Kozorožec iberský: Porovnání verzí

Přidáno 139 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
m (Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy)
| jméno = Kozorožec iberský
| obrázek = Capra pyrenaica.jpg
| šířkavelikost obrázku =
| popis obrázkupopisek = Samec kozorožce iberského
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| druh popsal = ([[Heinrich Rudolf Schinz|Schinz]], [[1838]])
| mapa rozšíření = Spanish Ibex.jpg
| popispopisek mapy = Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
| druhotné dělení = [[Poddruh|Poddruhy]]
| podřazené taxony = [[Kozorožec granadský]]<br />[[Kozorožec portugalský]] †<br />[[Kozorožec pyrenejský]] †<br />[[Kozorožec Cabrerův]]
[[Soubor:Capra pyrenaica victoriae, juvenile -- 2013 -- Laguna Grande, Sierra de Gredos, España.jpg|náhled|vpravo|Mládě]]
Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými [[Kopyto|kopýtky]], která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Acevedo
| jméno = Pelayo
| příjmení2 = Cassinello
| jméno2 = Jorge
| titul = Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus
| periodikum = Mammal Review
| datum = 2009-01-01
| ročník = 39
| číslo = 1
| strany = 17–32
| issn = 1365-2907
| doi = 10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x
| jazyk = en
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x/abstract
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref> To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.
 
== Rozmnožování ==
Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fandos
| jméno = Paulino
| titul = La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas
| url = https://www.researchgate.net/publication/262911245_La_cabra_montes_Capra_pyrenaica_en_el_Parque_Natural_de_Cazorla_Segura_y_Las_Villas
| vydavatel = ResearchGate
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref> Samice pak tvoří stádo jen s mladými.
 
== Ekologie ==
Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Alados
| jméno = C. L.
| příjmení2 = Escos
| jméno2 = J.
| titul = Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex
| url = http://www.plant-animal.es/pdfscazorla/CH58.pdf
| vydavatel = Biology od Behaviour
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref> Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).<ref name=":1" />
 
== Populace ==
Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i [[svrab]]. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (''Capra pyrenaica lusitanica''), který žil v portugalských pohořích [[Sierra de Geres]] a [[Galicie]]. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku [[Ordesa]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pérez
| jméno = Jesús M.
| příjmení2 = Granados
| jméno2 = José E.
| příjmení3 = Soriguer
| jméno3 = RamóN C.
| titul = Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†
| periodikum = Mammal Review
| datum = 2002-03-01
| ročník = 32
| číslo = 1
| strany = 26–39
| issn = 1365-2907
| doi = 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x
| jazyk = en
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x/abstract
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref>
 
421 298

editací