|
V průběhu poválečných let docházelo ke stále větší ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce [[1987]] vyústila v [[kanadsko-americká smlouva o volném obchodu|kanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu]] (''Canada-United States Free Trade Agreement''), která vytvořila kanadsko-americkou [[Ekonomická integrace|zónu volného obchodu]]. Pod silným americkým vlivem jsou též [[kanadská média]] (v americkém příhraničí a v anglicky mluvících částech země obecně skomírající pod konkurencí [[americká média|médiích amerických]]), což vede na jedné straně ke snahám ještě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie). [[1. duben|1. dubna]] [[1999]] došlo k poslední změně v nejvyšším administrativním členění země, když bylo ze Severozápadních teritorií vyčleněno teritorium [[Nunavut]].
== Geografie ==
{{viz též|Geografie Kanady}}
[[Soubor:Moraine Lake 17092005.jpg|náhled|Jezero Moraine ve [[Skalnaté hory|Skalnatých horách]].]]
Kanadské území zahrnuje severní část [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Na severu k němu patří řada [[Kanadské arktické souostroví|arktických]] ostrovů zasahující až k [[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od [[Dánsko|dánského]] [[Grónsko|Grónska]]. Kanada reklamuje od roku [[1925]] své právo na část [[Arktida|Arktidy]] mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]], na jihu dlouhá hranice s [[Spojené státy americké|USA]] (postupně od východu jde o státy [[Maine]], [[New Hampshire]], [[Vermont]], [[New York (stát)|New York]], [[Pensylvánie]], [[Ohio]], [[Michigan]], [[Wisconsin]], [[Minnesota]], [[Severní Dakota]], [[Montana]], [[Idaho]] a [[Washington (stát)|Washington]]) a na západě [[Tichý oceán|pacifické]] pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem [[Aljaška]]. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém [[Velká jezera|Velkých jezer]] a s ním související řeky.
Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v [[Koridor Québec-Windsor|koridoru Québec-Winsdor]]. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je [[CFS Alert]] (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku [[Ellesmerův ostrov|Ellesmerova ostrova]], 450 [[námořní míle|námořních mil]] od [[severní pól|severního pólu]].
Středo-severní část Kanady tvoří tzv. [[Kanadský štít]], který obklopuje [[Hudsonův záliv]]. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva [[Půda|půdy]] (pokud vůbec), bohatě [[minerál]]ů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.
[[Soubor:Niagara watervallen canada.jpg|náhled|vlevo|[[Niagarské vodopády]].]]Ve východní části Kanady ústí [[Řeka svatého Vavřince|řeka sv. Vavřince]] do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý [[Záliv svatého Vavřince|záliv sv. Vavřince]]. Na konci zálivu leží ostrov [[Newfoundland]]. Jižně od zálivu a [[poloostrov Gaspé|poloostrova Gaspé]] leží tzv. Přímořské nebo [[Pobřežní provincie]]. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma [[Alberta|Alberty]] a [[Saskatchewan]]u, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny [[záliv Fundy|zálivem Fundy]], který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím [[Hudsonův záliv|Hudsonovým zálivem]] a [[Jamesova zátoka|Jamesovou zátokou]], na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. [[Prérijní provincie|Prérijními provinciemi]], které [[Skalnaté hory|Skalisté hory]] odtínají od jediné „pacifické“ provincie, [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]].
Z [[Vegetace|vegetačního]] a [[Podnebí|klimatického]] hlediska přechází [[Arktida|arktické]] území ledových pouští přes [[tundra|tundru]] a [[Tajga|severský jehličnatý les]] až k [[Step|prériím]] a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. [[Velká jezera]] pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým [[mikroklima]]tickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast [[Niagarský poloostrov|Niagarského poloostrova]]).
== Vláda a politika ==
| 