|
'''[[Stát]]ní [[rozpočet]]''' je plán [[finance|finančního hospodaření]] [[stát]]u, obvykle na jeden rok, který zajišťuje ekonomické, sociální a politické funkce státu.<ref>http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/vzdelavani/rozpocet-v-kostce/statni-rozpocet-v-kostce-2014-17501</ref> Má formu zákona, který navrhuje [[vláda]] a schvaluje [[poslanecká sněmovna]]. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jeho prostřednictvím vláda realizuje hospodářskou politiku a uskutečňuje své programové priority.<ref>http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/vzdelavani/rozpocet-v-kostce/statni-rozpocet-v-kostce-2014-17501</ref> Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané [[zákon]]em případně [[ústava|ústavou]] (tzv. mandatorní výdaje),{{doplňte zdroj}} nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do [[peněžní fond|peněžního fondu]], který soustřeďuje [[stát]]ní finance.
== Typy rozpočtu ==
* schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy), důsledky: ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování [[kapitál]]u veřejným dluhem, zvyšování [[inflace]], deformace [[Dovoz|importu]] v důsledku zahraniční zadluženosti.
* vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům)<ref>Koutník, Ondřej; [http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/petr-mach-o-opravnene-deziluzi-takzvane-pravici-o-budoucnosti-vaclava-klause?page=0,2 Petr Mach: O oprávněné deziluzi, takzvané pravici a o budoucnosti Václava Klause], ceskapozice.cz, 21.03.2012</ref>
* přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)
Schodkový (deficitní) rozpočet je možno řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou (u nás zakázané) nebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených.
== Příjmy do státního rozpočtu ==
* daně, cla, poplatky
* dotace, podpory, dary
* prodej zpoplatněných statků a služeb
* půjčky od státu
== Výdaje ze státního rozpočtu ==
{{Podrobně|veřejné výdaje}}
* [[státní výdaje]] v podobě nákupu veřejných statků (obrana státu, školství, zdravotnictví, kultura, státní správa, komunikace a infrastruktura apod.)
* transferové platby v podobě subvencí firmám (finanční pomoc zemědělcům)
* transferové platby domácnostem (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky apod.)
* intervence (náklady na vládní zásahy spojené s řízením a regulací jiných subjektů)
* platby na úhradu jistiny i úroků z přijatých úvěrů nebo emitovaných státních dluhopisů
== Historický pohled na státní rozpočet ==
Vznik státního rozpočtu je spojen s oddělením státního hospodářství od soukromého hospodářství panovníka na sklonku [[feudalismus|feudalismu]], kdy se nastupující průmyslový kapitál snažil získat vliv na státní finance a omezit náklady na vydržování panovníkova dvora. Původně bylo státní hospodářství málo přehledné a roztříštěné na řadu fondů.
ky a sociálních procesů.
S centralizací státní moci se centralizuje i hospodaření se státními financemi a fondy se stávají jen výjimkou. V [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] byl sestaven první státní rozpočet v roce [[1766]]. V Anglii byla roku [[1688]] zavedena nutnost schvalování všech veřejných příjmů Parlamentem. Význam státního rozpočtu neustále vzrůstal v závislosti na rozšiřování působnosti státu. Kvalitativní změna v postavení a úloze státního rozpočtu nastává se vstupem státu do ekonomiky po světové hospodářské krizi ve třicátých letech [[20. století]]. Státní rozpočet je využíván jako aktivní nástroj k ovlivňování vývoje poptávky a sociálních procesů.
== Podstata státního rozpočtu ==
| 