AC Milán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Návrat k vítěství (1950-1960): Doplnění |
|||
Řádek 202:
=== Návrat k vítěství (1950-1960) ===
Příchody těchto tří hráčů znamená zlom v klubu: po 44 letech klub získává v sezoně [[Serie A 1950/51|1950/51]] titul. První titul, který získali od zavedení [[Serie A]]. V červnu [[1951]] klub vyhrává [[Latinský pohár]], nejdůležitější evropskou fotbalovou soutěž té doby: je to první získaná mezinárodní trofej. Titul v sezoně [[Serie A 1951/52|1951/52]] se obhájit nepodaří. Končí na druhém místě o sedm bodů za [[Juventus FC|Juventusem]]. Příštích třech sezonách se klub umístí na medailových příčkách a v [[Latinský pohár|Latinském poháru]] v ročníku [[Latinský pohár 1953|1953]] prohrává ve finále. Sezona [[Serie A 1952/53|1952/53]] je poslední tria [[Gre-No-Li]], protože [[Gunnar Gren]] odchází po sezoně do [[ACF Fiorentina|Fiorentiny]].
[[Soubor:Cesare Maldini - AC Milan.jpg|vlevo|náhled|150px|[[Cesare Maldini]]]]
Na sezonu [[Serie A 1954/55|1954/55]] klub koupí budoucí ikonu nejen klubu ale také pro celou fotbalovou [[Itálie|Itálii]]. Ten mladý talent se jmenoval [[Cesare Maldini]]. S spolu s ním do klubu přichází i [[Uruguay|uruguayský]] hráč [[Juan Alberto Schiaffino]]. ''Rossoneri'' získává pátý titul v [[Serie A|nejvyšší lize]] a zajistil si účast prvního ročníku o pohár [[Pohár mistrů evropských zemí 1955/56|PMEZ]]. V nové Evropské soutěže dokráčel do semifinále když jel vyřadil budoucí vítěz ročníku [[Real Madrid]] (2:4, 1:2). V [[Serie A|lize]] se klub umístil v sezoně [[Serie A 1955/56|1955/56]] na druhém místě o 12 bodů od vítěze [[Serie A|ligy]] [[ACF Fiorentina|Fiorentiny]].
V červnu [[1956]] se v [[Milán|Miláně]] konalo předposlední vydání [[Latinský pohár|Latinského poháru]] a v něm ''Rossoneri'' zvítězili. I když před sezonou [[Serie A 1956/57|1956/57]] klub opouští [[Gunnar Nordahl]] který odchází do [[AS Řím]], klub získává pošesté titul když vyhrává před klubem [[ACF Fiorentina]] o šest bodů. S tímto výsledkem ''Rossoneri'' uzavřeli období deseti po sobě jdoucích sezon ([[Serie A 1947/48|1947/48]] - [[Serie A 1956/57|1956/57]]), ve kterém skončil [[Serie A|ligu]] na prvních třech místech tabulky, zaznamenal tak historicky počin klubu a také to byl druhý nejlepší po sobě jdoucích "pódií" v [[Serie A|lize]], překonal jej pouze [[Juventus FC]] ([[Serie A 1971/72|1971/72]] - [[Serie A 1983/84|1983/84]]).
Sezona [[Serie A 1957/58|1957/58]] se v [[Serie A|lize]] nepovede, klub končí na devátém místě. V Evropských pohárech hrají o pohár [[Pohár mistrů evropských zemí 1957/58|PMEZ]] a dokráčejí do finále. V něm prohrávají s [[Real Madrid|Realem]] 2:3 v prodloužení. Na novou sezonu [[Serie A 1958/59|1958/59]] se klub vyzbrojí o [[Brazílie|brazilského]] hráče [[José Altafini|Altafiniho]]. Klub získává již sedmí titul, když získal o tři body více než druhá [[ACF Fiorentina|Fiorentina]]. Titul se jim v sezoně [[Serie A 1959/60|1959/60]] obhájit nepodaří a skončí na třetím místě. V poháru [[Pohár mistrů evropských zemí 1959/60|PMEZ]] se klub probojoval do osmi finále.
=== Úspěšné roky (1960-1970) ===
[[Soubor:Schiaffino e Rivera.jpg|vpravo|náhled|200px|[[Juan Alberto Schiaffino]] + [[Gianni Rivera]]]]
[[Soubor:Rocco.gif|vlevo|náhled|300px|[[Nereo Rocco]]]]
Letní trh před sezonou [[Serie A 1960/61|1960/61]] vede k revoluci: klub získává teprve šestnáctiletého talentu [[Gianni Rivera|Riveru]], který svou kariéru spojí jen s ''Rossoneri''. S klubu odchází [[Juan Alberto Schiaffino]] ([[AS Řím]]). Sezonu ukončí na druhém místě za šampionem [[Juventus FC|Juventusem]] o čtyři body. Na začátku sezóny [[Serie A 1961/62|1961/62]] je najat trenér [[Nereo Rocco]]. S ním klub slaví osmé vítězství v [[Serie A|lize]] před svými rivaly ''Nerazzurri''. Na novou sezonu [[Serie A 1962/63|1962/63]] se klub vyzbrojí o dalšího [[Brazílie|brazilského]] hráče [[Amarildo|Amarilda]]. Ale i s posilou se klubu obhájit titul nepodaří a končí na třetím místě. Zato v Evropském poháru o pohár [[Pohár mistrů evropských zemí 1962/63|PMEZ]] se daří. Probojují se do finále a v něm poráží [[Portugalsko|portugalský]] klub [[Benfica Lisabon|Benfiku]] 2:1 a získávají tak první trofej, která se již jmenuje pohár [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. [[José Altafini|Altafini]] je první ''Rossoneri'' který zvítězil v tabulce střelců této soutěže díky 14 brankám. Tento počet branek vstřelené v jedné sezoně [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] zůstane absolutním rekordem soutěže až do sezóny [[Liga mistrů UEFA 2011/12|2011/12]], kdy bude vyrovnán [[Lionel Messi|Messim]] a nakonec překonán [[Cristiano Ronaldo|Ronaldem]] v sezoně [[Liga mistrů UEFA 2013/14|2013/14]].
Jako obhájci trofeje [[Pohár mistrů evropských zemí|PMEZ]] se klub zúčastnil i sezony [[Pohár mistrů evropských zemí 1963/64|PMEZ]]. Probojoval se do čtvrtfinále a tam jej vyřadil [[Real Madrid]] (1:4, 2:0). Klub sehrál i zápasy o [[Interkontinentální pohár]] s [[Brazílie|brazilským]] klubem [[Santos FC|FC Santos]] i s [[Pelé|Pelém]]. První utkání klub hrál doma a zvítězil 4:2. Druhé utkání se hrálo v [[Brazílie|Brazílii]] na stadionu [[Estádio do Maracanã|Maracana]] a prohráli 2:4. Třetí rozhodující utkání prohráli 0:1 též hrané na stadionu [[Estádio do Maracanã|Maracana]]. V tomhle roce poprvé vyšel klubový časopis ''Forza Milan!''. Na domácí scéně se ''Rossoneri'' se umístili na třetím místě. Dvě sezony [[Serie A 1964/65|1964/65]] a [[Serie A 1965/66|1965/66]] se trenérské lavičky ujímá po odchodu [[Nereo Rocco|Rocca]] bývalí hráč [[Nils Liedholm]]. V první sezoně se klubu daří v [[Serie A|lize]]. Do 31. kola vede tabulku, ale pak ztrácí a nakonec se umístí na druhém místě za [[FC Inter Milán|Interem]] o tři body. Krátká je cesta v Evropských pohárech ([[Veletržní pohár 1964/65|Veletržní pohár]]), končí v 1. kole.
Sezonu [[Serie A 1965/66|1965/66]] končí na sedmé příčce. To už za ''Rossoneri'' nehraje [[José Altafini]] který odešel do [[SSC Neapol|Neapole]]. Hraje i o [[Veletržní pohár 1965/66|Veletržní pohár]] a dostává se do osmi finále kde prohrává po třech utkání nad [[FC Chelsea]] (1:2, 2:1, 1:1). Vypadnutí ale došlo losem hodem mincí. Klub se znovu přestěhoval své sídlo. Na ulici ''Via Filippo Turati 3'' zůstane do roku [[2014]].
Prvního vítězství v [[Coppa Italia|italském poháru]] se klub dočkal v sezoně [[Coppa Italia 1966/67|1966/67]]. Ve finále poráží 1:0 klub z [[Calcio Padova|Padovy]]. To již za klub nehraje [[Cesare Maldini]] který odešel dohrát kariéru do [[Turín FC|Turína]]. Na novou sezonu [[Serie A 1967/68|1967/68]] se klub rozhodne po minulé sezoně které skončilo na osmém místě vyměnit [[Amarildo|Amarilda]] do [[ACF Fiorentina|Fiorentiny]] za [[Kurt Hamrin|Hamrina]] a trenéra. Vrací se [[Nereo Rocco]] a díky 15 brankám [[Pierino Prati|Pratiho]] získávají o devět bodů před [[SSC Neapol]] devátý titul. Hrají i o pohár [[Pohár vítězů pohárů 1967/68|PVP]] a díky vítězství ve finále 2:0 nad [[Německo|německým]] klubem [[Hamburger SV]] jej získávají. V [[Coppa Italia 1967/68|italského poháru]] končí ve finálové tabulce na druhém místě.
[[Soubor:Gianni Rivera (Milan AC) - Ballon d'Or 1969.jpg|vpravo|náhled|100px|Ginni Rivera]]
Sezonu [[Serie A 1968/69|1968/69]] končí na děleném druhém místě s [[Cagliari Calcio|Cagliarim]]. ''Rossoneri'' se účastní o trofej [[Pohár mistrů evropských zemí 1968/69|PMEZ]] a dokráčejí do finále kde poráží [[Nizozemsko|nizozemský]] klub [[AFC Ajax]] díky třem brankám [[Pierino Prati|Pratiho]] 4:1. Šedesátá léta ''Rossoneri'' uzavřou vítězstvím prvního [[Interkontinentální pohár|Interkontinentálního poháru]]. Poráží [[Argentina|argentinský]] klub [[Estudiantes de La Plata|Estudiantes]] (3:0, 1:2). V Serie A|lize sezonu [[Serie A 1969/70|1969/70]] dokončuje na čtvrtém místě. Jako obhájce titulu klub hraje [[Pohár mistrů evropských zemí 1969/70|PMEZ]], ale v osmi finále jej vyřadí budoucí vítěz [[Feyenoord]] (1:0, 0:2). V roce [[1969]] získává [[Gianni Rivera]] [[Zlatý míč 1969|Zlatý míč]] jako první [[Itálie|Ital]].
== Soupiska ==
| |||