Jičín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Základní sídelní jednotky: ABC řazení |
Upozornění na chybějící zdroje informací k většině textu, +malé rozšíření o původu jména +ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}{{Infobox - česká obec
| název = Jičín
| obrázek = Czechia, Jicin, Wallenstein's square in Spring.jpg
Řádek 37:
Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v [[Neolit|mladší době kamenné]]. V [[Doba římská na území Česka|době římské]] zde žili [[Keltové]], kteří zanechali [[šperk]]y, [[nástroj]]e a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v [[Regionální muzeum a galerie v Jičíně|jičínském muzeu]]. Po nich osídlili oblast [[Slované]], rod [[Slavníkovci|Slavníkovců]] – ti byli vyvražděni roku 995.
[[Soubor:Libosad-Valdstejnska lodzie 01.jpg|náhled|vlevo|Jičín-Sedličky, Valdštejnská lodžie]]
Město bylo založeno jako [[Město#Královská a věnná města|královské]] před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině strahovského kláštera ze 12. století, Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z roku [[1293]] [[Guta Habsburská|Guty Habsburské]] čili Jitky,<ref>{{Citace monografie
Město bylo založeno jako [[Město#Královská a věnná města|královské]] před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1293]] z listu [[Guta Habsburská|Guty Habsburské]] čili Jitky, manželky [[Václav II.|Václava II.]], po níž se dodnes nazývá. V této době se ve městě rozvinuly [[obchod]] a [[řemeslo|řemesla]], byly postaveny první [[gotika|gotické]] stavby, jako [[Kostel svatého Ignáce (Jičín)|kostel sv. Ignáce]]. Roku [[1337]] prodává český král [[Jan Lucemburský]] město šlechtickému rodu [[Vartenberkové|Vartenberků]], kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době [[renesance]] vládli městu [[Trčkové z Lípy]] – za jejich vlády byla vystavěna [[Valdická brána]] a kamenná [[Vodárenská věž (Jičín)|vodárenská věž]]. Dále pak město vlastnili [[Smiřičtí ze Smiřic]], ti se zase zasloužili o výstavbu [[Jičín (zámek)|jičínského zámku]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] si Jičín za svoje sídlo vybral [[Albrecht z Valdštejna]], které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního [[Frýdlantské vévodství|Frýdlantského vévodství]]. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například [[Baroko|barokní]] [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel svatého Jakuba]]<ref>Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621–1634. ''Historický obzor'', 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.</ref> nebo kamenná vodárenská věž ([[Vodárenská věž (Jičín)|Věž Jičín]]). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn [[Švédsko|švédskými]] i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek [[Země Koruny české|českých zemí]] byl násilně [[rekatolizace|rekatolizován]]. [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] zde založilo gymnázium a [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitskou kolej]], kde působil například [[Bohuslav Balbín]].▼
| vydání = Vyd. 1
| titul = Jičín
| url = https://www.worldcat.org/oclc/58724666
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| isbn = 8071856827
| isbn2 = 9788071856825
| počet stran = 69, [64] pages of plates
| oclc = 58724666
| příjmení = Francek, Jindřich.
}}</ref> manželky [[Václav II.|Václava II.]], po níž se podle jedné z hypotéz dodnes nazývá. Ve své době však byla královna známa pouze jako Guta,<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Jičín - hlavní stránka
| url = http://www.interregion.cz/jicin/jicin_historie.htm
| periodikum = www.interregion.cz
| datum přístupu = 2019-10-25
}}</ref> tedy nejde o pravděpodobnou verzi. Odvození názvu města od jména domnělého lokátora Jíky odporuje fakt, že zmíněné křestní jméno v době založení doloženo. Třetí možnost, odvození od množství „díků“ (divoké černé zvěře) uvádí jako původní podobu jména města Dičín.<ref name=":0" />
▲
Jičín se v [[19. století]] stal jedním z center [[České národní obrození|českého národního obrození]], na zdejším [[Lepařovo gymnázium|gymnáziu]] učil [[František Ladislav Rieger]]. Na konci [[19. století]] zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů [[Agrostroj]] (Knotek), který byl velmi úspěšný za [[První republika|první republiky]] i za [[Socialismus|socialismu]] a v omezené míře funguje dodnes. V roce [[1866]] se městem přehnala [[Prusko-rakouská válka]] a odehrála se tu [[Bitva u Jičína|bitva u Jičína]]. Na počátku [[20. století]] zde profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. ''Národnostní filosofie doby novější'', Jičín 1905). Během [[První republika|první československé republiky]] zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť [[Čeřovka]]. Působili zde architekt [[Čeněk Musil]] či spisovatel [[Václav Čtvrtek]]. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k vojsku. Poté navštívil jičínský [[Sokol (spolek)|Sokol]], závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.
Řádek 116 ⟶ 134:
* [[Farní kostel|Farní]] [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|kostel svatého Ignáce]] na náměstí Svobody (nedaleko jihozápadního rohu [[Valdštejnovo náměstí|Valdštějnova náměstí]]), založen počátkem 1[[4. století]]. V 15. století přestavěn na síňové [[trojlodí]] a po požáru zaklenut roku 1597 plochou renesanční klenbou na šest [[Toskánský řád|toskánských sloupů]], které loď dělí na 3 x 4 pole. Presbytář gotický s vnějšími opěráky má gotickou hvězdicovou klenbu, okna hrotitá s kružbami. Roku 1622 byl svěřen [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]], od roku 1773 opět farní.
* Ke kostelu přiléhá bývalá [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitská kolej]] z let 1628–1632, mnohokrát přestavovaná a rozšiřovaná. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova s kaplí a původně arkádami v přízemí. Od zrušení jezuitského řádu 1773 sloužila jako kasárna. Ke koleji přiléhají budovy bývalého semináře, gymnázia a nemocnice.
[[
* Bývalá [[Synagoga v Jičíně|synagoga]] v ulici Na příkopech (severovýchodně od Valdštejnova náměstí), Židovská ulice s židovskou školou a židovský hřbitov u Valdické obory.
*[[Vodárenská věž (Jičín)|Věž Jičín]], 2. nejstarší dochovaná stavba ve městě, hranolová renesanční budova u rybníka Kníže z roku 1543 (v historických pramenech zvaná prostě "Věž"), dnes po celkové rekonstrukci využita jako romantický hotelový apartmán a umělecká galerie.
Řádek 166 ⟶ 184:
== Správní území ==
{{Viz též|Okres Jičín}}
[[
Jičín byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Jičín]] ale stále existuje a skládá se ze 111 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Jičín|ORP]] ze 77 obcí.
| |||