Varnsdorf: Porovnání verzí

| web = http://www.varnsdorf.cz/

| úřední web = http://www.varnsdorf.cz/

| mapa = Varnsdorf DC CZ.png

| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Varnsdorf |position=bottom |lat_deg=50 |lat_min=54 |lat_sec=40 |lon_deg=14 |lon_min=37 |lon_sec=0 |float=center}}

[[Obec s rozšířenou působností]] Varnsdorf je počtem obyvatel druhým největším městem okresu Děčín, žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, výměra katastru města je&nbsp;26,21 km².<ref name="stati">

{{Citace elektronické monografie

</ref> Skládá se z&nbsp; částí Varnsdorf, [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka]] a&nbsp;[[Světliny 1.díl|Světliny 1. díl]]. Ve&nbsp;Varnsdorfu jsou hraniční přechody do Německa: silniční Varnsdorf-[[Seifhennersdorf]] a Varnsdorf-[[Großschönau (Sasko)|Großschönau]], dále přes město vede [[Peážní trať|peážní]] [[železniční trať Liberec–Rybniště/Seifhennersdorf]].

 

| kapitola = Přírodní poměry

| strany = 11

| titul = Textile Geschichte entlang der Grenze Textilní historie podél hranic

| url = http://textilland-oberlausitz.de/files/brosch__re_textilgeschichte.pdf

== Název ==

Jméno Warnsdorf označovalo Wernarovu ves. Poprvé ji zmiňuje žitavská kronika v&nbsp;roce 1341 v&nbsp;souvislosti s&nbsp;[[Jindřich z Varnsdorfu|Jindřichem z&nbsp;Varnsdorfu]]. Existuje pověst, podle které Wernar varoval (německy ''{{cizojazyčně|de|warnen}}'' =&nbsp;varovat) pocestné před loupežníky, kteří řádili v&nbsp;okolí Varnsdorfu. Na rozdíl od jiných měst v&nbsp;pohraničí nedošlo k&nbsp;přejmenování, město nikdy nemělo český název.<ref name="vlast206">{{Citace monografie

| titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost

| vydání = 1

Oblast, kde se dnes nachází Varnsdorf, byla podle indicií řídce obydlena již v&nbsp;dobách na přelomu našeho letopočtu, kdy na území [[Čechy|Čech]] žil germánský kmen [[Markomani|Markomanů]] a v&nbsp;[[Horní Lužice|Horní Lužici]] kmen [[Semnoni|Semnonů]]. Po porážkách, které tyto kmeny utrpěly od [[Římané|Římanů]], se kraj na místě dnešního Varnsdorfu na několik století proměnil v&nbsp;liduprázdnou divočinu s&nbsp;neprostupnými [[hvozd]]y.<ref name="palme">{{Citace monografie

| příjmení = Palme

| jméno2 = Věra

| titul = Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od založení až do roku 1850

| vydání = 1

| příjmení = Fiala

| jméno = Josef

| titul = Varnsdorf, stručné dějiny

| vydání = 1

| rok = 1993

| strany = 12

}}</ref> V&nbsp;roce 1642 byl dobyt a zničen 7&nbsp;km vzdálený hrad [[Tolštejn]].<ref name="palme176">Palme, str. 176.</ref> Po třicetileté válce emigrovalo nekatolické obyvatelstvo; v&nbsp;roce 1627 odešlo do sousedního [[Sasko|Saska]] okolo 250 lidí, které od roku 1635 bylo zahraničím.<ref name="fiala18">Fiala, str. 18.</ref> [[Berní rula]] z&nbsp;let 1653–1655 zachytila ve Varnsdorfu 32 statků, 20 statků bylo opuštěných a 3 se znovu osídlovaly. Ve Varnsdorfu bylo 25 chalup, 7 se osídlovalo a 10 bylo pustých, pustá usedlost zahradníka, 34 domků na obecním pozemku, jeden se osídloval a 17 bylo pustých.''<ref name="varns77">{{Citace monografie

| titul = Varnsdorf, město průmyslu a zahrad

| vydání = 1

 

Od roku 1954 do roku 1969 byl předsedou [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]] [[Josef Mašín (1921)|Josef Mašín]].<ref name="fiala42">Fiala, str. 42.</ref> Ve městě vznikly po roce 1948 tři velké podniky sloučením drobných továren a provozů: Velveta, Elite a TOS&nbsp;Varnsdorf. V&nbsp;roce 1967 byl otevřen hraniční přechod do Německa.<ref name="fiala42"/> Jeho otevření se zúčastnil prezident [[Antonín Novotný]].<ref name="varns346">Varnsdorf, str. 346.</ref> Byl vybudován [[Varnsdorfský rybník]] zvaný Mašíňák a vzniklo 70&nbsp;mm [[kino]] Panorama. V&nbsp;období [[socialismus|socialismu]] ve městě vyrostla [[Panelový dům|panelová]] [[sídliště]] a byly demolovány některé historicky cenné objekty jako byl hotel Burza na náměstí z&nbsp;roku 1642 či Hanischův dům č.&nbsp;p.&nbsp;506,<ref>{{Citace periodika

| jméno = Jiří

| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska

=== Vlajka a znak ===

Městský znak Varnsdorfu byl schválen usnesením zastupitelstva města dne 13.&nbsp;prosince 1880, zpracován byl malířem Augustinem Frindlem. Podoba znaku vychází z&nbsp;rodového erbu rytířů Welflů z&nbsp;Varnsdorfu. Popis znaku zní: ''v&nbsp;modrém štítu stříbrná šestiboká hvězda nad stříbrným stoupajícím půlměsícem; na štítu turnajská korunovaná přilbice s&nbsp;přikryvadly modro-stříbrnými; v&nbsp;klenotu stříbrný stoupající půlměsíc a stříbrná šestihrotá hvězda, na obou hrotech půlměsíce a horním hrotu hvězdy modře a stříbrně polcené pštrosí pero.''<ref>{{Citace periodika

| jméno = Stanislav

| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska

| rok = 2005

| strany = 87–91

}}</ref> Po roce 1989 byly snahy umožnit dětem Lužických Srbů studovat na českých středních školách. Ve Varnsdorfu se pořádaly koncerty Lužickosrbské filharmonie, byly zde výstavy děl lužickosrbských výtvarníků. Pořádala se setkání absolventů Staškova gymnázia, byly vydány sbírky lužickosrbské poezie.

 

| vydavatel = 2005 WebActive s.r.o.

| datum přístupu=2008-08-04}}</ref> Má oficiální kontakty s&nbsp;městy v&nbsp;Malém minieuroregionu Mandava-Spréva.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> S&nbsp;německým městem [[Seifhennersdorf]] proběhl projekt Hrádek-Burgsberg, záchrana výletní vyhlídkové restaurace na [[Hrádek (Šluknovská pahorkatina)|Hrádku]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://hradek.sluknovsko.cz/

| titul= Nadační fond Hrádek-Burgsberg Varnsdorf

[[Soubor:Letecký pohled na Varnsdorf.JPG|náhled|vlevo|Letecký pohled na Varnsdorf, vlevo dole [[Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf)|starokatolický kostel]], za ním závod Elite|288x288pixelů]]

Varnsdorf se nachází v&nbsp;nejsevernější části Česka, v&nbsp;Ústeckém kraji (nejvýchodnější město kraje), v&nbsp;okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Průměrná [[nadmořská výška]] města je 332&nbsp;metrů.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Nejvyššími body území města jsou vrchy [[Špičák (Rumburská pahorkatina)|Špičák]], [[Valy (Šluknovská pahorkatina)|Valy]] na katastru Studánky a [[Hrádek (Šluknovská pahorkatina)|Hrádek]]; nejnižším bodem je výtok [[Mandava|Mandavy]] z&nbsp;území Česka s&nbsp;nadmořskou výškou 310&nbsp;metrů. Městem na katastru [[Studánka (Varnsdorf)|Studánky]] prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]].

 

 

Historicky měla ve městě silnou pozici [[starokatolická církev]], byla však značně oslabena poválečným odsunem většiny německých věřících. Přesto stále působí místní farní obec a sociálně-pastorační středisko Communio Varnsdorf.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ve Varnsdorfu působí též [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Varnsdorfu|sbor Českobratrské církve evangelické]] a sbor [[Apoštolská církev (Česko)|Apoštolské církve]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.e-cirkev.com/

| titul= Vítáme Vás v Apoštolské církvi ve Varnsdorfu!

[[Soubor:Divadlo ve Varnsdorfu.JPG|náhled|Budova divadla]]

Divadlo ve Varnsdorfu zahájilo svou činnost roku 1952. Zprvu hrálo pod názvem Severočeské divadlo v&nbsp;Liberci –&nbsp;scéna Varnsdorf. V&nbsp;současnosti je varnsdorfské divadlo jediným kamenným divadlem ve&nbsp;Šluknovském výběžku. Na představení abonentních skupin sváží svozové autobusy návštěvníky z&nbsp;celého Šluknovského výběžku.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

 

[[Městské muzeum Varnsdorf|Městské muzeum ve Varnsdorfu]] vzniklo na počátku 20.&nbsp;století a v&nbsp;roce 1940 získalo své nynější sídlo v&nbsp;domě v&nbsp;Poštovní ulici s&nbsp;č. p. 415, postaveném roku 1834. V&nbsp;minulosti trpělo častým přerušováním činnosti a střídáním [[Kurátor sbírky|kurátorů]]. Většina sbírkových předmětů pochází již z&nbsp;doby před rokem 1945. Mezi nejcennější patří vzácné [[Koptové|koptské]] tkaniny či pozůstalost grafičky [[Hanka Krawcec|Hanky Krawcec]].<ref name="cis">{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

 

| titul =

| periodikum = Hlas Severu

| rok = 2008

| měsíc = září

v&nbsp;roce 1904 varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. V&nbsp;druhé polovině 20.&nbsp;století začal objekt chátrat, hrozila jeho fyzická likvidace. Na záchranu byl založen v&nbsp;roce 2000 [[Nadace|Nadační]] fond Hrádek-Burgsberk Varnsdorf. V&nbsp;roce 2003 byla otevřena vyhlídková věž s&nbsp;unikátní [[střecha|střechou]] z&nbsp;[[Glazura|glazovaných]] bobrovek, k&nbsp;jejichž nákupu pomohly i&nbsp;peníze z&nbsp;veřejné sbírky „Kup si svoji bobrovku“. Vyhlídková věž je vysoká 29 metrů.<ref name="seme41">{{Citace periodika

| příjmení = Semerák

| autor =

| odkaz na autora =

| titul =

| periodikum = Dovolená pro Vás

| rok = 2006

| měsíc = listopad

| datum přístupu=2008-07-30

}}</ref> Na vrcholu Hrádku je opravená vyhlídková restaurace, která v&nbsp;roce 2005 získala první místo v&nbsp;soutěži Fasáda roku.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ve městě jsou dále drobné sakrální památky jako zvonička na Pěnkavčím vrchu, Lichtenštejnské kameny, kříž Nejsvětější trojice v&nbsp;Bratislavské ulici. [[Almanach]] ke 140.&nbsp;výročí povýšení Varnsdorfu na město uvádí 17 opravených drobných sakrálních památek.<ref name="alman80">{{Citace monografie

| příjmení = Milan

| jméno = Šebek

| titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město

| vydání = 1

| vydavatel = Město Varnsdorf

| místo = Varnsdorf

| rok = 2008

| strany = 80 až 82

}}</ref>

 

 

Kultura ve městě je spjata s&nbsp;městským divadlem, s&nbsp;Centrem Panorama Varnsdorf a s&nbsp;městskou knihovnou. Ve městě je několik [[galerie umění|galerií]] –&nbsp;galerie D městského divadla, galerie Na schodech&nbsp;v&nbsp;Biskupském gymnáziu, galerie Úsměv ve zdravotním středisku HEL&P v&nbsp;Erbenově ulici, galerie Na ochozu v&nbsp;Městském muzeu, galerie Na radnici na Městském úřadě ve Varnsdorfu, galerie Liduška na ZUŠ a galerie Na rozcestí Kulturního domu Rozkrok.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

[[Soubor:Knihovna varnsdorf.JPG|náhled|upright 1.3|Budova Městského centra kultury a vzdělávání v&nbsp;průběhu rekonstrukce v&nbsp;srpnu 2008]]

| příjmení = Matysová

| jméno = Veronika

| titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město

| vydání = 1

| vydavatel = Město Varnsdorf

| místo = Varnsdorf

| rok = 2008

| strany = 101 až 102

}}</ref> Dětské oddělení bylo do roku 2009 v&nbsp;ulici Legií 2574. V&nbsp;současné době spravuje knihovna kolem 90&nbsp;000 knih, převážně v&nbsp;[[čeština|češtině]], ale i&nbsp;v&nbsp;[[němčina|německém]] a [[Lužická srbština|lužickosrbském]] jazyce.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Vyvíjí i&nbsp;vlastní publikační činnost<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> a pořádá soutěž Literární Varnsdorf<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3327

| titul= Varnsdorf: Literární Varnsdorf úspěšně uzavřen

| příjmení = Sedláček

| jméno = Jaroslav

| titul = Aeroklub Varnsdorf 1945-1958

| vydání = 1

| rok vydání = 2001

| počet stran = 62

| isbn = 80-238-7139-0

}}</ref>

[[Soubor:Varnsdorf, Sportovní hala.JPG|náhled|vlevo|Sportovní hala ve Varnsdorfu se zasněženou atletickou dráhou]]

Dnes je ve Varnsdorfu aktivní spolek [[Kruh přátel muzea Varnsdorf]]; v&nbsp;jeho rámci působí osm klubů: Klub historiků a historických staveb, Klub přátel výtvarného umění, Klub fotografů, Minerálklub, Klub sběratelů, FASCIKL –&nbsp;fantasy a sci-fi klub, Šachový klub a Přírodovědný klub.<ref>{{Citace monografie

| titul = Mandava 2006, Vlastivědné čtení z Varnsdorfu a Šluknovského výběžku

| vydání = 1

| strany = 132 až 143

}}</ref> Počet členů spolku se pohybuje kolem dvou set.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Dále je ve Varnsdorfu velice aktivní Sbor dobrovolných hasičů Varnsdorf, který se v&nbsp;roce 2004 stal vítězem soutěže o&nbsp;nejlepší internetové stránky dobrovolných hasičů v&nbsp;ČR.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://hasici.varnsdorf.cz/

| titul= Hasiči.Varnsdorf.cz

| datum přístupu=2008-07-30

}}</ref> TJ Sokol Varnsdorf, zabývající se zápasem,<ref>{{Citace elektronické monografie

}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> a další malé sportovní kluby.

 

| datum přístupu=2008-07-30

}}</ref> Hokejisté jsou sdruženi v&nbsp;[[HC TS Varnsdorf]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ve městě působí klub tradičního karate, který má úspěchy i&nbsp;na mezinárodním poli.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Město má plavecký areál, krytou sportovní halu, atletický stadión, tenisové kurty, fotbalový stadión SK Slovanu Varnsdorf. Příznivci lyžování využívají lyžařské areály na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] a v&nbsp;[[Horní Podluží|Horním Podluží]].

 

 

Varnsdorfem prochází [[Železniční trať Liberec – Rybniště|železniční trať číslo&nbsp;089]] z&nbsp;[[Rybniště]] do Liberce. Přes Varnsdorf jezdí osobní vlaky společnosti [[Die Länderbahn|Vogtlandbahn]] z [[Liberec|Liberce]] přes&nbsp;[[Žitava|Žitavu]] do [[Seifhennersdorf]]u nebo do [[Rybniště]]. Na peážní trati do [[Seifhennersdorf]]u je druhé varnsdorfské nádraží, Starý Varnsdorf, kde vlaky po druhé světová válce nestavily, protože peážní i mezinárodní doprava byla v květnu 1945 zastavena. Provoz vlaků mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem začal znovu až 30. 12. 1950. Přímé peážní spojení mezi Libercem a Varnsdorfem fungovalo od 1. 4. 1951.<ref>Citace z Ohlédnutí za peážní dopravou v Trojzemí: Osobní hraniční přechod v Zittau byl otevřen teprve 6. 4. 1977, výstup a nástup cestujících do peážních vlaků byl v Zittau povolen od 23. 5. 1982.[http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3744-Ohlednuti-za-peazni-dopravou-v-Trojzemi/]</ref> a po roce 1990 je opět v provozu. Navíc na trati vznikla i soukromá zastávka Varnsdorf-pivovar Kocour u [[Minipivovar Kocour|stejnojmenného minipivovaru]] zřízená jeho majitelem Josefem Šustou, první zastávka v Česku zaplacená fyzickou osobou.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Česko má první soukromou železniční zastávku. Má lákat lidi na pivo

| periodikum = iDNES.cz

| url = https://ekonomika.idnes.cz/zastavka-varnsdorf-pivovar-kocour-duj-/eko-doprava.aspx?c=A140124_113936_eko-doprava_neh

| datum vydání = 2014-01-24

| datum přístupu = 2018-12-16

}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

[[Soubor:Quick Bus.JPG|náhled|vlevo|Minibus Mercedes 616CDI Sprinter varnsdorfského dopravce [[Quick Bus]] a. s. na lince Rumburk – Praha]]

První autobusová linka ve Varnsdorfu byla uvedena do provozu 15.&nbsp;května 1910 na exteritoriální trase přes saský Seifhennersdorf do Rumburka.<ref>{{Citace periodika

| jméno = Jan

| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska

}}</ref> Autobusová linka do Prahy je v&nbsp;provozu od roku 1948.<ref name="fiala34">Fiala, str. 34.</ref>

Regionální dopravu zajišťoval až do 90.&nbsp;let krajský podnik [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] KNV Ústí nad Labem, po privatizaci jeho transformovaný nástupce [[ČSAD BUS Ústí nad Labem]] a.&nbsp;s., později [[DPÚK|Dopravní podnik Ústeckého kraje]] a.&nbsp;s. Při [[Autobusová doprava v závazku veřejné služby v Ústeckém kraji|krizi autobusové dopravy v&nbsp;kraji]] v&nbsp;roce 2006 provozoval linkovou autobusovou dopravu v&nbsp;oblasti (bez platných licencí, formálně jako [[příležitostná doprava|příležitostnou dopravu]], bez placení jízdného) na objednávku Ústeckého kraje podnik [[ČSAD Semily]] a.&nbsp;s. (nyní [[BusLine]] a.s.) Ve výběrovém řízení na nového dopravce koncem roku 2006 byla nabídka původního dopravce (DP Ústeckého kraje) vyřazena pro nesplnění podmínek; [[Quick Bus]] a.&nbsp;s. se sice umístil na prvním místě, ale „neposkytl potřebnou součinnost k&nbsp;uzavření smlouvy“, a kraj proto smlouvu o&nbsp;zajištění [[základní dopravní obslužnost]]i na Šluknovsku v&nbsp;letech 2007–2014 uzavřel s&nbsp;ČSAD Semily a.&nbsp;s.,<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1203654&query=usnesení+rady&p1=84858

| titul= Usnesení z 67. schůze Rady Ústeckého kraje - II. volební období 2004 - 2008 konané dne 11.12.2006

=== Turistika ===

Z&nbsp;Varnsdorfu vedou [[cyklistická trasa|cyklotrasy]] číslo 3015 k&nbsp;[[Hraniční rybník|Hraničnímu rybníku]] a číslo 3052 do [[Česká Kamenice|České Kamenice]]. Cyklotrasy mají návaznost na německém území. V&nbsp;přípravě je návrh cyklostezek ve městě, které se mají v&nbsp;[[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] napojit na [[Krakonošova stezka|Krakonošovu stezku]] a dále na připravovanou cyklostezku K&nbsp;pramenům Mandavy.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

 

| datum přístupu=2008-08-02

}}</ref> Pracuje zde i&nbsp;[[Veterinární lékařství|veterinární]] ordinace.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

 

}}</ref>

Dům dětí a mládeže a působí zde [[Skauting|skautský]] oddíl [[Junák – český skaut|Junák]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

V&nbsp;klubu Střelnice působí Studentské centrum.

| příjmení = Lakota

| jméno = Vlastimil

| titul = Almanach ke 130. výročí povýšení Varnsdorfu na město

| vydání = 1

| vydavatel = Klub přátel muzea Varnsdorf

| místo = Varnsdorf

| rok = 1998

| strany = 104 až 107

| isbn = 80-238-2527-5

}}</ref>

[[Textilní průmysl|Textilní]] podnik Velveta Varnsdorf,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.velveta.cz/index.php?lang=cz

| titul= Velveta a.s. Varnsdorf

| příjmení = Zdeněk

| jméno = Novotný

| titul = Almanach ke 130. výročí povýšení Varnsdorfu na město

| vydání = 1

| vydavatel = ELITE a.s.

| datum přístupu=2008-07-30

| titul = Historie firmy

| url = https://www.elite-cz.cz/historie-firmy

| příjmení = Milan

| jméno = Kopecký

| titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město

| vydání = 1

| vydavatel = Město Varnsdorf

| místo = Varnsdorf

| rok = 2008

| strany = 45 až 49

}}</ref>

 

Další firmou ve Varnsdorfu je Vitana a.s. která zde má balírny koření.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Historie balení koření z&nbsp;zdejším kraji je od roku 1884, kdy ve [[Chřibská|Chřibské]] založil J. C. Horn [[mlýn]] na mletí [[koření]]. Ve své době vyráběl široký sortiment koření a prodával je do celého Rakouska-Uherska do [[Rusko|Ruska]]. Po znárodnění byla část výroby koření převedena do bývalé textilky Richter ve Varnsdorfu, kde byl mlýn na mletí koření a balírna koření. Pražily a balily se zde také [[Podzemnice olejná|arašídy]] ve slupce. V&nbsp;roce 1991 byl [[státní podnik]] přejmenován na ARKO (arašídy-koření), který se osamostatnil od Balíren obchodu Praha. Ve firmě dochází k&nbsp;rozvoji, v&nbsp;krátké době je provoz vybaven třemi linkami na [[pražení]] arašídů v&nbsp;oleji a balicí linkou. Rozšiřuje se i&nbsp;výroba koření. V&nbsp;roce 1996 se měsíčně vyrábí 200 tun koření. V&nbsp;této době se na trhu objevuje nová konkurence a majitelé přijímají nabídku [[Norsko|norské]] firmy Rieber na odkoupení. Majitel již v&nbsp;Česku vlastnil firmu [[Vitana]], a.s. a zásadním způsobem reorganizoval firmu. Výroba arašídů byla přesunuta do [[Moskva|Moskvy]], výroba rýže a luštěnin do [[Roudnice nad Labem]]. Výroba suchých plodů byla ukončena. Do Varnsdorfu se přesunula výroba koření z&nbsp;norského [[Elverlum]]u. V&nbsp;současnosti se ve Varnsdorfu vyrábí 300 druhů koření pro norský, český a slovenský trh.<ref name="ruth55">{{Citace monografie

| příjmení = Pavel

| jméno = Ruth

| titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město

| vydání = 1

| vydavatel = Město Varnsdorf

| místo = Varnsdorf

| rok = 2008

| strany = 55 až 56

}}</ref>

 

 

=== Obchody a restaurace ===

| titul= Hotel-Restaurant Atrium Varnsdorf

| vydavatel =

 

* [[Jindřich z Varnsdorfu|Jindřich z&nbsp;Varnsdorfu]] (asi 1265–1346), [[maltézský řád|johanitský rytíř]], [[komtur]] žitavské komendy. Podle historika [[Tomáš Edel|Tomáše Edela]] je pravděpodobné, že byl autorem [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

* [[Maxmilián Rudolf Schleinitz]] (1605–1675), teolog, od roku 1655 [[Seznam litoměřických biskupů|první biskup]] [[Diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]].

}}</ref> Ve Varnsdorfu žila v&nbsp;letech 1947 až 1986. Jejím nejvýznamnější dílem je grafický cyklus „Člověk člověku by světlem měl být“. Její tvorbě je věnována část expozice v&nbsp;městském muzeu.<ref name="dovol">{{Citace periodika

| příjmení = Semerák

| autor =

| odkaz na autora =

| titul =

| periodikum = Dovolená pro Vás

| rok = 2006

| měsíc = listopad

* [[Josef Berger]] (* 1949), univerzitní profesor a buněčný biolog, žije v Českých Budějovicích.

* [[Milan Hrabal]] (* 1954), básník a překladatel básní z&nbsp;[[hornolužická srbština|hornolužické srbštiny]] a [[polština|polštiny]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

* [[Dušan Fiala]] (* 1961), fyzik, působil na univerzitách v Německu a Velké Británii, pracuje ve Stuttgartu.

| odkaz na autora =

| rok = 1993

| vydavatel = Městský úřad ve Varnsdorfu

| místo = Rumburk

}}

* {{Citace monografie

| jméno = Alois

| odkaz na autora =

| odkaz na autora2 =

| rok = 1999

| vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf

| místo = Varnsdorf

| příjmení = Sestavili anonymní Palmeho pokračovatelé

| jméno =

| příjmení2 = Kavanová

| jméno2 = Věra

| odkaz na autora2 =

| rok = 2000

| vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf

| místo = Varnsdorf

}}

* {{Citace monografie