Česko: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 3 měsíci
→‎Hudba: Vltava i se zvukem
(→‎Divadlo: Foto doleva)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(→‎Hudba: Vltava i se zvukem)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
{{Podrobně|Česká hudba}}
[[Soubor:Dvorak.jpg|náhled|Světově známý hudební skladatel [[Antonín Dvořák]]|alt=]]
[[Soubor:Vltava-main-theme.svg|250px|thumb|Hlavní téma {{Audio|Vltava-main-theme-2.ogg|přehrát}}]]
[[Soubor:Karel Gott 2002-foto13.jpg|náhled|261x261pixelů|Český zpěvák [[Karel Gott]]|alt=]]
Česká [[hudba]] má své kořeny v nejméně 1000 let staré [[Duchovní hudba|duchovní hudbě]]. Nejstarší duchovní píseň v českých zemích byla staroslověnská: ''[[Hospodine, pomiluj ny]]''. Vznikla na konci 10. století, nebo počátku 11. století. Původ je zřetelně staroslověnský, pronikly do ní ovšem i prvky staročeštiny (patrně v průběhu času).
 
 
Tradice pak pokračovala s neztenčenou silou, především díla [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] pronikla do celého světa. Součástí [[repertoár]]u mnoha [[operní dům|operních domů]] jsou všechny jeho opery, zejména ''[[Její pastorkyňa]]'' (v zahraničí pod názvem ''Jenůfa''), ''[[Káťa Kabanová]]'', ''[[Z mrtvého domu]]'' a ''[[Věc Makropulos]]''. Často uváděny jsou také jeho ''[[Glagolská mše]]'' a ''[[Sinfonietta (Janáček)|Sinfonietta]]''.
 
[[Soubor:Jarmila Novotna in The Search trailer.jpg|náhled|Operní pěvkyně [[Jarmila Novotná]]|alt=]]
Další významní čeští hudební skladatelé 19. a [[20. století]] jsou [[Zdeněk Fibich]], [[Josef Bohuslav Foerster]], [[Vítězslav Novák]], [[Josef Suk starší]] (zeť Antonína Dvořáka), [[Alois Hába]], [[Ervín Schulhoff]], [[Bohuslav Martinů]], [[Pavel Haas]], [[Viktor Ullmann]] či [[Petr Eben]]. Překvapivého úspěchu mj. na scéně [[New York|newyorské]] [[Metropolitan Opera]] dosáhl [[Jaromír Weinberger]] se svou operou ''[[Švanda dudák (Weinberger)|Švanda dudák]]''. Známými [[Opereta|operetními]] skladateli byli mj. [[Oskar Nedbal]] či [[Rudolf Friml]].
 
 
Prosadili se i čeští hudební [[interpret (hudba)|interpreti]]. Lze jmenovat mnoho jmen, jako jsou dirigenti [[Rafael Kubelík]], [[Václav Talich]], [[Václav Neumann]], [[Karel Ančerl]] nebo [[Jiří Bělohlávek]], v současnosti pak [[Petr Altrichter]], [[Tomáš Netopil]] a [[Jakub Hrůša]]. Dále hudební instrumentalisté: [[Housle|houslisté]] [[František Benda]], [[Vojtěch Živný]], [[Jan Křtitel Václav Kalivoda]], [[František Ondříček]], [[Jan Kubelík]] a [[Josef Suk mladší]] (Dvořákův pravnuk); [[Violoncello|violoncellista]] [[David Popper]], [[Cemballo|cembalistka]] [[Zuzana Růžičková]] či [[Lesní roh|hornista]] [[Radek Baborák]]. Nelze opomenout [[Zpěvák|pěvkyně]] jako byly nebo jsou [[Ema Destinnová]], [[Maria Jeritza]], [[Jarmila Novotná]], [[Gabriela Beňačková]], [[Eva Urbanová]] a [[Magdalena Kožená]]. Velkými českými [[tenor]]isty byli [[Beno Blachut]] a [[Ivo Žídek]]. V současnosti velmi úspěšný je [[baryton]]ista [[Adam Plachetka]].
 
[[Soubor:Karel Gott 2002-foto13.jpg|náhled|261x261pixelů|Český zpěvák [[Karel Gott]]|alt=]]
Z hudebních těles dosáhl mezinárodního významu nejen [[symfonický orchestr]] [[Česká filharmonie]], ale i další symfonické a komorní orchestry a nově tzv. [[Baroko|barokní]] soubory. V neposlední řadě byly a jsou úspěšné také české [[pěvecký sbor|pěvecké sbory]] a malá hudební tělesa, zejména [[Smyčcový kvartet|smyčcové kvartety]].
 
2 023

editací