Lilie zlatohlavá: Porovnání verzí

| šířkavelikost obrázku = 258px

| příjmení = Pilát
| jméno = Albert

| odkaz na autora = Albert Pilát
| spoluautoři =

| url =
| ilustrátoři = [[Otto Ušák]]

| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství
| místo = Praha

| rok vydání = 1968
| vydání = 4
| počet stran = 255

| kapitola = ''Lilie zlatohlavá''
| typ kapitoly = kapitola

| strany = 230–231
| isbn =
| id = cnb000129486
| jazyk =

}}</ref>

Ve středověku byla považována za rostlinu léčivou. [[Pietro Andrea Mattioli|Mattioli]] doporučoval pít odvar ve víně lidem, kteří se nemohli úplně vymočit. Rozsáhlejší bylo použití zevní. Utlučená rostlina se míchala s vepřovým sádlem, růžovým olejem a dalšími přísadami a přikládala se na tvrdé otekliny i boule, často na způsob náplasti. Kořen utlučený s medem se používal na spáleniny a při bolestech kloubů.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Mattioli
| jméno = Pietro Andrea

| url =
| vydavatel = Dobra & Fontána
| místo = Olomouc

| vydání =
| počet stran = 431–833
| kapitola =

| typ kapitoly = kapitola
| strany = 672
| svazek = 2

| typ svazku = svazek
| isbn = 80-86179-13-3
| jazyk =

}}</ref> Nyní se v lidovém léčitelství využívá spíše [[lilie bělostná]].<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Janča
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =

| příjmení2 = Zentrich
| jméno2 = Josef Antonín

| autor2 =
| odkaz na autora2 =

| url =
| vydavatel = Eminent
| místo = Praha

| rok vydání = 1998
| vydání = 1
| počet stran = 280

| kapitola = ''Lilie bělostná''
| typ kapitoly = kapitola

| strany = 148–151
| svazek = 6
| typ svazku = díl

| isbn = 80-85876-45-0
| jazyk =

}}</ref>