Lužičtí Srbové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Některé tradice a zvyky Lužických Srbů: doplnění údajů -VIZ Česká televize, 19. a 20. 4. 2019 . značka: editace z Vizuálního editoru |
m →19. století: koncovka značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:
'''Lužičtí Srbové''' ({{Vjazyce2|hsb|''Serbja''}}, {{Vjazyce2|dsb|''Serby''}}) jsou malý [[Západní Slované|západoslovanský]] národ obývající jihovýchodní část východního [[Německo|Německa]], historicky zvanou [[Lužice]]. Používají dva samostatné spisovné jazyky: [[hornolužická srbština|hornolužičtinu]] (též ''hornolužická srbština'', ''horní lužická srbština'' ) a [[dolní lužická srbština|dolnolužičtinu]] (též ''dolnolužická srbština'', ''dolní lužická srbština''). Jejich pojmenování Srbové (německy ''Sorben'' na rozdíl od jihoslovanských ''Serben''), česky Lužičtí Srbové, je pojem, který jednotně označuje původní slovanské obyvatelstvo Dolní Lužice ([[Lužičané]]) a Horní Lužice. Vlastní Srbové byli příslušníky slovanských kmenů, kteří žili na západ od nynějších Lužičanů a [[Milčané|Milčanů]] žijících v dnešní Horní Lužici a kteří vlivem germanizace upadli v zapomenutí.<ref>[[Adolf Černý|Černý. A.]], ''Lužice a Lužičtí Srbové'', J. Otto, Praha, 1912, p.58</ref><ref>[[Josef Páta|Páta. J.]], ''Lužice'', Vilímek, Praha, 1919, p.12</ref>
Řádek 10:
=== 19. století ===
[[Soubor:Nsg-cottbus.jpg|thumb|left|Lužickosrbské gymnázium v [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuzi]]]]Roku [[1815]] bylo území Lužice nově rozděleno. Celá [[Dolní Lužice]] se stala součástí Pruské provincie [[Braniborsko (provincie)|Braniborska]], severovýchod [[Horní Lužice]] se
K revolučním bojům z roku [[1848]] se Srbové nepřipojili. Po potlačení drážďanského povstání byly některé požadavky Srbů splněny. Jako příklad může sloužit výuka v srbštině na gymnáziu v [[Budyšín]]ě ([[Budyšín|Bautzen]]) nebo [[Bohoslužba|bohoslužby]] v hlavním městě – [[Drážďany|Drážďanech]]. V Prusku byla srbština opět masivně omezena.
| |||