Jindřich II. Minsterberský: Porovnání verzí

m (+ kat)
 
== Život ==
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Karel I. Minsterberský|Karla I.]] a jeho manželky [[Anna Zaháňská († 1541)|Anny Zaháňské]]. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele [[Jan Hess|Jana Hesse]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Felcman | jméno = Ondřej | odkaz na autora = Ondřej Felcman | příjmení2 = Fukala | jméno2 = Radek | odkaz na autora2 = Radek Fukala | spoluautoři = a kol. | titul = Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 761 | isbn = 978-80-7106-949-2 | poznámka = Dále jen ''Poděbradové'' | strany = 177}}</ref> Po smrti svého otce se spolu se svými bratry [[Jáchym Minsterberský|Jáchymem]], [[Jan Minsterbersko-Olešnický|Janem]] a [[Jiří II. Minsterbersko-Olešnický|Jiřím]] stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce [[1530]] přestoupil pod vlivem svého švagra [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího Braniborsko-Ansbašského]] k luterství.<ref name = "BSSSM">{{Citace sborníku | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Münstrberkové | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1998 | isbn = 80-7042-470-2 | strany = 101}}</ref> Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve [[Slezsko|Slezsku]].<ref>''Poděbradové'', s. 171</ref> V roce [[1538]] vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je [[Luteránství|luterskými]] pastory. Spolu s bratry zastavil v roce [[1542]] minsterberské knížectví [[Fridrich II. Lehnický|Fridrichu II. Lehnickému]] za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne [[7. únor]]a [[1529]] se oženil s [[Markéta z Pernštejna (*1514)|Markétou z Pernštejna]], dcerou [[Jan IV. z Pernštejna|Jana z Pernštejna]], ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.<ref>''Poděbradové'', s. 178</ref> Jeho druhou manželkou se stala [[Markéta Meklenburská]], dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.<ref name = "BSSSM"/> Podle barokního historika [[Ján Sinapius-Horčička mladší|Jana Sinapia]] byl ''váženým a dobrým knížetem''.<ref>''Poděbradové'', s. 181</ref>
 
== Potomci ==