Křesťanství: Porovnání verzí

Ne všechny církve vzájemně uznávají svou pravověrnost. Z hlediska teologického to není možné. Některé církve například věří v nutnost pokání před samotným křtem a uznávají jako platný jedinéhojediný pravý křest ponořením do vody, tak jak to dělali první učedníci a tak jak je to uvedeno v spisu [[Didaché]], kde na prvním místě se mluví o ponoření do vody v tekoucí vodě ([http://www.thedidache.com/ 7. kapitola]) a polití vodou se akceptovalo jen v případě, že nebylo k dispozici dostatek vody. Ostatně židovská tradice chápala křest jako omývání těla vodou v bazénu hebrejsky nazvývaném ''mitcvé'' nebo v řece a tak i slovo křest v původním významu bylo používáno v kontextu této židovské tradice. Jen tímto křtem se člověk stává pravověrným křesťanem. Jelikož v tradičních církvích se stále akceptuje křest novorozeňat, který jiné církve neuznávají (např. [https://apostolskacirkev.cz apoštolská církev v ČR]), není možné najít společný konsezus a mluvit o jednotě církve. Ve skutečnosti jsou učení natolik odlišná, že jedna církev označuje učení jiné církve za herezi. Protestantské církve odsuzují [[Mariánská úcta|Mariánský kult]] katolické církve a považují tuto přehnanou úctu panně Marii za modlářství. Například označení Marie za "bohorodičku" nebo "matku Boží" by mnoho protestantů chápalo jako rouhání. Ježíš sám Marii nevykazoval takovou míru úcty, aby ji označoval za svou matku. Známá je např. citace z [http://www.biblenet.cz/b/Matt/12#v48 Mt 12:48-50].