Voschod 2: Porovnání verzí

{{Infobox - kosmická loď

| název = Voschod 2

| volací znak = Алмаз (Almaz - „[[Diamant]]“)

| kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]], [[Kazachstán]]

| rampa = [[Startovací komplex č. 1 kosmodromu Bajkonur|1/5]]

| start = [[18. březen|18. března]] [[1965]] 07:00:00 UTC

| počet eva = 1

| přistání = [[19. březen|19. března]] 1965 09:02:17 UTC <br />{{Souřadnice|59.6166667|55.4666667}}

| trvání = 1 den, 2 hodiny, 2 minuty a 17 sekund

| popisek = Sovětská poštovní známka z roku 1965 s portréty Leonova a Běljajeva

| předchozí = [[Voschod 1]]

== Cíl letu ==

Hlavním cílem tohoto letu bylo uskutečnit první výstup člověka do volného kosmického prostoru.

 

== Průběh letu ==

| kapitola = Pavel Ivanovič Běljajev

| strany = 47

}}</ref>, tedy 2000 km od plánovaného místa přistání. V místě bylo -25&nbsp;°C a po ramena sněhu. Až večer kosmonauty nalezl první pátrací letoun a shodil jim teplé oblečení, které se ale zachytilo v koruně stromu, protože zde přistát kvůli stromům nemohl. Toto oblečení tedy nemohli kosmonauti použít. Podle vzpomínek Leonova se svlékli do naha. Vyždímali zpocené oblečení a zase ho oblékli. Leonov měl totiž po přistání ve skafandru po kolena potu. Noži odřezali pevné součásti skafandru. Obalili se kusy izolační tkaniny z vnitřního obložení Vostoku. Použili také kusy popruhů z přistávacího padáku. Takto vybaveni se dokázali ve vnějším prostředí pohybovat a získat dřevo na oheň, díky kterému se přes noc zahráli. Noc v mrazu přečkali, ráno k nim na lyžích dorazil záchranný oddíl, který na místě vybudoval malý srub, ve kterém nad ohněm umístili velkou nádobu, do které si Leonov s Běljajevem vlezli a pořádně se vykoupali. Teprve třetí den se všichni na lyžích vydali do 9 km vzdáleného stanoviště k improvizované přistávací ploše vrtulníku. Aby zde vrtulník přistál, bylo nutné vykácet větší množství stromů. Vrtulník je následně odvezl do města Perm.