Členovci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
| jméno = Členovci
| obrázek = Arthropoda.jpg
|
|
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| nadkmen = [[prvoústí]] (Protostomia)
| kmen = [[členovci]]
(Arthropoda)
| kmen popsal = von Siebold, 1848<ref name="Hegna_2013">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = Thomas A.
| příjmení2 = Legg
Řádek 27:
| url = http://www.senckenberg.de/files/content/forschung/publikationen/arthropodsystematics/asp_71_2/01_asp_71_2_hegna_71-74.pdf
| issn = 1864-8312
| doi =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| druhotné dělení = [[podkmen (biologie)|Podkmeny]]
| podřazené taxony =
* [[nohatky]] (''Pycnogonida'') * [[trilobiti]] (''Trilobitomorpha'')
* [[klepítkatci]] (''Chelicerata'')
Řádek 39 ⟶ 40:
| sesterska = [[drápkovci]] (Onychophora)<br />nebo<br />[[želvušky]] (Tardigrada) (''vizte text'')
}}
'''Členovci''' ('''Arthropoda''') jsou největší [[kmen (biologie)|kmen]] [[živočichové|živočišné říše]]. Jsou nejúspěšnějším a druhově nejpestřejším kmenem v evoluci celé živočišné říše a mají značný hospodářský význam. Popsáno je přibližně 1 000 000 druhů. Velikost dospělců se pohybuje od méně než 1 mm (např. [[roztoči]]) až po téměř 60 cm ([[korýši]], [[hrotnatci]]).
== Evoluce ==
Řádek 65 ⟶ 66:
Členovci jsou polymerní coelomata, u nichž je výrazná tagmatizace těla na tři větší tělní celky (tagmata): hlavu (''cephalon'', ''caput''), hruď (''[[Hruď|thorax]]'') a zadeček (''[[Zadeček|abdomen]]''). Další pak na [[hlavohruď]] a zadeček. Tato heteronomní [[Článkování|metamerie]] byla i důvodem evoluční úspěšnosti. Končetiny jsou článkované, s klouby, které umožňují připojení k tělu. Původně nesl každý pár končetin jeden článek, později však některé z nich nabyly jiné funkce (hlavové články). Končetiny se skládají z kyčle (''coxa''), předkyčlí (''trochanter''), stehna (''femur''), holeně (''tibia'') a chodidla (''tarsus'') zakončeného dvěma drápky či přísavkami (zákožka svrabová).
Tělo členovců je kryto několikavrstevnou [[Kutikula|kutikulou]], která obsahuje polysacharid [[chitin]] (polyacetylglukosamin), vylučovaný jednovrstevnou [[epidermis]]. Kutikula
* cementová (nejsvrchnější vrstva, chránící vrstvu pod ní)
* vosková (brání odpaření vody)
* polyfenolová
* kutikulinová.
[[Kutikula#Kutikula bezobratlých|Prokutikula]] navazuje na [[epidermis]]. Obsahuje množství kanálků, které spojují epidermis s okolním prostředím, obsahuje [[chitin]]. Je složena z tenké, tmavé a tvrdé exokutikuly (sklerotin, někdy i [[Uhličitan vápenatý|CaCO3]]) a endokutikuly.
Kutikula většiny členovců je rozdělena na destičky (tzv. sklerity) spojené bílkovinou gumovité povahy (''resilin''); naproti tomu např. [[Škrkavka|škrkavky]] mají tělo složené z jedné souvislé kutikuly. Původně patřily ke každému článku těla čtyři sklerity: tergum (tergit), sternum (sternit) a dva pleurity. Někdy však mohou sklerity patřící k jednomu tagmatu splynout a vytvořit jednotný štít (karapax). Na vnitřní straně se kutikula vlní a tvoří četné výběžky (apodémy), na které se upínají [[svaly]]. Naopak na vnější straně se na povrchu tvoří drobné útvary podobné chlupům, ostnům a trnům. Tyto výběžky jsou často spojeny s nervovými buňkami – pak se nazývají senzily.
Protože kutikula je pevná schránka, brání živočichům v růstu. Živočich ji musí několikrát za život svléci. [[Svlékání#Svlékání u členovců|Svlékání]] se označuje jako '''ekdyse'''. Před svlékáním je živočich určitou dobu neaktivní – starý [[exoskelet]] se odděluje od [[Pokožka (živočichové)|epidermálních]] buněk pod ním. Při procesu (tzv. apolýza) dochází také k oddělení [[sval]]ů od úponů a [[nerv]]ových zakončení od kutikulárních smyslových orgánů. Do prostoru vzniklého mezi epidermálními buňkami a starou kutikulou je vyloučena exuviální tekutina, která obsahuje zatím neaktivní [[enzym]]y. Poté začnou epidermální buňky tvořit pod starou kutikulou novou kutikulu. Tím se aktivují enzymy v exuviální tekutině, rozkládají spodní část staré kutikuly a ta je vstřebána. Prasknutí staré kutikuly vyvolá živočich kroutivými pohyby, příp. i zvýšením tlaku [[Hemolymfa|hemolymfy]] na daném místě těla. Ze starého exoskeletu se vysouká. Svlečená kutikula se nazývá svlečka (exuvie). Někteří členovci svlečku požírají.<ref name="kovarik">KOVAŘÍK, František a kol. ''Hmyz: chov a morfologie.'' Jihlava: Nakl. Madagaskar, 2000, s. 18–21.</ref> Jednotlivé vývojové fáze mezi ekdysemi jsou [[
==== Instary a stadia ====
Jednotlivé fáze mezi svlékáními se nazývají '''instary'''. Například když se [[Nymfa (biologie)|nymfa]] vylíhne z vajíčka, jedná se o nymfu prvního instaru. Po prvním svlékání je z ní nymfa druhého instaru, po druhém svlékání je ve třetím instaru atd. Pojem instar se často zaměňuje s pojmem stadium. '''Stadium''' označuje fáze vývoje nadřazené instarům, a to stadium vajíčka, [[larva|larvy]], [[kukla|kukly]], [[dospělec|dospělce]] (u [[hmyz]]u s [[Proměna (biologie)#proměna dokonalá|proměnou dokonalou]]) a stadium vajíčka, [[nymfa|nymfy]], [[dospělec|dospělce]] (u [[hmyz]]u s [[Proměna (biologie)#proměna nedokonalá|proměnou nedokonalou]]). Stadium [[Larva|larvy]] nebo [[Nymfa (biologie)|nymfy]] se většinou skládá z několika instarů.<ref name="kovarik"/>
[[Ekdyse#Hormonální řízení svlékání u hmyzu|Ekdyse]] u hmyzu je řízena [[
[[Kutikula]] je neprostupná pro vzduch, a proto se členovcům vyvinuly různé druhy [[dýchací soustava|dýchacích soustav]] založené na [[žábry|žábrách]], [[plicní vak|plicních vacích]] a [[vzdušnice|vzdušnicích]].
Řádek 93 ⟶ 94:
Do skupiny Panarthropoda patří dále [[želvušky]] (Tardigrada) a [[drápkovci]] (Onychophora). Otázka sesterské skupiny [[recentní organismus|recentních]] členovců dosud není jednoznačně vyřešena. Z molekulárních analýz vycházejí jako nejbližší drápkovci,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Campbell
| jméno = Lahcen I.
| příjmení2 = Rota-Stabelli
| jméno2 = Omar
| příjmení3 = Edgecombe
| jméno3 = Gregory D.
| spoluautoři = Trevor Marchioro, Stuart J. Longhorn, Maximilian J. Telford, Hervé Philippe,
Lorena Rebecchi, Kevin J. Peterson, Davide Pisani
Řádek 174 ⟶ 175:
| strany = 147-167
| isbn = 80-86960-08-0
| příjmení = Regier
| jméno = Jerome C.
| příjmení2 = Shultz, ,
| jméno2 = Jeffrey W.
| příjmení3 = Zwick
Řádek 192 ⟶ 193:
| typ ročníku = svazek
| číslo =
| datum přístupu = 2010-02-16
| strany =
| url = http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature08742.html
Řádek 218 ⟶ 219:
| strany = 285–342
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref>|group="pozn."}} a paradoxopodů a potvrzena přirozenost mandibulát a pancrustaceí, korýši v užším slova smyslu byli potvrzeni jako [[parafyletismus|nepřirozená]] skupina, v jejímž rámci došlo k podstatným přeskupením. Studie však nenalezla dostatečnou podporu pro rozhodnutí o vnitřní příbuzenské struktuře pavoukovců jako hlavní skupiny recentních klepítkatců. Závěry studie byly v témž roce podpořeny širokou fylogenetickou studií jaderných genů, mikroRNA i morfologických znaků,<ref name="Rota-Stabelli">{{Citace periodika▼
| group = "pozn."
| příjmení = Rota-Stabelli ▼
▲
| jméno = Omar
| příjmení2 = Campbell
| jméno2 = Lahcen
| spoluautoři = Henner Brinkmann, Gregory D. Edgecombe, Stuart J. Longhorn, Kevin J. Peterson, Davide Pisani, Hervé Philippe, Maximilian J. Telford
Řádek 237 ⟶ 240:
| datum přístupu = 2010-08-16
| issn = 1471-2954
| doi = 10.1098/rspb.2010.0590
| pmid = 20702459
| jazyk = anglicky
Řádek 244 ⟶ 247:
| jméno = Jerome C.
| příjmení2 = Zwick
| jméno2 = Andreas
| titul = Sources of Signal in 62 Protein-Coding Nuclear Genes for
Higher-Level Phylogenetics of Arthropods
Řádek 409 ⟶ 412:
| issn = 0737-4038
| doi = 10.1093/molbev/mss216
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sharma
Řádek 469 ⟶ 472:
| příjmení = Ballesteros
| jméno = Jesús A.
| příjmení2 = Sharma
| jméno2 = Prashant P.
| titul = A Critical Appraisal of the Placement of Xiphosura (Chelicerata) with Account of Known Sources of Phylogenetic Error
| |||