Jevišovice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy |
||
Řádek 15:
| adresa = Jevišovice 56<br />67153 Jevišovice
| web = http://www.jevisovice.cz
| úřední web =
|
| starosta = Mgr. Pavel Málek ([[Starostové a nezávislí|STAN]])
| starosta aktuální k = 2019
Řádek 49:
== Historie ==
Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka o tomto městu pochází z roku [[1286]], kdy město patřilo [[Boček z Jevišovic|Bočkovi z Kunštátu]]. Později se Jevišovice staly centrem [[husitství]] na jihozápadní Moravě. [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|Páni z Kunštátu]] sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce [[1587]], kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z [[Minstrberské knížectví|Minsterberka]]. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření tohoto rodu v roce [[1649]]. Císař pak zámek i s panstvím prodal v roce 1649 [[Louis Raduit de Souches|Ludvíku Raduitovi de Souches]], proslulému jako [[Obléhání Brna (1645)|obránci Brna]] proti Švédům (v regionu známý mj. jako zakladatel poutní [[kaple]] v nedalekých [[Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]<ref>Ottův slovník naučný, díl 13.; Praha, 1898 (reprint 1998), s. 305 ISBN 80–7185–158–2</ref>). V 18. a 19. století patřily Jevišovice původně španělské šlechtické rodině [[Ugartové|Ugartů]]. Ugartové své hlavní sídlo přenesli do [[Jevišovice (nový zámek)|nového zámku]], centrum městečka ale na vlastní náklady obohatili o stavbu [[Kostel svatého Josefa (Jevišovice)|kostela sv. Josefa]] a [[Sýpka Jevišovice|sýpku]] na náměstí.
Samotné Jevišovice byly vždy národnostně českým městem (roku 1880 zde žilo z 1237 obyvatel 1231 občanů české národnosti, roku 1930 z 1092 obyvatel 1053 občanů české národnosti), kde se dařilo nejrůznějším živnostem, řemeslům (existovalo zde 8 cechů) a spolkům (v roce 1898 došlo například k ustavení [[Sokol (spolek)|Sokola]]). Zajímavé je historické jádro města s budovami z 18. a 19. století a řada soch, převážně z 18. století (od roku 1990 městská památková zóna). V regionální historii byl významnou osobností starosta, ředitel školy a náčelník Sokola [[František Štursa]] (1882–1943), který byl jako organizátor [[Československý odboj (1939–1945)|odboje za druhé světové války]] umučen v Německu. Má pamětní desku na budově základní školy a jeho jméno nese i hlavní jevišovické náměstí.
== Pamětihodnosti ==
Řádek 63:
Nachází se na skalnatém ostrohu nad údolím [[Jevišovka (řeka)|Jevišovky]], kde byl vybudován Sezemou z Kunštátu mezi roky [[1423]]–[[1426]] náhradou za zbořený „[[Starý hrad v Jevišovicích|Starý hrad]]“ na protějším břehu. Hrad je připomínaný poprvé roku [[1432]] a již nedlouho poté, roku [[1468]] odolal pokusu o dobytí vojskem [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Nápis na schodišťové věži z roku [[1564]] svědčí o tom, že jevišovická větev pánů z Kunštátu přestavěla hrad v 16. století na [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|Kunštáti]] sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce [[1587]], kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření rodu v roce [[1649]]. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíku Raduitovi de Souches. On a jeho potomci realizovali před rokem [[1686]] raně [[baroko|barokní]] přestavbu zámku. Její součástí je raně barokní kaple [[Ludvík IX. Francouzský|sv. Ludvíka]] se zachovalým mobiliářem. Stavební úpravy na zámku provedla v 19. století i hrabata Ugarte, v jejichž držení byl zámek v letech 1736–1879. Jeho posledními soukromými majiteli byli Offenheimové z Potexinu, kteří jej drželi v letech 1916-1939 a po nich hrabata [[Larischové|Larisch-Mönnich]].
V současnosti zámek patří [[Moravské zemské muzeum|Moravskému zemskému muzeu]] v [[Brno|Brně]] a je veřejnosti přístupný. Součástí expozic je zámecká kaple sv. Ludvíka, prezentace hradní kuchyně či archeologická sbírka [[František Vildomec|Františka Vildomce]], významného amatérského [[archeologie|archeologa]] působícího na Znojemsku v 1. polovině 20. století; v Předzámčí je vlastivědná expozice Jevišovicka.
=== Nový zámek ===
| |||