Kosovská osvobozenecká armáda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kovanja (diskuse | příspěvky)
Verze 17232910 uživatele ŠJů (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Kovanja (diskuse | příspěvky)
Verze 17757547 uživatele Kovanja (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 79:
== Financování UÇK ==
 
Již od vzniku UÇK docházelo k jejímu propojování s mezinárodními zločineckými aktivitami albánské emigrace ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], v [[Itálie|Itálii]], v [[Německo|Německu]] a dalších zemích.<ref>Jiří Dienstbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny, 2002 </ref><ref>[http://www.messin.estranky.cz/clanky/balkan/kosovo41 Nevhodné zprávy: ''Kosovo - ráj pro gangstery'']</ref><ref>http://www.serbianna.com/press/008.shtml</ref><ref>Nožina, Miroslav: Mezinárodní organizovaný zločin v České republice, ISBN 80-7312-018-6, str. 133</ref> Když došlo po rozpadu bývalé [[Jugoslávie]] k odklonu tzv. Balkánské cesty pro pašování drog ze [[Střední východ|Středního východu]] z dosavadní "severní trasy" na "jihozápadní trasu" vedoucí z [[Turecko|Turecka]] přes [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], jižní [[Srbsko]], [[Kosovo]] a [[Albánie|Albánii]], kosovsko-albánské gangy získaly postupně kontrolu nad tímto „obchodem.“ Koncem 90. let ovládali [[Albánci]] odhadem již 80 % evropského obchodu s heroinem, který z 90 % přecházel přes [[Kosovo]]. Kromě obchodu s drogami se zločinecké kosovsko albánské podsvětí zabývalo a stále zabývá i obchodem se zbraněmi, kradenými auty a s organisováním prostituce po celé [[Evropa|Evropě]]. Struktura kosovsko-albánské mafie byla a je hierarchicky rodová a klanová s tuhou vnitřní disciplínou, na podobném principu se organizovala rovněž UÇK, jejíž propojení s kriminální mafií je zdokumentované. V tomto propojení se prolínají záležitosti politické, v níž jsou zájmy o samostatnost Kosova, se zájmy ekonomickými, v nichž jde o upevnění moci a kontroly nad výnosnými ilegálními obchody.<ref name="messin">[http://www.messin.estranky.cz/clanky/balkan/kosovo77 Nevhodné zprávy: Odhadování ''celkového počtu obětí kosovské války: Osm let nepřesností'']</ref>
 
== Občanská válka v Kosovu 1997 - 1999 ==
Řádek 152:
V únoru roku [[2000]] dostala OSN zprávu, že Kosovský ochranný sbor (TMK) ilegálně zatýká občany, vede vyšetřování, prohlíží občany a okrádá je, vynucuje ilegální daně a placenou ochranu, vyhání lidi z jejich majetků.<ref name="dan">Jiří Dienstbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny 2002</ref> Představitelé odboru ochrany lidských práv požadovali, aby UNMIK a [[KFOR]] trvaly na splnění dohod, podle nichž se TKM nesmí chovat jako policie a musí zůstat apolitická. UNMIK a KFOR však nebyly ochotny vyžadovat plnění vlastních nařízení, protože se obávaly střetu s přeměněnou UÇK, která začala stále více vytlačovat demokratické síly z rozhodování o Kosovu.
[[Soubor:Kosovo DA-SD-03-14862.jpeg|náhled|Americký voják prohledává zraněného kosovskoalbánského rebela (2001).]]
TKM začala fyzicky likvidovat nejen nepohodlné albánské novináře a politické oponenty, ale začala provádět čistky ve vlastních řadách, kdy byli vražděni i někteří nepohodlní velitelé bývalé UÇK. Docházelo též k mafiánské válce mezi jednotlivými klany navzájem. Represe ze strany [[UÇK]], spojené s organizovaným zločinem, se dotklo i soudního systému a drtivá většina albánských soudců se bála soudit trestné činy [[Albánci|Albánců]]<ref name="dan"/> Pokračovaly etnické čistky vůči nealbáncům, násilí bylo použito i proti Albáncům, kteří byli označeni za "zrádce." Také docházelo k dalšímu vypalování srbských pravoslavných kostelů a středověkých monastýrů,<ref>http://www.kosovo.net/default2.html</ref> které bylo zahájeno již v době bombardování Jugoslávie a které vyvrcholilo tzv. "Druhou křišťálovou nocí" v březnu 2004.<ref>http://www.kosovo.net/news_pogrom.html</ref> Byly podnikány útoky proti vojákům KFOR, kdy docházelo zejména k odstřelování konvojů této mise či byly nastražovány miny. TKM též začala podněcovat, vyzbrojovat albánské separatisty v sousedním [[Srbsko|Srbsku]] a [[Republika Makedonie|Makedonii]], posílala tam své ostřílené velitele.
[[Soubor:Monuments Kosovo (2).JPG|náhled|Kosovský památník věnovaný bojovníkům UÇK (fotografie z roku 2010).]]
Svou roli ve vývoji situace hrálo předstírání mezinárodních sil, že bojovníci UÇK byli odzbrojeni. Jednotky [[KFOR]] sice podnikly razii proti vlastníkům nelegálně držených zbraní (operace Železná pěst), ale její výsledky byly tristní a to i přesto, že existovaly podložené zprávy o tom, že do Kosova proudí ilegálně stále větší množství zbraní. Po pádu Miloševičovy vlády v Jugoslávii byl zpracován plán stabilizace, který byl schválen jak novou jugoslávskou vládou, tak i [[Evropská unie|Evropskou unií]], [[Washington, D.C.|Washingtonem]] i [[Moskva|Moskvou]]. Představiteli bývalé UÇK, která se stala fakticky vůdčí silou v Kosovu byl prakticky odmítnut. Ze struktur UÇK vznikla [[Demokratická strana Kosova]] (PDK). Vládu v Kosovu tak fakticky převzali politici, kteří jsou úzce spjati s bývalou UÇK a mezinárodním organizovaným zločinem. Tyto struktury sice vytvořily navenek zdání demokracie založením politických stran, ovšem reálnou moc v zemi drží kosovská mafie.