Diplodocus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 3:
| výskyt = Svrchní [[jura]], před 154 až 148 miliony let
| obrázek = Diplodocus skeleton, incl tail NHM.JPG
| popis obrázkupopisek = Kostra diplodoka v Natural History Museum, Londýn
| šířkavelikost obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
Řádek 22:
* ''Diplodocus hayi'' Holland, 1924
}}
'''''Diplodocus''''' („Dvojitý trám“) byl rod obřích [[Sauropodi|sauropodních]] [[Dinosauři|dinosaurů]], který žil v několika druzích na konci [[Jura|jurského]] období na území dnešních [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].
 
'''''Diplodocus''''' („Dvojitý trám“) byl rod obřích [[Sauropodi|sauropodních]] [[Dinosauři|dinosaurů]], který žil v několika druzích na konci [[Jura|jurského]] období na území dnešních [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].
 
== Rozměry ==
Na rozdíl od některých jiných [[dinosauři|dinosaurů]] měl diplodokus značně duté obratle, takže jeho hmotnost při délce přes 25&nbsp;m zřejmě nepřesahovala 16 tun.<ref>Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". ''Historical Biology.'' '''16''' (2–4): 71–83. doi:[https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08912960410001715132 10.1080/08912960410001715132]</ref> Diplodokus byl podle stavby chrupu nepochybně [[býložravec]]. Zuby mu ale sloužily pouze pro trhání potravy (například listí ze stromů), ne pro její rozžvýkání. Po sežrání potravy někdy polykal kameny (gastrolity), kterými v prvním [[žaludek|žaludku]] potravu rozmělnil.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| titul = '''Kouzlo dinosauřích koprolitů'''
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2009
| měsíc vydání = dubna
| den vydání = 8
| url = http://www.osel.cz/4332-kouzlo-dinosaurich-koprolitu.html
| url = http://www.osel.cz/4332-kouzlo-dinosaurich-koprolitu.html}}</ref> Z tohoto důvodu nejspíš také žil blízko [[voda|vody]], kde je zeleň měkčí, šťavnatější a lépe stravitelná. Do [[voda|vody]] však často nevstupoval. S délkou kolem 30 metrů<ref>Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). ''[[Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages]]'' ([http://www.geol.umd.edu/~tholtz/dinoappendix/HoltzappendixWinter2011.pdf Aktualizovaný internetový dodatek]). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.</ref> patřil k nejdelším živočichům všech dob. Samotný jeho ocas mohl být dlouhý přes 15 metrů, krk pak přes 6 metrů. Odhaduje se, že srdce diplodoka možná vážilo až 1,6 tuny, aby vypumpovalo krev do celého tělního oběhu.
 
== Historie objevů ==
[[Soubor:C_diplodocus.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Diplodokus na zastaralé rekonstrukci]]
Byl objeven v 70. letech 19. století na americkém Středozápadě. Průměrně velcí jedinci dosahovali délky kolem 24 metrů a hmotnosti asi 12 tun.<ref>[[Gregory S. Paul|Paul, G. S.]] (2016). ''[[The Princeton Field Guide to Dinosaurs]]'' (2nd Edition). Princeton University Press, str. 213 {{en}}</ref> ''Diplodocus'' tak dlouho patřil mezi nejdelší známé dinosaury (rekordní exemplář, dlouhý zhruba 26,7 metru, držel primát až do poloviny 70. let). V roce 1991 však byl objeven ještě větší diplodocidní sauropod, nazvaný původně ''Seismosaurus'', který byl podle posledních upravených údajů dlouhý asi 29 až 32 metrů a dosahoval hmotnosti kolem 23 000 kilogramů<ref>[[Gregory S. Paul|Paul, G. S.]] (2010). ''[[The Princeton Field Guide to Dinosaurs]]''. Princeton University Press, str. 191 {{en}}</ref><ref>[[Gregory S. Paul|Paul, G. S.]] (2016). ''[[The Princeton Field Guide to Dinosaurs]]'' (2nd Edition). Princeton University Press, str. 212-213 {{en}}</ref>(původní, značně přemrštěné údaje však hovořily i o délce 54 metrů). Podle studií z poslední doby byl však ''Seismosaurus'' pouze výjimečně velkým exemplářem rodu ''Diplodocus'', snad druhu ''Diplodocus longus'', spíše však ''D. hallorum''. Ani tak by se však ''Diplodocus'' nestal znovu nejdelším známým dinosaurem. Sauropodi jako byl ''[[Argentinosaurus]]'' možná dosahovali délky až kolem 40 metrů (a byli tak nejdelšími známými obratlovci vůbec). Některé druhy tohoto rodu byly již překlasifikovány a jsou nyní samostatnými rody diplodokidů (například ''[[Galeamopus]] hayi'', původně ''Diplodocus hayi'').
 
== Patologie ==
Některé fosilní nálezy (například na kostech pánevního pletence) dokazují, že tito tvorové často trpěli kostními patologiemi, způsobenými úrazy nebo možná predací (útoky velkých teropodních dravců).<ref>Ryan J. Clayton (2018). [https://www.academia.edu/36563726/DESCRIPTION_OF_UNUSUAL_PATHOLOGICAL_DISORDERS_ON_PUBES_AND_ASSOCIATED_LEFT_FEMUR_FROM_A_DIPLODOCUS_SPECIMEN Description of unusual pathological disorders on pubes and associated left femur from a ''Diplodocus'' specimen]. ''Paludicola'' '''11'''(4): 179-187.</ref><ref>https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/paleontologists-investigate-a-jurassic-bite/</ref>
[[Soubor:Diplodocus BW.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|258px|''Diplodocus'' - přibližné vzezření]]
 
== Diplodokus jako panovnický dar ==
Na počátku 20. století proslavil tohoto dinosaura zejména americký ocelářský magnát a filantrop skotského původu [[Andrew Carnegie]] (1835 - 1919), který v letech [[1905]] - [[1913]] daroval odlitky koster druhu ''D. carnegii'' (pojmenovaném právě po něm) mnoha evropským muzeím. Od té doby tak nalezneme kostru diplodoka například v přírodovědeckých muzeích v [[Londýn]]ě, [[Berlín]]ě, [[Paříž]]i, [[Madrid]]u, [[Vídeň|Vídni]] i jinde<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| titul = '''Diplodokus jako panovnický dar'''
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2014
| měsíc vydání = listopadu
| den vydání = 14
| url = http://www.osel.cz/7886-diplodokus-jako-panovnicky-dar.html
}}</ref>.
 
Díky této známosti v letech před první světovou válkou byly za války některé válečné stroje dokonce pojmenovávány po diplodokovi (např. ve Francii tzv. ''Diplodocus Militarus'').<ref>https://lejournal.cnrs.fr/nos-blogs/la-saga-des-inventions/diplodocus-militarus-lancetre-du-char-teste-a-la-direction-des</ref>
Řádek 63 ⟶ 64:
''Diplodocus'' zřejmě spásal značné množství jehličnanů, kapradin a mechorostů. Zuby měl tento sauropod poměrně tupé a jejich stavba byla jednoduchá. Zuby se v čelistech diplodoků pravděpodobně rychle vyměňovaly, podobně jako u rodů ''[[Camarasaurus]]'' nebo ''[[Nigersaurus]]''. V roce 2018 byl oznámen objev fosilní stehenní kosti mladého diplodokoidního sauropoda (nejspíš přímo rodu ''Diplodocus'') s jasně patrnými stopami po okusu od velkých teropodních dinosaurů. Jde o první doklad o predaci mláděte diplodokidního sauropoda ze strany teropodích predátorů. Fosilie byla objevena v Carnegie Quarry na území [[Dinosaur National Monument]] v souvrství Morrison.<ref>David W. E. Hone & Daniel J. Chure (2018). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/let.12267 Difficulties in assigning trace makers from theropodan bite marks: an example from a young diplodocoid sauropod].
''Lethaia.'' doi: https://doi.org/10.1111/let.12267</ref> Podle některých paleontologů mohl být diplodokus vybaven krátkým chobotem, který mu mohl sloužit k přidržování potravy u tlamy. Nasvědčuje tomu například poloha jeho nozder, podobná poloze nozder na lebkách kytovců. Nicméně tato hypotéza dnes není většinou paleontologů podporována.<ref>[[Robert T. Bakker|Bakker, R. T.]] (1986). ''[[The Dinosaur Heresies]]'', Zebra Books, str. 140.</ref>
[[Soubor:Diploheads.jpg|thumbnáhled|Možnosti vzhledu hlavy diplodoka]]
 
== Izolovaný [[Bílkovina|protein]] ==