Rostliny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu |
m lf, ref fix značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 40:
***** [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
}}
'''Rostliny''' (''Plantae'', též nově ''Archaeplastida'' či ''Primoplantae'') je [[říše (biologie)|říše]] [[Eukaryota|eukaryotických]] a převážně [[fotosyntéza|fotosyntetických]] organismů. Odhaduje se, že se na Zemi vyskytuje asi 350 000 druhů rostlin (včetně [[semenné rostliny|semenných rostlin]], [[Mechorosty|mechorostů]] a [[
Typickým znakem rostlin jsou [[plastid]]y s dvoujednotkovou membránou, vzniklé primární endosymbiózou eukaryotní buňky a [[prokaryota|prokaryotní]] [[Sinice|cyanobakterie]] (sinice). [[Mitochondrie]] mívají ploché kristy, [[centriola|centrioly]] většinou chybějí. Je vyvinutá [[buněčná stěna]], která obsahuje [[Celulóza|celulózu]], zásobní látkou jsou různé formy [[škrob]]u. Většina rostlin získává energii procesem zvaným [[fotosyntéza]], při němž se energie ze [[sluneční záření|slunečního záření]] používá k výrobě [[organická látka|organických látek]] s vysokým obsahem [[energie]]. Při něm rostliny pohlcují [[oxid uhličitý]] a produkují [[kyslík]].
Podle používaných [[
Ačkoli se [[řasy]] objevily na souši před více než miliardou let (ale už i komplexnější [[eukaryota]]),<ref>https://www.nature.com/articles/nature09943 - Earth’s earliest non-marine eukaryotes</ref> rostliny osídlily zem přibližně před půl miliardou let.<ref>https://phys.org/news/2018-02-colonized-earth-million-years-earlier.html - Plants colonized the Earth 100 million years earlier than previously thought</ref>
Řádek 50:
== Historie výzkumu ==
{{podrobně|botanika}}
Lidé se zabývali rostlinami již od pradávna. Využití nacházely například různé [[Léčivá rostlina|léčivé byliny]]. Znalosti o rostlinách byly také zásadní například pro rozvoj zemědělství, který nastal přibližně před 12 tisíci lety.<ref>[http://www.ias.ac.in/currsci/jul102004/54.pdf "Origin of agriculture and domestication of plants and animals linked to early Holocene climate amelioration", Anil K. Gupta*, Current Science, Vol. 87, No. 1, 10 July 2004]</ref> Zmínky o různých typech rostlin se objevují ve staroindických [[védy|védách]],<ref>http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_tiwar_botany_frameset.htm</ref> rostlinami se zabývá i antické dílo ''[[Historia plantarum]]'' ze 4. století př.n. l., jehož autor [[Theofrastos]] je někdy považován za otce botaniky.<ref>http://science.jrank.org/pages/996/Botany.html</ref> Ve středověku se rozvíjela botanika v arabském světě: ke známějším patří například [[Al-Dinawari]] či [[Abu al-Abbas al-Nabati|Al-Nabati]]. S novověkem přichází do botaniky zcela nové pohledy a metody. [[Robert Hooke]] objevil [[rostlinná buňka|rostlinné buňky]] v [[korek|korku]], o sto let později [[Carl Linné|Carl von Linné]] rozdělil rostliny ve svém ''[[Systema naturae]]'' na 25 [[třída (biologie)|tříd]].
== Stavba ==
=== Stavba buněk ===
{{podrobně|rostlinná buňka}}
[[Buňka|Buňky]] se řadí mezi poměrně typické [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]], ale mají i mnoho vlastních charakteristických rysů. Typická je zejména přítomností [[plastid]]ů, centrální [[vakuola|vakuoly]], celulózové [[buněčná stěna|buněčné stěny]], obvykle i mezibuněčných spojů
=== Stavba těla ===
{{podrobně|anatomie rostlin}}
Některé rostliny (zpravidla vodní [[zelené řasy|řasy]]) jsou [[
Jednobuněčné a necévnaté mnohobuněčné rostliny jsou označovány jako stélkaté. Jejich tělo se nazývá [[stélka]]. Ta je buď nečleněná, nebo pouze částečně diferencovaná. Morfologicky a funkčně rozlišené části stélky však nelze považovat za orgány (např. [[fyloid]]y a [[rhizoid]]y u [[Mechorosty|mechorostů]]).
Tělo tzv. [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]] se nazývá [[kormus]]. To je členěné na specializované rostlinné orgány, které jsou tvořeny soubory
== Metabolismus ==
Řádek 71:
Rostliny jsou, až na výjimky, tzv. [[fotoautotrofie|fotoautotrofní]]. Toto slovo je složené z termínů [[fototrofie]], které značí, že rostliny jako zdroj energie používají [[sluneční záření]], a [[autotrofie]], což znamená, že i vytváří vlastní [[organická látka|organické látky]] z látek anorganických. Středem zájmu je u rostlin [[fotosyntéza]], základní [[anabolismus|skladný]] proces, díky němuž se do rostlinných těl zabudovává [[uhlík]] v podobě organických sloučenin, a to za pomoci energie ze slunečního záření. Rostliny nejsou jediné organizmy, které fotosyntetizují – tento nápad „přebraly“ od [[sinice|sinic]] a od rostlin ho zase přebraly některé [[řasy]].
Fotosyntéza u rostlin probíhá v tzv. [[chloroplast]]ech; umožňují ji zejména zelená barviva, [[chlorofyl]]y, a na ně navazující [[fotosystém]]y. V nich dochází ke světelné fázi fotosyntézy, následující (temnostní) fáze však již světlo nevyžaduje; jejím principem je [[Calvinův cyklus]] nebo případně [[Hatchův–Slackův cyklus|Hatch-Slackův cyklus]] u určitých skupin rostlin.
=== Výživa ===
Rostliny přijímají ze svého okolí obvykle především vodu, [[oxid uhličitý]] a [[organická látka|organické látky]] (někdy i atmosférický [[dusík]], viz [[biologická fixace dusíku]]). Jako u ostatních organizmů, asi 90% celkové hmotnosti sušiny rostlinných těl představují atomy [[uhlík]]u a [[kyslík]]u. Následuje [[vodík]], [[dusík]], [[draslík]] a [[vápník]], u dalších prvků se již obsah pohybuje v řádech desetin procenta a méně. Mezi individuálními rostlinami však existují poměrně značné rozdíly; např. [[
Příjem minerální látek z okolí (u vyšších rostlin téměř výhradně z půdy) je následován [[asimilace (biologie)|asimilací]], tedy zabudováním jednotlivých látek do organických sloučenin. Dusík je například z [[Dusičnany|dusičnanů]] zabudován do [[aminokyselina|aminokyselin]] či jejich [[amid]]ů. [[Sírany]] se zase v rostlinách redukují a váží se do sirných aminokyselin ([[cystein]], [[methionin]]).<ref name="vyziva" />
Řádek 87:
Již [[Carl Linné|Linné]] rozlišoval říši rostliny (tehdy '''''Vegetabilia''''').<ref>Taxonomicon - Vegatabilia http://taxonomicon.taxonomy.nl/TaxonTree.aspx?id=1005402</ref> Nejjednodušší dělení rostlin rozeznává [[nižší rostliny]] (''Thallobionta''), jejichž tělem je [[stélka]] (thallus), a [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta''), jejichž tělo se skládá z orgánů (vyjma primitivních skupin, jako jsou [[mechorosty]]). V současnosti se tyto pojmy již používají velmi zřídka. Termín "nižší rostliny" totiž zahrnoval druhy, které nejsou vzájemně příliš příbuzné.
Dnes se v systematice hledí převážně na [[fylogeneze|fylogenetickou]] příbuznost. Existují však různá pojetí rostlin a někdy se všechny nižší rostliny řadí k říši [[Protisté|Protista]]. Tato říše však rovněž není přirozená ([[
| titul = BioLib: Biological library | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id14871/ | periodikum = www.biolib.cz | datum přístupu = 2019-10-29 | jméno = Ondrej Zicha; | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com }}</ref>. V druhém případě se ''Rhodophyta'' a ''Glaucophyta'' zařazují do skupiny ''[[Biliphyta|Biliphytae]]'', zatímco všechny ostatní jsou považovány za [[zelené rostliny]] (''Viridiplantae''). === Vyšší rostliny ===
{{Viz též|vyšší rostliny}}
K [[podříše|podříši]] [[vyšší rostliny]] se řadí několik rostlinných [[oddělení (biologie)|oddělení]], považovaných za [[
=== Vývojový strom ===
Řádek 162 ⟶ 169:
Velká rozmanitost rostlin poněkud znesnadňuje jakékoliv zobecnění, což platí i v [[genetika|genetice]] a [[genomika|genomice]]. Množství DNA obsažené v buňce se obvykle udává jako [[ploidie|počet C]], kde C je množství přítomné v [[pohlavní buňka|pohlavních buňkách]] rostlin. Pohybuje se v širokém rozmezí: např. [[huseníček rolní]] (''Arabidopsis thaliana'') má pouhých 125 Mbp (milionů párů [[nukleová báze|bází]]), zatímco [[řebčík]] ''[[Fritillaria assyriaca]]'' má asi tisíckrát více. Velikost genomu sice příliš nevypovídá o množství genů, přesto je to zajímavé číslo, neboť se zdá, že nad určité množství DNA v jádře jsou již všechny rostliny [[trvalka|trvalky]]. Existují i další korelace, ale jako druhý příklad může být uvedena skutečnost, že rostliny s větším obsahem DNA jsou odolnější [[radioaktivita|radioaktivnímu záření]].<ref name="genomics">{{citace monografie| titul=Plant Genomics and Proteomics| příjmení=Cullis| jméno=Christopher A.| vydavatel=Wiley-Liss| rok=2004| místo=New Jersey| isbn=0-471-37314-1}}</ref>
Počet [[chromozom]]ů se rovněž pohybuje v širokém pásmu hodnot. [[
Počet genů se obvykle u rostlin příliš neodvíjí od toho, kolik mají v buňkách DNA. Modelová rostlina huseníček rolní jich má asi 25 000, tedy srovnatelně s člověkem, a počty genů u ostatních rostlin zřejmě nebudou nijak radikálně odlišné. Mnoho genů má tato rostlina v několika kopiích (z nichž každá je již během času přizpůsobená ke své vlastní funkci) a tyto kopie vytvářejí množství [[genová rodina|genových rodin]].<ref name="genomics" />
Řádek 172 ⟶ 179:
=== Význam rostlin v přírodě ===
Rostliny stojí na počátku [[potravní řetězec|potravního řetězce]] a produkují díky [[fotosyntéza|fotosyntéze]] [[
Nenahraditelný význam pro biosféru mají díky unikatní schopnosti zadržovat a řízeně uvolňovat vodu. Ničení rostlinných porostů má prokazatelně následek v lokálním snížení vzdušné vlhkosti a množství srážek.
Řádek 182 ⟶ 189:
Prakticky veškerá lidská strava je založena na přírodních plodinách, ať už přímo nebo nepřímo. Nejvíce výživné jsou obiloviny, zvláště kukuřice, obilí, pšenice, rýže nebo další důležité plodiny jako brambory, luštěniny a olejniny. Dále sem patří [[ovoce]], [[zelenina]], ořechy, byliny a koření. Z rostlin se vyrábí i nápoje, např. káva, čaj, pivo, víno a alkohol. Cukr se získává hlavně z cukrové třtiny a cukrové řepy. Olej a margarín pochází ze sóji, oliv, slunečnic a z palmy olejné.
V [[průmysl]]u se hojně využívají stromy. [[Dřevo]] z nich používáme při stavbě budov, k výrobě papíru, [[nábytek|nábytku]], hudebních nástrojů nebo sportovního nářadí. Látka je nejčastěji vyráběna z [[bavlna|bavlny]], [[len|lnu]] a ze syntetických vláken nebo vláken pocházejících z přírodního [[hedvábí]]. Uhlí a ropa jsou [[Fosilní palivo|fosilní paliva]], která také pocházejí z rostlin. Některé rostliny slouží též k [[farmakologie|výrobě léčiv]], [[
== Odkazy ==
| |||