Kopidlno: Porovnání verzí

Přidáno 7 bajtů ,  před 9 měsíci
m
Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
m (Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy)
| web = http://www.kopidlno.cz
| úřední web =
| emaile-mail = kopidlno@kopidlno.cz
| starosta = Ing. Hana Masáková
| starosta aktuální k = 2018
 
== Etymologie názvu ==
Název města byl odvozen od slova ''kopidlo'', což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu<ref>Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [https://mjc.ujc.cas.cz/search.php]</ref>.
 
== Historie ==
Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn<ref>Tomáš Šimek a kolektiv:''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.</ref>. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či [[kozel|kozlakozlaa]]a, která je vyobrazena na sklomalbách z [[Nadslav]]ského kostela<ref>SEDLÁČEK, August, ''Hrady, zámky a tvrze Království českého'', díl V, Praha 1877, s. 275</ref> a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.
 
== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Kopidlnu}}
[[FileSoubor:Schloss und Stadtchen Kopidlno, Bidczow. Kr. nach Tietze gemahlt von Joann Venuto 1821.jpg|330px|thumbnáhled|leftvlevo|Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto]]
[[FileSoubor:Kopidlno, sousoší Panny Marie na náměstí.jpg|thumbnáhled|Sousoší Panny Marie na náměstí]]
[[FileSoubor:Kopidlno - hřbitov, náhrobek rodiny Ehmigovy.jpg|thumbnáhled|Náhrobek rodiny Ehmigovy]]
* [[Kopidlno (zámek)|Zámek]] z poloviny [[16. století]], byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]e po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině [[19. století]]. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]] a zámecký [[rybník]], napuštěný již v první polovině 16. století.
* ''Socha služky'' v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
* ''Zámecké vězení'': zde byl před popravou vězněn [[Tomáš Svoboda (myslivec)|Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]].
* ''Pomník Tomáše Svobody'' - před zámkem
* ''Památný kámen'', u kterého byl Tomáš Svoboda roku [[1728]] popraven, leží u prodejny ''Můj obchod''<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref>
* [[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let [[1704]] až [[1705]], stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad [[Jan Blažej Santini-Aichel]]; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
* barokní budova fary
* Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
 
== Průmysl ==
* Dominantou Kopidlna je komín [[cukrovar]]u, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti [[Šlikové|Šlikovi]]. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988<ref>https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html</ref>. Budovy cukrovaru prošly demolicí<ref>[http://www.demontservis.cz/reference/28/ demolice cukrovaru]</ref>, firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za [[brownfield]].<ref>[http://www.brownfieldy.cz/cukrovar-kopidlno-39/ brownfield Cukrovar Kopidlno]</ref>.
* [[Sídliště]] pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60.letech 20.století.
 
 
* [[Obecní úřad]] sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověření]]<ref>Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, [http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem]</ref> i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
* [[střední zahradnická škola Kopidlno|zahradnická škola]] s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku
 
== Doprava ==
Dopravní dostupnost je nadprůměrná:
* Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do [[Automobilový průmysl|automobilky]] [[Škoda Auto|Škoda]] v Mladé Boleslavi, případně až do [[Praha|Prahy]]. Další dostupná automobilka je [[TPCA]] na jih v [[Kolín]]ě. Hlavní [[Silnice I/32|silniční tah 32]] kvalitou i šířkou navazuje na [[Dálnice D11|hradeckou dálnici]], jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží [[silnice II/280]] na Mladou Boleslav a [[Nový Bydžov]].
* Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
* Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Lokomotiva řady 748.45 na vlečce |url=http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html |datum přístupu=2009-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090805032457/http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html |datum archivace=2009-08-05 |nedostupné=ano }}</ref> i celá vlečka do [[Libáň|Libáně]], která pamatuje už 125 let.<ref>[http://trat063.blog.cz/galerie/vlecka-do-libanskeho-cukrovaru vlečka do libáňského cukrovaru]</ref>
 
=== Literatura ===
* Emanuel POCHE a kolektiv: ''Umělecké památky Čech '', svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101
 
=== Externí odkazy ===
412 940

editací