Maďarské království: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
m typografie, lf
Řádek 55:
| zánik = [[1. únor]] [[1946]] Vyhlášením [[Druhá Maďarská republika|Druhé Maďarské republiky]]
}}
'''Maďarské království''', ({{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|'''Magyar Királyság'''}}), existující v letech [[1920]] až [[1946]], byla [[konstituční monarchie]] bez krále pod vedením [[regent]]a - admirála [[Miklós Horthy|Miklóse Horthyho]].
 
== Vznik Maďarského království ==
Řádek 64:
== 20. léta ==
=== Trianonská smlouva ===
[[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvou]], podepsanou [[4. červen|4. června]] [[1920]], byly stanoveny nové hranice Maďarska jakožto nástupnického státu [[Uhersko|Uherska]]. [[Maďarsko]] ztratilo celých 71,5 % svého území. Území bylo rozděleno mezi státy sousedící s Maďarským královstvím:
Území bylo rozděleno mezi státy sousedící s Maďarským královstvím:
 
* {{Flagicon|Československo}} [[Československo|Československá republika]] – [[Slovensko]], [[Podkarpatská Rus]]
* {{Flagicon|Rumunsko}} [[Rumunské království]] – [[Sedmihradsko]] (Transylvánie), [[Banát]]
* {{Flagicon|the Kingdom of Yugoslavia}} [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] - [[Království chorvatsko-slavonské]], [[Vojvodina]], [[Banát]]
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Rakousko]] – [[Burgenland]]
 
Řádek 209 ⟶ 208:
 
[[Soubor:Horthy the regent.jpg|náhled|vlevo|[[Miklós Horthy]] jako regent Maďarského království ve věku 75 let]]
Nicméně německá tajná služba věděla o Kállayových mírových plánech a [[Adolf Hitler|Hitler]] na [[Miklós Horthy|Horthym]] požadoval jeho odvolání. To regent odmítl. Z toho důvodu se v [[Berlín]]ě začaly připravovat plány na přímou okupaci Maďarského království. [[Miklós Horthy|Horthy]] byl pozván na vyjednávání do [[Klessheim (zámek)|Klessheimu]]u (dnes [[Rakousko]]), kde byl Němci dočasně zajat, aby nemohl vydat rozkaz k odporu. [[Adolf Hitler|Hitler]] naléhal, aby okupaci povolil. [[Miklós Horthy|Horthy]] nejprve odmítal, ale po výhrůžkách podvolil. Na rozkaz náčelníka generálního štábu nekladla maďarská armáda dne [[19. březen|19. března]] [[1944]] okupačním silám žádný odpor (tzv. [[Operace Margarethe]]).
 
Následně byl [[Miklós Kállay]] odvolán a na jeho místo nastoupil bývalý vyslanec v [[Berlín]]ě [[Döme Sztójay]]. Ten sestavil novou vládu výhradně z politiků krajní pravice a zakázal opoziční strany. V hospodářské oblasti vláda schválila zvýšení vývozu potravin a surovin do Německa. Namísto stažení maďarských jednotek byly na frontu poslány další divize. Odpovědí na tyto kroky bylo bombardování Budapešti angloamerickými vzdušnými silami. První velký bombový útok postihl hlavní město [[3. duben|3. dubna]] [[1944]], následovalo dalších 19 náletů.
 
Až do této doby chránil [[Židé|Židy]] v Maďarském království před fyzickou likvidací zákon. Od [[29. březen|29. března]] [[1944]] začalo platit nařízení, které nutilo Židy nosit žlutou hvězdu. Člověk toho vyznání už také nemohl dále vykonávat povolání učitele, lékaře či advokáta. [[Židé]] byli shromažďováni v ghettech a následně transportováni do [[Auschwitz-Birkenau|Osvětimi]]. První takový transport vyjel [[15. květen|15. května]] [[1944]]. Do konce června jich bylo z venkova deportováno asi 440 000, z nichž 320 000 se domů nikdy nevrátilo. [[Miklós Horthy|Horthy]] tyto deportace po několika měsících, na nátlak světových osobností reagující na svědectví dvou uprchlých vězňů, počátkem července [[1944]] zastavil. Tímto činem zachránil život 200 000 budapešťských Židů. Až do této doby [[Miklós Horthy|Horthy]] údajně stále věřil tomu, že Židé jsou posíláni do táborů na nucenou práci a po jejím skončení se vrátí zpátky do Maďarska.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
Řádek 239 ⟶ 238:
Na počátku srpna [[1944]] se [[Rudá armáda]] po mohutné ofenzívě dostala k linii Karpat. Nastalo to, čeho se Horthy a všichni přední politici obávali. Před hranicemi stála sovětská vojska, zatímco angloamerické jednotky byly daleko. Současně s průlomem fronty byla v Bukurešti svržena [[Ion Antonescu|Antonescova]] vláda, Rumunsko požádalo o příměří a jeho armáda se postavila proti Německu.
 
[[Miklós Horthy|Horthy]] odvolal vládu, začal sestavovat novou a současně zahájil jednání se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Dle předběžného příměří z [[11. říjen|11. října]] [[1944]] se Maďarské království mělo vzdát území získaného po roce [[1938]] a vyhlásit válku Německu. Tento riskantní krok byl ovšem špatně připraven a když [[Miklós Horthy|Horthy]] vyhlásil v rozhlasu příměří se [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] o den dříve, než bylo dohodnuto, tj. [[15. říjen|15. října]] [[1944]], reagovali na to nacisté vysláním do [[Budapešť|Budapešti]] nechvalně proslaveného [[Schutzstaffel|SS komanda]] vedeného [[Otto Skorzeny|Ottou Skorzenym]] a únosem Horthyho syna. Horthy byl nucen své prohlášení vzít zpět. Následně mu byla odebrána moc regenta Maďarského království a byl převezen do „ochranné vazby“ do Německa. Hlavou státu se stal jako „Vůdce národa“ vůdce [[ŠípovéStrana křížeŠípových křížů|Šípových křížů]] [[Ferenc Szálasi]].
 
=== Vláda národní jednoty ===
Po [[Vláda národní jednoty (Maďarsko)|nacistickém převratu]] došlo k dalšímu vraždění a pronásledování [[Židé|Židů]]. Během akcí [[ŠípovéStrana křížeŠípových křížů|Šípových křížů]] přišla o život asi polovina z celkových 200 000 členů budapešťské židovské komunity.
 
[[Vláda národní jednoty (Maďarsko)|Maďarský stát]] v té době již čelil blížící se okupaci [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což přinášelo demolici maďarské infrastruktury ze strany ustupující armády [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Dne [[13. únor]]a [[1945]], po dvouměsíčním obléhání, byla [[Budapešť]] dobyta vojsky [[Rudá armáda|Rudé armády]]. [[4. duben|4. dubna]] [[1945]] po dlouhotrvajících a těžkých bojích dovršila [[Rudá armáda]] osvobození maďarského území. Tento den se později v [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republice]] stal státním svátkem.
== Poválečný vývoj ==