Horský Badachšán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Subregiony: typografické úpravy
odkazy, typo
Řádek 20:
| HDIrok =
| HDImísto =
| jazyk = [[tádžičtina]], [[íránské jazyky]] (yazgulamu, oroshori, bartangi, wakhi a další), [[kyrgyzština]], [[ruština]] (lingua franca)
| náboženství = [[ší'tskýitský islám|ší'itský]] směr ismáilíja.[[ismá'ílíja]]
| nejvyšší hora =
| výška nejvyšší hory =
Řádek 34:
| datum vzniku =
| způsob vzniku = občanská válka
| měna = [[Somoni]] (de iure)
| kód měny =
| ison =
Řádek 50:
České pojmenování této oblasti je značně neustálené, lze se setkat s názvy ''Horní Badachšán'' nebo ''Gorno-Badachšán''. Popřípadě je použita anglická transkripce tohoto názvu, tedy ''Gorno-Badakhshan''.
 
Jedná se o poměrně izolovanou oblast, jediným spojením se zbytkem světa je [[M41 (silnice)|Pamírská dálnice]], která vede z [[Dušanbe]] podél afgánské[[Afghánistán|afghánské]] hranice do hlavního města autonomní provincie '''[[Chorog]]u''' a poté se v půlkruhu stáčí k severu do [[Kyrgyzstán|kyrgyzského]] města [[Oš]].
 
== Subregiony ==
Samotný Horský Badachšán lze rozdělit na tři subregiony:
* '''Oblasti pod Pamírem''' – okresy Darvaz a Vanč. Jsou jedinou spojnicí mezi Horským Badachšánem a zbytkem Tádžikistánu, takže mají relativně vysoký strategický význam.
* '''Horský Badachšán''' – historicky a etnicky spjatý s afgánskýmafghánským [[Badachšán]]em. Tvoří jej okresy podél pamírské dálnice – Rúšán, Chorog a Šugnán a dále nedostupné a obtížně kontrolovatelné oblasti při jižní hranici s AfganistanemAfghánistánem – okresy Iškašim, Váchán. Tvoří 44 % autonomní oblasti.
* '''Murgabský okres''' – od Dušanbe jedna z nejvíce izolovaných oblastí Tádžikistánu. Etnicky i komunikačně napojen spíše na kyrgyzskou [[Ošská oblast|Ošskou oblast]].
 
== Popis oblasti ==
Kvůli absenci jakékoliv komunikační sítě se Horský Badachšán skládá z mnoha izolovaných údolí, jejichž obyvatelé mají autonomistické sklony, tudíž se nedá hovořit o tom, že by Horský Badachšán disponoval nějakou centrální vládou. Etnicky se obyvatelstvo skládá z mnoha národností hovořících několika [[íránské jazyky|íránskými jazyky.]] A tak jediným jednotícím prvkem, který zároveň stojí v opozici ke zbytku Tádžikistánu, je vyznávání specifické formy islámu[[islám]]u[[ší'tskéhoitský islám|ší'itského]] směru [[ismáilíjaismá'ílíja]].
 
== Život obyvatel ==
Přestože obyvatelé Horského Badachšánu v [[občanská válka v Tádžikistánu|tádžické občanské válce]] převážně podporovali Islámskou stranu obrody, sami netíhnou k extremismu nebo fundamentalismu. Avšak existuje mezi nimi antagonismus vůči sousedním afgánským Paštunům a naopak pocit spřízněnosti s tádžickou minoritou v AfganistanuAfghánistánu.
 
Za sovětské éry došlo ke zvýšení životní úrovně a rozvoji infrastruktury. Stalo se zvykem, že obyvatelé odcházeli do centrálních oblastí Tádžikistánu či do Ruska a vraceli se jako kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Proto lze i dnes mluvit o vysokém potenciálu tamního vzdělaného obyvatelstva a inteligence s orientací převážně na Rusko. Kromě toho se tu i nachází zásoby uhlí, zlata a barevných kovů.
Řádek 69:
 
== Obchod s drogami ==
Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] životní úroveň rapidně poklesla. Lidé se začali zapojovat do obchodu s narkotiky, která pochází z afghánských [[mák setý|makových polí]]. Skrz Horský Badachšán vznikla jedna z hlavních cest na západní trhy.
 
Přes propustnou, obtížně kontrolovatelnou hranici se drogy pašují do města Chorog, pak po Pamírské dálnici do kyrgyzského Oš a poté dále do Moskvy. Toto pašování mělo za důsledek vzestup narkomafií a někteří politologové hovoří o tomto regionu jako o ''středoasijské Sicílii''.