Wikipedista:Šlépěj/Pískoviště: Porovnání verzí

Přidáno 3 057 bajtů ,  před 2 měsíci
pokračování
(obrázky)
(pokračování)
}}</ref>. Je pokračovatelem měsíčníku '''Astounding Stories of Super-Science''' založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl [[William Clyton]], hlavním editorem v prvních letech [[Harry Bates]], který je také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.
== 1929 - 1933 (Harry Bates) ==
První číslo časopisu vyšlo pod názvem '''Astounding Stories of Super-Science''' v prosinci roku 1929, oficiálně je za počátek jeho vydávání považován až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem sf časopisu [[Amazing stories|''Amazing stories'']] (zal. [[Hugo Gernsback]] v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli [[Murray Leinster]] nebo [[Jack Williamson]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Culture : Astounding Science-Fiction : SFE : Science Fiction Encyclopedia
| url = http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf
}}</ref>
 
V roce 1934 se navýšením počtu stran a zmenšením písma zdvojnásobil celkový obsah. Zatímco se jeho největší konkurenti Amazing Stories a [[Wonder Stories]] stávají dvouměsíčníky, časopis Astounding Stories vzkvétá. Stále je také schopen svým autorům platit (ač méně než v minulosti). Na některých jeho obálkách v té době pracoval [[Howard V. Brown]], jeden z velké čtyřky ilustrátorů třicátých let (dále [[H. W. Wessolowski]], [[Leo Morey]], [[Frank R. Paul]]). Stává se největším sci-fi časopisem v USA a svou vysokou úrovní obstává i v konkurenci mnoha nově vznikajících s časopisů. <ref name=":0" /><ref name=":1" /><gallery>
 
vým autorům platit (ač méně než v minulosti). Na některých jeho obálkách v té době pracoval [[Howard V. Brown]], jeden z velké čtyřky ilustrátorů třicátých let (dále [[H. W. Wessolowski]], [[Leo Morey]], [[Frank R. Paul]]). Stává se největším sci-fi časopisem v USA a svou vysokou úrovní obstává i v konkurenci mnoha nově vznikajících s časopisů. <ref name=":0" /><ref name=":1" /><gallery>
Soubor:ASF 0043.jpg|Astounding 6/1934 obálka H. W. Brown
</gallery>Další především symbolicky významnou změnou bylo v roce 1936 oříznutí hran stránek, což velmi pozdvihlo vzhled, a tím i prestiž magazínu.<ref name=":0" />
| periodikum = www.sarden.cz
| datum přístupu = 2019-10-11
}}</ref>), jednu z prvních povídek uvedl v témže měsíci také [[Isaac Asimov]] (''Trends'', česky 2003 pod názvem ''Směry,'' sbírka povídek ''Neznámý Asimov I''., nakl. [[Nakladatelství Triton|Triton]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Počátky Zlatého věku 06: Isaac Asimov (1920-1992) {{!}} sarden.cz
| url = http://www.sarden.cz/2010-02-23-0000/pocatky-zlateho-veku-06-isaac-asimov-1920-1992
| periodikum = www.sarden.cz
| datum přístupu = 2019-10-11
}}</ref>), prvotina [[Robert Anson Heinlein|Roberta A. Heinleina]] s názvem ''Life-Line'' se v časopise objevila v srpnu 1939 (česky 1996 pod názvem ''Linie života,'' sbírka povídek ''Minulost napříč budoucností'', nakl. And Classic<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Počátky Zlatého věku 08: Robert Anson Heinlein (1907-1988) {{!}} sarden.cz
| url = http://www.sarden.cz/2010-03-11-0000/pocatky-zlateho-veku-08-robert-anson-heinlein-1907-1988
| počet stran = 555 pages
| oclc = 35743678
}}</ref>). I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominuje. Klíčovými autory zůstávají Asimov (první povídky o robotech a o [[Nadace (knižní série)|''Nadaci'']]), Heinlein (romány ''Šestá kolona, Metuzalémovy děti'', ''Za tímto horizontem''; autor v roce 1942 odchází do války) a van Vogt (povídky z cyklů ''Slan'', ''Svět non-A'', ''Obchod se zbraněmi''). Vedle nich se objevují další jména, jako [[Anthony Boucher]], [[Fritz Leiber]], manželská dvojice [[Henry Kuttner]] a [[C. L. Mooreová]]. Pokračuje také spolupráce s [[Murray Leinster|Murraym Leinsterem]], [[Jack Williamson|Jackem Williamsonem]], [[E. E. Smith|E. E. "Doc" Smithem]] (série ''Lensman'') a [[E. F. Russel]]em.<ref name=":0" /> K Hubertu Rogersovi se přidává ilustrátor [[William Timmins]], také on se věnuje i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Catalog
| url = https://www.pulpartists.com/Timmins.html
| datum přístupu = 2019-10-15
}}</ref>.
 
<br />
 
=== 50. léta ===
Díky serioznímu vzhledu a vysoké úrovni se časopis Astounding Science-Fiction vypořádal se silnou konkurencí v podobě nově vzniknuvších časopisů '''[[Magazine of Fantasy and Science Fiction]]|''Magazine of Fantasy and Science Fiction'']] (od roku 1949) a '''[[Galaxy Science Fiction]]|''Galaxy Science Fiction'']] (od roku 1950). K úspěchu přispěly i obálky s obrázky vesmíru od [[Chelsey Bonestell|Chelseyho Bonestella]] (spolupracoval například na filmu [[Válka světů (film, 1953)|''Válka světů'']], 1953<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bonestell - About Chesley Bonestell
| url = https://www.bonestell.org/About-Chesley-Bonestell.aspx
}}</ref>). Výrazní autoři se rozdělili mezi tyto tři nejprodávanější tituly, Astounding Science-Fiction přesto zůstává u fanoušků velmi populární, což mimo jiné dokládají čtyři [[Cena Hugo|ceny Hugo]] udělované právě samotnými čtenáři, získané v letech 1953, 1955, 1956 a 1957.
 
Obsah časopisu v 50. letech výrazně ovlivnilo publikování vůbec prvního článku [[L. Ron Hubbard|L. R. Hubbarda]] o [[Dianetika|dianetice]] (''Dianetika'', květen 1950), který Campbell přímo podpořil a doporučil ve svém editorském úvodníku. Díky velké publicitě ještě v témže roce vyšla kniha ''Dianetika, moderní věda o duševním zdraví'' (L. R. Hubbard, 1950). Tento způsob zkoumání propojení tělesných a duševních schopností, který byl vydáván za vědeckou metodu vedoucí ke zlepšení mentálních schopností člověka, se stal později základem [[scientologie]]. J. W. Campbell věřil, že je tato alternativa konvenční psychiatrie klíčem k odhalení netušených (až nadlidských) schopností člověka prostřednictvím odstranění nánosů, které zbytečně zatěžují mysl.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
. Díky velké publicitě ještě v témže roce vyšla kniha ''Dianetika, moderní věda o duševním zdraví'' (L. R. Hubbard, 1950). Tento způsob zkoumání propojení tělesných a duševních schopností, který byl vydáván za vědeckou metodu vedoucí ke zlepšení mentálních schopností člověka, se stal později základem [[scientologie]]. J. W. Campbell věřil, že je tato alternativa konvenční psychiatrie klíčem k odhalení netušených (až nadlidských) schopností člověka prostřednictvím odstranění nánosů, které zbytečně zatěžují mysl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Themes : Dianetics : SFE : Science Fiction Encyclopedia
| url = http://www.sf-encyclopedia.com/entry/dianetics
| periodikum = www.sf-encyclopedia.com
| datum přístupu = 2019-10-15
}}</ref> <ref>{{Citace periodika
}}</ref> ''"This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real..."''<ref name=":0" /> Campbell dianetiku vehementně propagoval, nebyl však zdaleka jediným editorem sf časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody.
| titul = Hubbard Bubble, Dianetics Trouble: An Evaluation of the Representations of Dianetics and Scientology in Science Fiction Magazines From 1949 to 1999
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2158244018807572
| periodikum = SAGE Open
| datum vydání = 2018-10
| datum přístupu = 2019-10-20
| issn = 2158-2440
| strany = 215824401880757
| ročník = 8
| číslo = 4
| doi = 10.1177/2158244018807572
| jazyk = en
| jméno = Christopher Benjamin
| příjmení = Menadue
}}</ref> ''"This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real..."''<ref name=":0" /> Campbell dianetiku vehementně propagoval, nebyl však zdaleka jediným editorem sf časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody.
 
Tento přístup odradil některé autory a časopis načas ztratil své vedoucí postavení.
 
=== 60. léta ===
Konec padesátých let byl úsvitem vesmírného věku a pro sf se otevíraly nové obzory. To bylo jedním z motivů ke změně názvu časopisu. V roce 1960 se John W. Campbell rozhodl, že je nutné přiblížit název době letů do vesmíru a přejmenoval magazín na '''Analog Science Fiction and Fact'''. Chtěl tím naznačit blízkost (analogičnost) nových objevů a vynálezů tomu, co popisovala science fiction, a považoval tento název za serióznější než původní (příliš expresivní) název Astounding (česky ''ohromující'').<ref>{{Citace monografie
| titul = Analog Science Fiction and Fact
| url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Analog_Science_Fiction_and_Fact&oldid=914850994
| jazyk = en
| poznámka = Page Version ID: 914850994
}}</ref> Záhy poté, v roce 1961 byl časopis prodán společnosti [[Condé Nast Publications|Condé Nast]], Campbell však zůstává hlavním editorem. I v tomto období získává četná ocenění udělovaná v rámci žánru science fiction. Jednak se jedná o cenu Hugo, a to za nejlepší sf magazín (1962, 1964, 1965), v roce 1966 za publikování [[Frank Herbert|Herbertova]] románu [[Duna (knižní série)|Duna]] (12/1963-2/1964, knižně 1965, česky 1988, nakl. Svoboda) a roku 1968 za novelu Weyr Search (10/1967) autorky [[Anne McCaffrey]]. A dále o [[Cena Nebula|cenu Nebula]] udělovanou od roku 1965 organizací amerických spisovatelů science fiction ''SFWA'' (''Science Fiction Writers of America):'' 1965 - román: Frank Herbert - ''Duna''; 1966 - noveleta: [[Gordon R. Dickson]] - ''Call Him Lord; 1''968 - novela: Anne McCaffrey - ''Dragonrider.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Awards {{!}} Analog Science Fiction
| url = https://www.analogsf.com/about-analog/awards/
| periodikum = www.analogsf.com
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref>
 
== 1972 - 1978 (Ben Bova) ==
<br />
Po smrti Johna W. Campbella v roce 1971 přebírá editorské křeslo [[Ben Bova|Benajmin William "Ben" Bova]], americký spisovatel sf, a tvář časopisu se výrazně mění. Bova je ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti, přijímá proto například Campbellem odmítnuté autory [[Frederik Pohl|Fredericka Pohla]] a [[Joe Haldeman|Joe Haldemana]], oba pozdější držitele cen Hugo a Nebula.
 
== Reference ==
91

editací