Rožnov pod Radhoštěm: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy
Řádek 23:
| web = http://www.roznov.cz
| úřední web = http://www.roznov.cz
| emaile-mail = podatelna@roznov.cz
| starosta = Ing. Radim Holiš
| starosta aktuální k = 2019
Řádek 94:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
}}</ref> až lesní lokalita Drviska s prameništěm Studeného potoka<ref name=":3" /> (rozsahem plochy malé lokality [[Vsetínské vrchy|Vsetínských vrchů]]).
 
V roce [[1911]] ve městě založen Musejní a národopisný spolek, spoluzakladatelé [[Bohumír Jaroněk|Bohumír]] a [[Alois Jaroněk|Alois]] Jaroňkové. Z podnětu spolku v roce [[1913]] projekt na založení muzea v přírodě, cílem bylo zachránit stavby [[Lidová architektura v Česku|lidové architektury]] na rožnovském náměstí před jejich zánikem a přemístit je do přírodního areálu. Realizace až v rámci příprav národopisných slavností Valašský rok v roce [[1925]], zřízeno [[Valašské muzeum v přírodě]], lidově nazývané rožnovský „[[skanzen]]”. Od [[11. prosinec|11. prosince]] [[2018]] je součástí, současně město sídlem, [[Národní muzeum v přírodě|Národního muzea v přírodě]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 119:
}}</ref> zmiňován v roce [[1267]] v&nbsp;listině svého zakladatele, olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Šaumburku]]. [[Rožnov pod Radhoštěm (hrad)|Rožnovský hrad]] na kopci Hradisko doložen již roku [[1310]], sloužil spolu s hrady [[Helfštýn]]em a [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldami]] k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Žili zde [[páni z Kravař]], Cimburkové, [[Sedmihradsko|sedmihradský]] vévoda Petr, ale i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Hrad byl částečně rozbořen roku [[1539]] na rozkaz císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]],<ref name="Rožnov" /> (v současnosti [[zřícenina]]).
 
Kopcovitá až hornatá oblast od [[16. století]] dosidlována také tzv. [[Valaši (severní Karpaty)|Valachy]], etnickou skupinou se salašnickým způsobem života ([[Pastevec|pastevectvípastevec]]tví) na severovýchodní [[Morava|Moravě]] (v roce 1714 u Rožnova sedm [[Salaš|salašísalaš]]í).<ref name=":0" /> Postupně splynuli s místním obyvatelstvem, zachována však charakteristická [[Lidová kultura|lidová kultura]], v současnosti typická pro [[Etnografie|národopisnou oblast]] moravského [[Valašsko|Valašska]].
 
Zřejmě už počátkem 16. století v Rožnově vybudováno ojedinělé vodní dílo, asi dvoukilometrový uměle vytvořený kanál známý jako „struha“. Část vody z řeky Bečvy nad Rožnovem odváděl do městské zástavby pro pohon dvou mlýnů, obyvatelům sloužila jako zdroj užitkové vody pro domácnosti, k napájení koní a dobytka, máchaní prádla i osvěžení v horkých dnech. Za Rožnovem se voda vracela do Hážovického potoka<ref name=":3" /> a jím zpět do Bečvy. Jednou za rok průtok vody zastaven za účelem vyčištění struhy od nánosů a naplavenin.
Řádek 254:
| datum archivace = 2010-11-24
| nedostupné = ano
}}</ref>
* {{Flagicon|Maďarsko}} [[Körmend]], [[Maďarsko]]