Wikipedie

Kystráčkovití: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m lf
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| jméno = Kystráčkovití
| obrázek = Crescent_Honeyeater_Edit2.jpg
| šířkavelikost obrázku = 220px
| popis obrázkupopisek = [[Medosavka zlatokřídlá]] (''Phylidonyris pyrrhoptera'')
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
Řádek 16:
| podřazené taxony = 42 (viz článek)
}}
'''Kystráčkovití''' (Meliphagidae) představují početnou [[čeleď]] čítající na 182 [[druh (biologie)|druhů]] malých až středně velkých [[pěvci|pěvců]] řazených do 42 [[rod (biologie)|rodů]]. Nejmenší druhy dosahují velikosti 10 cm, největší až 45 cm, tedy od velikosti sýkory až po velikost vrány. Často mají úzký, dolů zahnutý zobák a plochy pestře zbarvené holé kůže v okolí očí či na ozobí, často s laloky a výrůstky. Většina z nich se vyskytuje v [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nová Guinea|Nové Guineji]], některé druhy jsou zastoupené také na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a na některých [[Tichý oceán|tichooceánských]] [[ostrov]]ech od indonéského [[Bali]] až po [[Tonga|souostroví Tonga]] a [[Samoa]]. Většina druhů se živí hymzem, ale také nektarem a pylem, náleží proto mezi významné o[[pyl]]ovače, a to zejména u [[rostliny|rostlin]] z čeledí [[proteovité]], [[myrtovité]] a ''[[vřesovcovité|Epacridaceae]]''. K požívání nektaru jsou nejvíce přizpůsobeny druhy s tenkým, dlouhým zobákem, zvláště medáčci z rodu ''Myzomela'', vzhledově podobní [[Strdimilovití|strdimilům]] a medosavky z rodu ''Acanthorhynchus''. Medosavky rodu ''Acanthorhynchus'' jsou dokonce schopné za vířivého letu zastavit u květu a sát nektar jako [[kolibříci]]. Některé druhy se živí i plody rostlin, ale také drobnými obratlovci a příležitostně i vajíčky drobných pěvců. Záastupci rodů ''Epithianura'' a ''Ashbyia'' se živí hmyzem, který chytají v letu, podobně jako [[Lejskovití|lejskové]]. Miskovitá [[Ptačí hnízdo|hnízda]] z travin, větviček, kůry a chmýří staví ve vidlicích [[strom]]ů. Většina druhů je stálých, někteří zástupci této čeledi z jihu Austrálie a Tasmánie však na zimu táhnou do tropické části Austrálie.<ref name="bird">{{Citace monografie
| příjmení = Kholová
| jméno = Helena (autorka českého překladu)
| titul = Ptáci
| rok = 2008
| vydavatel = Euromedia Group, k. s.
| místo = Praha
| isbn = 9788024222356
}}</ref>
 
Řádek 29:
Čeleď je prokazatelně [[monofyletismus|monofyletická]], tvoří ji čtyři vyhraněné klady, samostatně pak stojí rod ''[[Acanthorhynchus]]'', který je sesterskou skupinou všech ostatních rodů čeledi. Rody ''[[Epthianura]]'' a ''[[Ashbyia]]'', specializované na život v aridních oblastech a endemické pro Austrálii, patří k jádru čeledi. Hypotéza o samostatné radiaci skupiny v Austrálii a Nové Guineji ani hypotéza o společném původu druhů vysokých poloh Nové Guineje a severoaustralských deštných pralesů nebyly novějšími studiemi potvrzeny (každý odhalený klad obsahuje směs australských a novoguinejských druhů).<ref>{{Citace periodika|titul=Phylogeny and evolution of the Australo-Papuan
honeyeaters (Passeriformes, Meliphagidae)|příjmení=Driskell|jméno=Amy C.|příjmení2=Christidis|jméno2=Les|periodikum=Molecular Phylogenetics and Evolution|ročník=31|rok=2004|stránky=943–960|url=http://loco.biosci.arizona.edu/driskell/Driskell_Christidis_2004.pdf|datum přístupu=2011-02-19|url archivu=https://web.archive.org/web/20120501064103/http://loco.biosci.arizona.edu/driskell/Driskell_Christidis_2004.pdf|datum archivace=2012-05-01|nedostupné=ano}}</ref> V minulosti byly do této čeledi řazeny ještě dva rody: jihoafrické cukernaty (''Promerops'') a, s nějvětší pravděpodobností již vyhynulí, mohové (''Moho'') z [[Havajské ostrovy|Havaje]]. Naopak rody ''[[Epthianura]]'' a ''[[Ashbyia]]'' byly řazeny do čeledi [[Střízlíkovcovití|střízlíkovcovitých]].<ref name="bird">{{Citace monografie
| příjmení = Kholová
| jméno = Helena (autorka českého překladu)
| titul = Ptáci
| rok = 2008
| vydavatel = Euromedia Group, k. s.
| místo = Praha
| isbn = 9788024222356
}}</ref> Mezi kystráčky je nově zařazenován i druh ''Macgregoria pulchra'', donedávna řazený mezi rajky.<ref>Cracraft, J.; Feinstein, J. (2000). "What is not a bird of paradise? Molecular and morphological evidence places Macgregoria in the Meliphagidae and the Cnemophilinae near the base of the corvoid tree". Proc. Roy. Soc. Lond. B. 267: 233–241. doi:10.1098/rspb.2000.0992. PMC 1690532.</ref>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kystráčkovití“