Sauropodi: Porovnání verzí

| výskyt = [[Trias]] až [[křída]], před 210–66 miliony let

| obrázek = Macronaria.jpg

| říše = [[živočichové]] (Animalia)

| kmen = [[strunatci]] (Chordata)

| infrařád popsal = [[Othniel Charles Marsh|Marsh]], [[1878]]

}}

'''Sauropodi''' (Sauropoda) byli příslušníci skupiny velkých až obrovských [[býložravec|býložravých]] [[Dinosauři|dinosaurů]]. Vyznačovali se většinou silně prodlouženým [[krk]]em, kvadrupední (čtyřnohou) chůzí, malou velikostí [[lebka|lebky]] v poměru k tělu a často velmi dlouhým ocasem. Někteří sauropodi představují největší suchozemské živočichy všech dob. Vyskytují se od konce [[trias]]u (asi před 210 miliony let) do úplného konce [[Mezozoikum|druhohor]] (před 66 miliony let) téměř po celém druhohorním světě.

 

 

Od začátku střední jury existovali již pouze vývojově pokročilejší sauropodi, kteří svoji sesterskou skupinu Prosauropoda plně nahradili. Začali dorůstat do větších velikostí, s délkou často v rozmezí 14 až 18 metrů. Objevili se také první obrovští sauropodi. Zkamenělé stopy nalezené v [[Maroko|Maroku]] (pojmenované rodovým jménem ''[[Breviparopus]]'') svědčí o&nbsp;gigantickém druhu, dosahujícím odhadem podle stop dlouhých 115 cm délky asi 30 metrů.<ref>http://dinosaurusblog.com/2015/12/07/zahada-giganta-breviparopa/</ref> Podobných rozměrů však dosáhli i někteří pozdější sauropodi (např. ''[[Argentinosaurus]]''). Během svrchní jury dosáhli sauropodi svého vrcholu. Velmi hojní co do počtu jedinců i druhů, byli stádní zástupci čeledi [[Diplodocidae]], kteří spásali nízkou vegetaci. Během spodní [[křída|křídy]] však už skupina Diplodocidae neměla srovnatelný význam a početně ustupovala. Sauropodi sice nebyli tak početní jako dříve, stále však tvořili velmi důležitou složku fauny. Přežili například zástupci čeledi Brachiosauridae, v&nbsp;hojných počtech se vyskytovali zástupci příbuzné skupiny Titanosauria, kde se vyvinuli někteří zvlášť obrovští zástupci. Další poměrně úspěšnou skupinou byla čeleď [[Rebbachisauridae]].

Svrchní křída byla těžkou ranou pro sauropody. Ze všech skupin prokazatelně přežili jen zástupci skupiny [[Titanosauria]], přičemž dominantní velcí býložravci byli [[Hadrosaurus|hadrosauři]]. [[Titanosauria]] se však vyskytovali v některých oblastech poměrně hojně ([[Evropa]], [[Jižní Amerika]]). Na druhé straně v [[Severní Amerika|Severní Americe]] se jim tolik nedařilo, existuje již pouze jeden prokazatelný rod, obří (''[[Alamosaurus]]'').

 

 

=== Potrava ===

Sauropodi měli díky dlouhému krku schopnost spásat z jednoho místa širokou škálu [[rostliny|rostlinstva]]. Rostlinnou potravu, na rozdíl od zástupců [[Ornithischia]], nežvýkali, ale celé sousto spolkli. To bylo rozemleté až v [[žaludek|žaludku]] kameny, které tato zvířata polykala. Některé formy z konce triasu a začátku jury žily v [[polopoušť|polopouštních]] podmínkách, se kterými se museli vypořádat. Své přední končetiny používali na vyhrabávání kořínků rostlin (mnohé formy měly dokonce vyvinuté mohutné drápy – ''[[Anchisaurus]]'', podobně jako příbuzné [[prosauropodi]], například ''[[Plateosaurus]]''), na rozdíl od jiných soudobých býložravců ([[Dicynodontia]] nebo [[Aetosauria]]), byli schopní spásat vysoké části rostlin. Značnou výhodou byly i velké rozměry, které mohli sauropodi dosáhnout díky vyspělé tělesné stavbě s&nbsp;nohama úplně pod tělem. Velikost měla za následek i velikost [[trávicí soustava|trávicí soustavy]], takže málo výživnou rostlinnou potravu strávili raní sauropodi (podobně jako prosauropodi) mnohem lépe než společně s nimi žijící rynchosauři a dicynodonti. Když si sauropodi nevystačili s dlouhým krkem, postavili se na zadní končetiny.

 

 

=== Vodní živočichové ===

V minulosti byli velcí zástupci sauropodů považováni za příliš těžké [[Živočichové|živočichy]] na suchozemský způsob života. Bývali tedy zobrazováni jako obojživelní nebo vodní zvířata, která chodila po dně [[jezero|jezer]], spásala vodní rostlinstvo, ale [[hlava]] jim díky dlouhému krku trčela z vody. Analýza tělesné stavby sauropodů v porovnání s velkými suchozemskými a obojživelnými [[obratlovci]] ale tyto názory vyvrátila – tlak vody by jim rozdrtil [[plíce]]. Sauropodi měli navíc [[zuby]] uzpůsobené na konzumaci odolnějších suchozemských rostlin.

 

Fakt, že vyspělí sauropodi měli poměrně velké [[nozdry]], které byly na lebce posunuté dozadu, v minulosti přesvědčil některé badatele, že sauropodi mohli mít, podobně jako dnešní [[slon]]i, krátký chobot na shrnování rostlinné potravy do tlamy zvířete. Sauropodům však na vyvinutí podobného orgánu chyběly potřebné tvářové svaly. Myšlenka chobotu u sauropodů nikdy nebyla populární, čemuž nasvědčuje i malé množství ilustrací sauropodů vybavených chobotem.

 

Nedávná studie zaobírající se nozdrami dinosaurů<ref>Witmer, L.M. 2001. ''Nostril position in dinosaurs and other vertebrates and its significance for nasal function.'' Science 293: 850-853</ref> ukázala, že dinosauří nozdry byly bližší k rypáku, než se předpokládalo. U sauropodů ze skupiny Neosauropoda, kteří se vyznačovali nosovými otvory posunutými směrem dozadu k očím, byly nozdry též posunuté směrem k špičce rypáku, přičemž s novými otvory v lebce je spojovala jakási masitá tkáň a rezonanční komora. Dinosauři jako ''[[Brachiosaurus]]'' a ''[[Diplodocus]]'' tak neměli nozdry na vrcholu hlavy, jako se často zobrazuje na ilustracích [http://dml.cmnh.org/2001Aug/msg00092.html].

 

 

Problematická je nejen tělesná velikost, ale i&nbsp;hmotnost. Původní astronomická čísla odhadovaná pro některé rody (136–180 tun pro rod ''Ultrasaurus'', dnes již navíc neplatný) byla snížena o&nbsp;celou třetinu až polovinu. Sauropodi totiž disponovali, jak se ukázalo teprve před nedávnem, značně rozsáhlou soustavou vzdušných vaků a dutých kostí.

S&nbsp;přihlédnutím ke všem kritériím nakonec zbude několik kandidátů. Lépe známý ''[[Sauroposeidon]]'' z&nbsp;čeledi Brachiosauridae (známý z&nbsp;prodloužených krčních obratlů, kdyby se podobal příbuzným rodům, musel být 30 až 35 metrů dlouhý a&nbsp;18 metrů vysoký), přičemž je známo více kandidátů, kteří se jim v&nbsp;délce nebo hmotnosti blíží (''[[Seismosaurus]]'' (resp. ''[[Diplodocus]] hallorum''), ''[[Supersaurus]]'' a zejména ''[[Argentinosaurus]]'', ''[[Patagotitan mayorum|Patagotitan]]'', ''[[Puertasaurus]]'' a další obří titanosauři).<ref>https://dinosaurusblog.com/2012/07/18/takze-ktery-byl-ten-nejvetsi-z-nejvetsich/</ref>

 

S počtem přibližně 300 vědecky platných (validních) druhů, popsaných k červenci roku [[2019]] jsou sauropodi druhou nejpočetnější a druhově nejrozmanitější skupinou druhohorních dinosaurů (po [[Theropoda|teropodech]] s počtem 466 druhů). I s ostatními sauropodomorfy pak toto číslo činí 362 druhů.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = SOCHA

| titul = '''Dinosauří statistika roku 2019'''

| periodikum = OSEL.cz

=== Primitivní sauropodi ===

{{Podrobně|Sauropodomorpha|}}

Primitivní sauropodi se dělí na různé formy, které jsou zatím bez bližšího zařazení, s různým stupněm vyspělosti na vývojové cestě ke skupině ''Eusauropoda''. Přestože v minulosti byly zařazeny do různých čeledí, není jisté, které a zda vůbec některé vytvářely přirozenou skupinu. Nejprimitivnějším známým sauropodem je tak možná malý ''[[Anchisaurus]]'', stavbou těla poněkud podobný primitivnímu rodu ''[[Thecodontosaurus]]''. Tyto dva rody však zřejmě byli jen příbuzní sauropodů ze skupina [[sauropodomorpha]]. O něco vyspělejší byl už velký a čtyřnohý rod ''[[Melanorosaurus]]'', okolo kterého se asi sdružovala skupinka dalších sauropodů, kteří byli v minulosti považováni za prosauropody. Zda skutečně vytvářeli čeleď Melanorosauridae, není jisté. Ještě vyspělejší byl rod ''[[Antetonitrus]]'' a čeleď [[Vulcanodontidae]], zastoupená například rodem ''[[Vulcanodon]]''. Mezi nejlépe známé primitivní sauropody z období spodní jury patří také indický rod ''[[Barapasaurus]]''.

 

==== Camarasauridae ====

{{Podrobně|Camarasauridae}}

Camarasauridae byli středně velcí sauropodi (v průměru 15 až 18 m) s mohutnou stavbou těla a mocnými lžícovými zuby. Měli vysoké pevné lebky s hrubými [[zub]]y, zhruba stejně dlouhé končetiny a poměrně krátký krk. Dost málo ohebný krk nosili vzpřímený a spásali střední vegetaci (vyšší než diplodici a nižší než brachiosauři), a to včetně odolných rostlin. Zřejmě žili ve velkých stádech a často představovali nejběžnější sauropody v dinosauřích společenstvích. Vyskytovali se během svrchní jury a&nbsp;spodní křídy. Nejlépe známý zástupce je ''[[Camarasaurus]]''.

 

==== Brachiosauridae ====

{{Podrobně|Brachiosauridae}}

Další podskupinou Titanosaurifomes byla Brachiosauridae, reprezentovaná například rodem ''[[Brachiosaurus]]''. Její zástupci se vyznačovali vysokými lebkami, silnými lžícovitými zuby a prodlouženými krky a předníma nohama, které byly dlouhé minimálně stejně jako zadní nohy. Díky délce končetin měli brachiosauři plec výš než bedra, což jim díky přibližně vzpřímenému krku (nošenému v úhlu přibližně 45 stupňů; ilustrace se strměji drženým krkem jsou chybné) dávalo zjev žirafy. Mnohé rody nabývaly značných rozměrů a žily převážně osamotě nebo v menších skupinkách (''[[Brachiosaurus]]'') a menší se seskupovaly do velkých stád (''[[Giraffatitan]]'').<ref>https://dinosaurusblog.com/2009/06/09/792120-giganticke-zirafy-z-davnoveku/</ref> Tito tvorové byli hojní během svrchní jury a&nbsp;spodní křídy. Jeden nalezený obratel ale naznačuje, že by mohli přežít až do poloviny svrchní křídy.

 

=== Diplodocimorpha ===

{{Podrobně|Diplodocimorpha}}

Zástupci skupiny ''Diplodocimorpha'' mívali dlouhé zadní a krátké přední končetiny dlouhý ocas často s bičovitým zakončením (kterým dokázali vydávat neuvěřitelně hlasité práskavé [[zvuk]]y, bičovat protivníky a [[predátor]]y nebo udržovat kontakt jako hmatovým orgánem mezi jednotlivci stáda bez očního kontaktu), krk ohebný pouze do stran (ve vertikálním směru byl strnulý) a nízkou hlavu s tenkými zuby. Nozdry měli menší a ještě více vzadu než zástupci skupiny ''Macronaria'', přičemž některým rodům srostly do jednoho otvoru (''[[Diplodocus]]''). Stavba těla byla jednostranně přizpůsobena na spásání nízkých a přízemních rostlin. Schopnost stát na zadních nohách využívaly jen malé druhy, obvykle se vztyčily pouze během útoku dravců, aby si chránily zranitelný krk. V průměru měli zástupci této skupiny lehčí stavbu těla než zástupci ''Macronaria''. U jediného rodu (''Diplodocus'') se zachovaly stopy po koženém hřebeni táhnoucím se středem zad, krku a ocasu. Podobné bývaly zřejmě u&nbsp;sauropodů běžné. ''Diplodocimorpha'' se obecně dělí na tři čeledi: ''Rebbachisauridae'' a&nbsp;''Diplodocidae''. ''Diplodocidae'' a&nbsp;''Dicraeosauridae'' si jsou značně podobné, a&nbsp;proto je pro ně vytvořena skupina ''Diplodocoidea'', přičemž mezi typické znaky patří třeba s&nbsp;menším počtem jemných zubů.