalo [[mistrovství světa v ledním hokeji]] ([[Mistrovství světa v ledním hokeji 1933|1933]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1938|1938]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1947|1947]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1959|1959]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1972|1972]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1978|1978]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1985|1985]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1992|1992]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2004|2004]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2015|2015]]), několikrát též mistrovství světa a Evropy v basketbale mužů ([[Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1947|1947]], [[Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1981|1981]]) i žen ([[Mistrovství Evropy v basketbale žen 1956|1956]], [[Mistrovství světa v basketbalu žen 1967|1967]], [[Mistrovství Evropy v basketbale žen 1995|1995]], [[Mistrovství světa v basketbalu žen 2010|2010]]), mistrovství světa v házené mužů ([[Mistrovství světa v házené mužů 1964|1964]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1990|1990]]) i žen ([[Mistrovství světa v házené žen 1978|1978]]), mistrovství světa a Evropy ve volejbale mužů ([[Mistrovství světa ve volejbale mužů 1949|1949]], 1958, 1966, [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2001|2001]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2011|2011]]) i žen (1949, 1958, [[Mistrovství světa ve volejbale žen 1986|1986]], 1993), [[mistrovství Evropy v atletice 1978]] a dvě halová atletická mistrovství Evropy (1967, [[Halové mistrovství Evropy v atletice 2015|2015]]), [[mistrovství světa v klasickém lyžování 2009]] v Liberci, [[mistrovství světa v&nbsp;biatlonu 2013]] v Novém Městě na Moravě, dvě zimní univerziády (1964, 1978), deset mistrovství světa či Evropy v&nbsp;krasobruslení ([[Mistrovství světa v krasobruslení 1908|1908]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1928|1928]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1934|1934]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1937|1937]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1948|1948]], [[Mistrovství světa v krasobruslení 1962|1962]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1988|1988]], [[Mistrovství světa v krasobruslení 1993|1993]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1999|1999]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 2017|2017]]), [[mistrovství světa ve florbale 1998]] a rokuv letech 1969 a 1981 se na [[Velodrom Brno|brněnském velodromu]] konalo kupříkladu i mistrovství světa v dráhové cyklistice.
 
K nejmodernějším sportovištím patří fotbalové stánky Eden a [[Generali Arena|Letná]] v Praze a [[Doosan Arena|stadion ve Štruncových sadech]] v&nbsp;Plzni, víceúčelové haly [[O2 arena|O2 Arena]] v Praze, [[Ostravar Aréna]] v Ostravě, [[KV Arena]] v Karlových Varech a [[Home Credit Arena]] v Liberci, atletický [[Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích]], [[Masarykův okruh]] pro motocyklové závody v&nbsp;Brně či můstky na [[Ještěd]]u. Historicky významnými jsou též [[Velký strahovský stadion]], na kterém se konaly mj. [[Sokolský slet|Sokolské slety]] a&nbsp;který býval uváděn jako největší sportovní stadion na světě, pražská [[Sportovní hala (Praha)|Sportovní hala]] v&nbsp;[[Praha-Holešovice|Holešovicích]], lední stadion na [[Štvanice (ostrov)|Štvanici]], tenisový stadion na Štvanici, [[Stadion Evžena Rošického]] na Strahově či můstky [[Čerťák]] v&nbsp;[[Harrachov]]ě.