Smil ze Zbraslavi a Střílek: Porovnání verzí

Narodil se jako třetí syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. Dospělosti dosáhl pravděpodobně už před rokem 1237, kdy svědčil jako ''filius Gerardi'' (syn Gerhardův) na listině Václava I. V pramenech se znovu objevil až o deset let později, tentokrát jako svědek na na listině břeclavského knížete [[Oldřich III. Korutanský|Oldřicha Korutanského]]. Od roku 1249 se Smil začal hojně vyskytovat v nejužším okolí moravského markraběte [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Do vyšších sfér ho uvedl v té době již velmi mocný Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi, Smilův starší bratr. Smilova kariéra začala roku 1251 ve Znojmě, kde Boček působil jako purkrabí. Smil se přirozeně účastnil soukromých aktivit svého staršího bratra. SvědčilV například rokuroce 1251 svědčil na markraběcí listině ve prospěch starobrněnského špitálu,. Roku 1252 osvědčil Bočkovu přizakládací založenílistinu [[Žďár nad Sázavou (klášter)|žďárského kláštera]] Bočkem roku 1252 neboa v roce 1253 byl s titulaturou „Bočkův bratr” připřítomen u PřemyslověPřemyslovy arbitrážiarbitráže ve sporu bamberského a frýsinskéhofrisinského biskupa. Označení „Bočkův bratr” dokládá, že Smil v té době ještě nezastával žádnou význačnější funkci, což se mu však vzápětí podařilo změnit. Už v roce 1255 působil jako kastelán přerovský, ale také jako purkrabí na hradě [[Brumov-Bylnice|Brumově]]. Přemysl tak Smilovi de facto svěřil správu východní části Moravy. Jako přerovský kastelán je Smil naposledy uveden v roce 1256. Úřad brumovského purkrabí však zastával až do smrti. Do roku 1265 dokonce používal predikát z Brumova, ačkoli Brumov nikdy skutečně nevlastnil. Smil se významně zasloužil o obnovu a vylepšení moravské obrany. Podílel se na kolonizačním procesu v moravském pohraničí a na zformování královského města [[Uherský Brod|Uherského Brodu]]. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Odměnou za své služby obdržel Smil od Přemysla rozsáhlé území na [[Vizovická vrchovina|vizovických vrších]] poblíž Brumova. Kromě tohoto území, Smil po otci držel majetky na [[Hodonín]]sku a od bratra Bočka [[Brno-Líšeň|Líšeň]] s okolím. V roce 1258 byla dokončena stavba Smilova hradu [[Střílky (hrad)|Střílek]], po nichž se následně psal. Roku 1261 Smil založil cisterciácký klášter [[Klášter Smilheim|Smilheim]] u [[Vizovice|Vizovicích]], který vybavil velkým dílem svých statků. V roce 1273 se Smil zúčastnil Přemyslova tažení do Uher, po návratu do Čech ještě téhož roku ve věku necelých 60 let zemřel. Jeho manželství s Bohuvlastou zůstalo bezdětné. Smilovy majetky proto připadli přímo králi.<ref>{{Citace monografie

| strany = 92−9992−93