Jednota bratrská: Porovnání verzí

{{Infobox - církev

}}

'''Jednota bratrská''' ([[latina|latinsky]] '''Unitas Fratrum''') je jedna z [[Protestantismus|protestantských]] (evangelických) [[Církev|církví]] působících v [[Česko|České republice]]. Jedná se o [[církev]] s [[Presbyterně-synodní zřízení|presbyterně-synodním zřízením]] s nadsborovou službou vedoucí sbory k samostatnosti při zachování jednoty církve.<ref name = "Webove">{{Citace elektronického periodika |titul=Webové stránky jednoty bratrské |url=http://www.jbcr.info/index.php?str=1&tp=1 |datum přístupu=2010-01-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091202234717/http://www.jbcr.info/index.php?str=1&tp=1 |datum archivace=2009-12-02 |nedostupné=ano }}</ref>

== Historie ==

=== Původní jednota ===

Jednota bratrská vznikla v Čechách v období [[Husitství|husitských válek]], těsně před nástupem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] na český trůn. Bylo to období, kdy radikální „táborské“ husitství bylo poraženo a umírněná církev podobojí vedená [[Jan Rokycana|Janem Rokycanou]] hledala cestu kompromisu s [[Římskokatolická církev|katolickou církví]]. Ovlivněna učením [[Petr Chelčický|Petra Chelčického]], byla založena [[Bratr Řehoř|Bratrem Řehořem]] v [[Kunvald]]u v roce [[1457]]. Bratr Řehoř tam odešel z Prahy, kde byl svědkem vnitřních krizí a zápasů o další směřování husitské církve. V Emauzském klášteře, kde působil jako hospodářský správce, se spřátelil s [[Petr Payne|Petrem Paynem]], který zde v ústraní dožíval. Byl v kontaktu s [[Martin Lupáč|Martinem Lupáčem]], který byl Jiřím z Poděbrad a Rokycanou odstaven na „druhou kolej“. Tito dva představitelé radikálního husitství ho podpořili v jeho záměru odejít z Prahy. Lupáč radil prvním Bratřím, že pokud chtějí zůstat věrni reformaci, musí opustit představu, že církev je závislá na [[apoštolská posloupnost|posloupnosti biskupského svěcení]]. Což ve svém důsledku znamenalo volbu vlastního duchovenstva a úplné oddělení od katolické církve. Jednota bratrská tak vznikla z velkého zklamání nad zmarem husitské revoluce, s tím, že zavrhla program obrany víry mečem.

 

Členové jednoty bratrské zdůrazňovali trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici. Od části Chelčického nauky, která kritizovala formální vzdělávání, se ale postupně vzdálila. Jednota bratrská se od počátku své existence dostala do konfliktního vztahu nejen s katolíky, ale i s kališníky. Na rozdíl od kališníků nezachovávala žádnou formální spojitost se všeobecnou církví (tj. s katolickou), což komplikovalo její postavení na domácí i zahraniční půdě. První členové jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity, až později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřili [[Tůma Přeloučský]], [[Lukáš Pražský]], [[Jan Roh]], [[Jan Augusta]], [[Jan Blahoslav]], [[Jiří Strejc (básník)|Jiří Strejc]], [[Jan Amos Komenský]]. K čelným podporovatelům a pomocníkům církve patřili [[Petr Vok z Rožmberka]], [[Karel starší ze Žerotína]] a [[Václav Budovec z Budova]].

 

 

=== Obnovená jednota ===

Začátkem 18. století došlo k náboženskému probuzení v oblasti [[Fulnek]]u, kde se do jisté míry zachovaly tradice původní jednoty (šlo o oblast, kde před odchodem ze země působil [[Jan Amos Komenský]]). Skupina věřících pod vedením [[Kristián David|Kristiána Davida]] se roku [[1722]] před hrozícím pronásledováním uchýlila do Saska na panství [[Mikuláš Ludvík Zinzendorf|Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa]], kde našla útočiště. Tito věřící tam vystavěli osadu, kterou nazvali [[Herrnhut]] („místo, které střeží Bůh“), česky [[Ochranov]]. K prvním přistěhovalcům přicházeli mnozí další – z Moravy, z Čech i odjinud.

 

* ŘÍČAN, Rudolf. ''Dějiny Jednoty bratrské : s kapitolou o bratrské theologii od ThDr Amadea Molnára.'' 1. vyd. Praha : Kalich, 1957. 518 s.

* MÜLLER, Josef Theodor. ''Dějiny Jednoty Bratrské.'' 1. vyd. Praha : Jednota bratrská, 1923. 368 s.

* {{Citace monografie

| příjmení = Novák

| místo = Praha

| stránky = 722

* RUCKÝ, Evald. ''555 let Jednoty bratrské v datech.'' Liberec: Jednota bratrská, 2015.

* VACOVSKÝ, Adolf. ''Obnovení Jednoty bratrské v zemi otců.'' 2. vyd. Nová Paka: Úzká rada Jednoty bratrské, 1996.

 

=== Související články ===

=== Externí odkazy ===

* {{Commonscat|Unitas fratrum}}

* {{Wikiverzita|kurs=Bratrský zpěvník}}

* [http://texty.citanka.cz/jednota/kbtoc.html Konfessí Bratrská]