Pompeo Batoni: Porovnání verzí

| místo odpočinkupohřbení = bazilika [[Santa Maria degli Angeli e dei Martiri]]

[[Soubor:D. Maria Ana de Áustria, Rainha de Portugal - Pompeo Batoni (Palácio Nacional da Ajuda).png|thumbnáhled|''Portrét [[Marie Anna Josefa Habsburská|Marie Anny Josefy Habsburské]], královny portugalské'']]

Pompeo Batoni se narodil v italském městě Lucca jako syn zlatníka Paolino Batoni. V roce 1727 odešel do Říma a stal se žákem [[Agostino Masucci|Agostina Masucciho]], [[Sebastiano Conca|Sebastiana Concy]] a/nebo [[Francesco Ferdinandi|Francesca Ferdinandiho]]. Batoni vděčí za svou první samostatnou zakázku deštivému počasí, které zasáhlo Řím v dubnu roku 1732. Při hledání úkrytu před náhlou bouří se hrabě [[Gabrielli (Gabrielli di Gubbio)|Forte Gabrielli di Gubbio]] ukryl pod [[Portikus|portikem]] [[Palazzo dei Conservatori]] na [[Kapitol]]u. Zde se šlechtic setkal s mladým umělcem, který kreslil starověké reliéfy a obrazy palácového schodiště. Gabrielli ohromený jeho dovedností a čistotou designu požádal Batoniho, aby mu ukázal některá svá díla, a když byl uveden do malířova studia, byl tak nadšený jeho talentem, že mu nabídl zakázku na nový [[oltářní obraz]] v rodinné kapli v kostele sv. [[Řehoř Veliký|Řehoře Velikého]] na [[Celius|Celiu]]. Obraz ''Madona na trůnu s dítětem a čtyřmi světci a blahoslavenými z rodu Gabrielli'' pochází z let 1732–33, jeho druhá verze z roku 1736 je nyní v majetku [[Gallerie dell'Accademia]] v [[Benátky|Benátkách.]]<ref> {{Citace elektronické monografie | url = http://www.gallerieaccademia.it/sale/sala-xviii|titul=Gallerie dell'Accademia, Benátky. Sala XVIII | datum přístupu = 2018-06-28|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}} </ref> Obraz si získal všeobecný obdiv a počátkem roku 1740 začal Batoni dostávat další zakázky. Jeho slavný obraz ''Extáze [[Kateřina Sienská|svaté Kateřiny ze Sieny]]'' z roku 1743<ref> {{Citace elektronické monografie | url = http: //www.wga.hu/html/b/batoni/extasy. html | titul = Ecstasy of Saint Catherine of Siena - v Museo di Villa Guinigi v Lucce|<!--WIRE:nepřevedeno:--> vydavatel = Wga.hu | datum vydání = | datum přístupu = 2012-07-20|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}} </ref> ilustruje jeho umělecké zdokonalování [[Pozdní baroko|pozdě barokního]] stylu. Dalším mistrovským dílem je ''Pád Šimona kouzelníka''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Pád Šimona kouzelníka (1750) v Clevelandském muzeu umění |url=http://www.clevelandart.org/Explore/artistwork.asp?artistLetter=B&recNo=63&woRecNo=0 |datum přístupu=2019-10-01 |url archivu=https://archive.is/20070512204245/http://www.clevelandart.org/Explore/artistwork.asp?artistLetter=B&recNo=63&woRecNo=0 |datum archivace=2007-05-12 |nedostupné=ano }} {{webarchive | url = https: //archive.is/20070512204245/http: //www.clevelandart.org/Explore/artistwork.asp? ArtistLetter = B & recNo = 63 | woRecNo = 0 | date = 2007-05-12} }</ref>, který byl původně určen pro vatikánskou [[Bazilika sv. Petra|baziliku Sv. Petra]]. Batoni se stal vysoce módním malířem v Římě, zejména po odchodu jeho velkého rivala [[Neoklasicismus|neoklasicisty]] [[Anton Raphael Mengs|Antona Raphaela Mengse]] do [[Španělsko|Španělska]] v roce 1761. V roce 1741 se stal členem [[Cech svatého Lukáše|Cechu svatého Lukáše]].

Stal se velmi populárním také u anglických mladíků cestujících přes Řím na jejich ''Grand Tour'', [[Kavalírská cesta|kavalírské cestě]].<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.getty.edu/art/gettyguide/artObjectDetails?artobj=767 |titul=Portrait of John Talbot |vydavatel=Getty.edu |datum vydání=2009-05-07 |datum přístupu=2012-07-20 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->url-status=dead |url archivu=https://web.archive.org/web/20120702144821/http://www.getty.edu/art/gettyguide/artObjectDetails?artobj=767 |datum archivace=2012-07-02 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.oberlin.edu/allenart/collection/batoni_pompeo.html |titul=Portrait of John Wodehouse |vydavatel=Oberlin.edu |datum přístupu=2012-07-20 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->url-status=dead |url archivu=https://web.archive.org/web/20070106084333/http://www.oberlin.edu/allenart/collection/batoni_pompeo.html |datum archivace=2007-01-06 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> S potěšením se nechávali portrétovat v prostředí starověkých ruin a před uměleckými díly. Existují záznamy o více než 200 portrétech Batoniho při příležitosti návštěvy britských patronů.{{sfn|Christiansen|1982|pp=39-41}} Tyto "Grand Tour" portréty Batoniho se rozšířily v britských soukromých sbírkách, čímž byla zajištěna popularita žánru ve [[Spojené království|Spojeném království]], kde se [[Joshua Reynolds|Sir Joshua Reynold]] stal jeho hlavním propagátorem. V roce 1760 si malíř [[Benjamin West]] při návštěvě Říma stěžoval, že italští umělci „nemluvili o ničem jiném, nedívali se na nic jiného než na díla Pompea Batoniho“.{{sfn|Christiansen|1982|p=40}} V roce 1769 získal zakázku na dvojportrét císaře [[Josef II.|Josefa II.]] a jeho bratra Pietra Leopolda I. (tehdy velkovévody Toskánského, později císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Leopold II.|Leopolda II.]]).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Portrét císaře Josefa a jeho bratra, velkovévody Leopolda, v Římě |url=http://www.khm.at/system2E.html?%2FstaticE%2Fpage222.html |datum přístupu=2019-10-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071010110511/http://www.khm.at/system2E.html?%2FstaticE%2Fpage222.html |datum archivace=2007-10-10 |nedostupné=ano }}</ref> Touto zakázkou si zajistil oblibu u rakouské šlechty. Maloval také papeže [[Klement XIII.|Klementa XIII.]] a papeže [[Pius VI.|Pia VI.]]<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://mv.vatican.va/3_EN/pages/x-Schede/PINs/PINs_Sala15_02_058.html |titul=Portrait of Pius VI |vydavatel=Mv.vatican.va |datum vydání= |datum přístupu=2012-07-20|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Je také možné, že maloval části krajin pro [[Hendrik Frans van Lint|Hendrika Franse van Linta]].<ref name="canesso">[http://www.canesso.com/Hendrik-Frans-van-Lint-called-Studio-Antwerp-1684-Rome-1763-Landscape-with-Watermill-and-Dancing-Figures-The-Wedding-Isaac-and-Rebecca-DesktopDefault.aspx?tabid=6&tabindex=5&objectid=16867&categoryid=1664 Hendrik Frans van Lint, called le Studio (Antwerp 1684 - Rome 1763), ''Krajina s vodním mlýnem a tančícími postavami. (Svatba Izáka s Rebekou)''] {{Wayback|url=http://www.canesso.com/Hendrik-Frans-van-Lint-called-Studio-Antwerp-1684-Rome-1763-Landscape-with-Watermill-and-Dancing-Figures-The-Wedding-Isaac-and-Rebecca-DesktopDefault.aspx?tabid=6&tabindex=5&objectid=16867&categoryid=1664 |date=20160304025937 }} v Gallerii Canesso</ref> Podle některých, ještě než v roce 1787 zemřel v Římě, odkázal svou paletu a štětce [[Jacques-Louis David|Jacques-Louis Davidovi]]ovi, ke kterému choval velký obdiv pro jeho obraz ''[[Přísaha Horatiů]]''.

Velký počet zahraničních návštěvníků, kteří cestovali po [[Itálie|Itálii]] a zastavili se v Římě na své "Grand Tour" (kavalírské cestě), přiměl umělce, aby se specializoval na [[Portrét|portrétyportrét]]y. Batoni získal mezinárodní slávu hlavně díky svým zákazníkům, převážně Britům vznešeného původu, které maloval s italskou krajinou v pozadí. Takové „[[Grand Tour]]“ portréty Batoniho se ocitly v britských soukromých sbírkách, čímž se zajistila popularita žánru ve [[Velká Británie|Velké Británii]]. O jednu generaci později se Sir [[Joshua Reynolds]] ujal této tradice a stal se předním anglickým portrétním malířem. Ačkoli Batoni byl považován za nejlepšího italského malíře své doby, současné kroniky zmiňují jeho soupeření s malířem [[Anton Raphael Mengs|Antonem Raphaelem Mengsem]].

Kromě uměnímilovné šlechty zobrazoval Batoni i panovníky [[Polsko|Polska]], [[Portugalsko|Portugalska]] a [[Prusko|Pruska]], císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Josef II.|Josefa II]]. a [[Leopold II.|Leopolda II.]], (což mu vyneslo image malíře vznešené společnosti). Maloval papeže [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV]], [[Klement XIII.|Klementa XIII.]] a [[Pius VI.|Pia VI]], Charlese Theodore, bavorského [[Kurfiřt|kurfiřtakurfiřt]]a, a mnoho dalších. Rovněž dostal mnoho zakázek na [[Oltářní obraz|oltářní obrazyobraz]]y pro italské kostely (Řím, [[Brescia]], [[Lucca]], [[Parma]] atd.) a také na obrazy s [[Mytologie|mytologickými]] či [[Alegorie|alegorickými]] náměty.

Batoni se inspiroval a do své práce začlenil prvky klasického starověku, francouzského [[Rokoko|rokoka]], [[Boloňská škola|boloňského]] [[klasicismus|klasicismu]] a stylu umělců jako byl [[Nicolas Poussin]], [[Claude Lorrain]] a zejména [[Raffael Santi]]. Jako umělec je Pompeo Batoni považován za předchůdce [[Neoklasicismus|neoklasicismu]].

[[Soubor:Lucca - Busto e lapide sulla casa natale di Pompeo Batoni.JPG|thumbnáhled|upright|leftvlevo| Kamenná busta na jeho rodném domě]]

== Kritika a výstavy ==

První výstava věnovaná Pompeo Batonimu se konala v jeho rodném městě Lucca v roce 1967, poté byly v roce 1982 uspořádány další dvě výstavy v [[Londýn|Londýně]]ě a [[New York|New Yorku]]u, výstavu mu uspořádaly Museum of Fine Arts v [[Houston|Houstonu]]u, [[Národní galerie (Londýn)|Národní galerie]] v Londýně, a v letech 2007-2008 měl druhou výstavu ve vévodském paláci v rodné Lucce.

Soubor:SirWilliamFitzherbert1748.jpg|''[[Sir William Fitzherbert, 1. baronet ]] '', kolem 1768, [[Tissington Hall]], [[Derbyshire]]

Soubor:Portrait de John Scott Pompeo Batoni.png|''Portrét muže'', 1774, Národní portrétní galerie, Londýn

Soubor:Batoni - Francis Basset, 1st Baron de Dunstanville.jpg|''Francis Basset, 1. baron z Dunstanville a Bassetu na [[Kavalírská cesta|Grand Tour]] v Římě'', 1778, [[ Prado|Muzeum Prado]]

* [https://web.archive.org/web/20150612223405/http://www.wilanow-palac.pl/apollo_and_two_muses.html Apollo a dvě múzy] Palácové muzeum Wilanów