Bolevec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření - boží muka, popis, galerie značka: editace z Vizuálního editoru |
památky, památkově chráněné objekty značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 101:
=== Starý Bolevec ===
I přes okolní panelové sídliště zůstává Bolevec nadále cenným a jedinečným urbanistickým celkem s výraznými doklady lidové architektury. V roce [[1995]] byla dochované historické jádro prohlášeno chráněnou památkovou zónou lidové architektury.<ref /> Památkově chráněné jsou usedlosti čp. 1 a 7 a domy čp. 10 a 30.<ref>{{Citace
| titul = Památkový Katalog
| příjmení = Rauchová▼
| url = https://pamatkovykatalog.cz/evidovane-prvky-84801/podle-relevance/1/seznam
| jméno = Jitka▼
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
| jméno2 = ▼
| vydání = 1. vydání▼
| rok = 1996▼
| strany = ▼
| isbn = ▼
}}</ref> Postupnému obnovování památných míst v Bolevci i v blízkém okolí se od roku [[2000]] věnuje Spolek boleveckých rodáků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bolevec a okolí
Řádek 121 ⟶ 113:
}}</ref>
Rozlehlá bolevecká náves je umístěná v mírném svahu a má přibližně trojúhelníkový půdorys, s širší částí na západě. Zde také vyvěrá pramen, který mohl sloužit jako prvotní zdroj vody při zakládání obce. V jeho těsném sousedství byl zřízen drobný rybníček. Velké statky v jižní, severovýchodní a západní části byly postupně doplněny drobnějšími usedlostmi a chalupami. Menší objekty (mezi nimi i obecní [[pastouška]], kovárna, [[kaple]] a škola) zaplnily nakonec i střed návsi.<ref name=":0" />
Převážná část objektů pochází z [[18. století|18.]] - [[20. století]], při výstavbě byly ovšem použity fragmenty starších, někdy i pozdně středověkých domů. Většina z historických budov byla provedena v duchu lidového [[Klasicismus|klasicismu]].<ref name=":0" /> Hlavním stavebním materiálem byl [[pískovec]], který se těžil například kolem [[Kostel Všech svatých (Plzeň)|kostela Všech svatých]] na [[Roudná (Plzeň)|Roudné]]. Až koncem [[19. století]] se ve větší míře uplatnily ve zdivu i cihly. Ještě v 2. polovině 19. století měly některé objekty [[Roubená stavba|roubenou konstrukci]], dodnes se však dochovaly pouze v domech čp. 7, 10 a 30. Částečně roubenou světnici má též usedlost čp. 1.<ref name=":0" /> Střechy byly obvykle pokryté [[Došek|došky]] a jen vzácně [[Šindel|šindelem]]. Až na počátku 20. století je vytlačily bezpečnější (nehořlavé) krytiny z pálených tašek. Došková střecha zůstala zachována jen u obytného stavení čp. 1.
Historickému jádru Bolevce dominuje '''usedlost čp. 1''', neboli [[Selský statek Bolevec|selský statek „U Matoušů“]], který je cenným dokladem vesnické architektury na Plzeňsku. První zmínka o tomto dvoře pochází z roku [[1635]], ačkoliv usedlost je zřejmě výrazně starší. Na přelomu 18. a 19. století prošel statek výraznými stavebními úpravami, roku 1809 byl postaven nový obytný dům, asi o dvě desetiletí později také nová sýpka a stodola. K roku 1839 jsou doloženy současné objekty chléva a stájí. Po únorových změnách v roce [[1948]] usedlost převzalo místní JZD a statek sloužil do poloviny 70. let pro chov selat a prasat i jako skladiště požární techniky. Postupně chátral, ovšem současně se díky tomu dochoval v původním stavu bez mladších stavebních zásahů. Kompaktně zachovaná, mimořádně hodnotná usedlost klasicistního původu nemá svojí zachovalostí obdoby nejen na [[Plzeňský kraj|Plzeňsku]], ale i v širší oblasti českého západu. Již od 3. května [[1958]] byl statek památkově chráněný. V 90. letech 20. století byl vrácen původním majitelům. V roce 2004 město Plzeň usedlost vykoupilo a roku [[2007]] předalo do správy [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]], územního odborného pracoviště v Plzni. Dne 1. července [[2008]] byl statek prohlášen [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci
| url = https://www.usedlost-bolevec.cz/cs
Řádek 127 ⟶ 123:
| datum přístupu = 2019-08-29
| jazyk = cs
}}</ref> Od srpna roku [[2019]] probíhá obnova dvora, aby mohl být tento mimořádně hodnotný objekt zpřístupněn veřejnosti. Obnova má být dokončena v roce 2020.
}}</ref> ▼
Druhou památkově chráněnou usedlostí v Bolevci je '''čp. 7''', rovněž jeden z nejbohatších statků ve vsi. Památková ochrana se na [[usedlost]] vztahuje od 28. července [[1992]].<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
Mezi jednotlivými usedlostmi vyčnívá budova staré bolevecké školy (čp. 9) z roku [[1893]]. První škola byla zřízena již roku [[1811]] v domě čp. 34, tehdy jako nejstarší česká škola v západních Čechách. Ani Plzeň až do roku [[1819]] českou školu neměla, a proto některé měšťanské děti chodily do Bolevce.<ref name=":0" /> Zmíněný dům čp. 34 měl jen dvě místnosti - učebnu a byt pro učitele. Pro stále rostoucí počet dětí tak brzy přestal vyhovovat a bylo nutno přikročit ke stavbě nové školy, kterou prováděla firma [[Müller a Kapsa]]. Nová školní budova čp. 9 měla již čtyři učebny, roku [[1898]] pak byly přistavěny ještě další dvě výukové místnosti.<ref name=":0" /> Ani tento výstavný objekt však záhy nestačil pokrývat potřeby stále rostoucího počtu boleveckých obyvatel. Proto bylo 2. března [[1930]] rozhodnuto o stavbě nové, moderní školní budovy (dnes Bolevecká základní škola). Původní školní budova pak sloužila potřebám mateřské školy i obecního úřadu.<ref name=":0" /> ▼
| titul = venkovská usedlost - Památkový Katalog
| url = https://pamatkovykatalog.cz/venkovska-usedlost-18664392
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> Dvůr tvoří obytné stavení, chlévy, [[sýpka]], [[stodola]] a bývalý [[výměnek]]. Obytné stavení - trojdílný dům komorového typu - je z větší části roubené a omazané, pouze [[černá kuchyně]] ve středním dílu je zděná. [[Štít (architektura)|Štít]] domu je bedněný [[Lomenice|lomenicí]]. Stejně jako u usedlosti čp. 1 se pod obytným stavením (v jeho západní části) nachází rozlehlé, [[Valená klenba|valeně klenuté]] [[Sklep|sklepy]], tvořené hlavní prostorou a dvěma krátkými příčnými křídly. Sestupuje se do nich schodištěm v [[zápraží]]. Vstupy rámují druhotně osazené, pozdně [[Gotika|gotické]] [[Portál (architektura)|portály]] s půlkruhovou [[Archivolta|archivoltou]].<ref name=":5">{{Citace periodika
| titul = Nejstarší objekty zjištěné stavebně historickým průzkumem Božkova a Bolevce
| periodikum = Archaeologia historica
| ročník = 4
▲| strany = 175-190
}}</ref>
Jižní stranu dvora zaujímá unikátní zděná patrová sýpka, jejíž původ lze klást již do 2. poloviny [[16. století]] nebo nejpozději k době kolem roku [[1600]]. Kromě kamenných kruhových [[ostění]] větracích okének se na východním štítu dochovala i původní [[Sgrafito|sgrafitová výzdoba]]. Pod ní se nachází též druhotně osazené štěrbinové okénko. Objekt byl na počátku [[19. století]] [[Klasicistní architektura|klasicistně]] upraven, mimo jiné byl vrchol štítu opatřen kamennou deskou a křížkem. Podle data na [[Klenák|klenáku]] vstupního portálu se tak stalo v roce [[1818]].<ref name=":5" />
Rovněž v [[Pilíř|pilířích]] vjezdu v jihozápadním koutě dvora se dochovaly okosené pískovcové kvádry, které by mohly pocházet až ze 16. století.<ref name=":5" /> Chlévy mají také starší základ, byly ovšem radikálně upraveny ve 2. polovině 19. století.<ref name=":4" />
Jediným obytným domem s přiznaným (neomítnutým) roubením ve starém Bolevci je dům '''čp. 10''' ve středu návsi, který je památkově chráněný od 12. května [[2006]].<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = venkovský dům - Památkový Katalog
| url = https://pamatkovykatalog.cz/venkovsky-dum-15021944
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> Jedná se o mimořádně hodnotný dům s dochovanou trojdílnou dispozicí, pocházející zřejmě ještě z 2. poloviny [[18. století]]. Roubená část patří obytným prostorám, zatímco hospodářské části (černá kuchyně, komora) jsou zděné. [[Střecha|Sedlová střecha]] mírně přesahuje obvodovou zeď a vytváří tak kryté [[zápraží]]. [[Krov|Krovy]] hambalkového typu se stojatými stolicemi jsou patrně mladší než vlastní dům, asi z poloviny [[19. století]]. V interiéru se dochovala [[černá kuchyně]] a v přilehlé stěně i krbeček k přihřívání potravin.<ref name=":6" />
Původní dispoziční řešení venkovského domu zůstalo zachováno v domě '''čp. 30''' v Hynaisově ulici. Od 10. dubna [[2007]] je objekt památkově chráněný.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| titul = venkovský dům - Památkový Katalog
| url = https://pamatkovykatalog.cz/venkovsky-dum-18747782
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> Přízemní, částečně podsklepený dům z přelomu 18. a 19. století má pod omítkou dochovanou roubenou uliční a štítovou stěnu. [[Trám]] v hlavní světnici nese spolu s [[Iniciála|iniciálami]] tehdejšího majitele datum [[1800]]. Černá kuchyně byla zrušena, dochoval se ovšem krbeček na přihřívání potravin. Do domu se vstupuje kamenným klasicistním portálem. Kamenný [[Portál (architektura)|portál]] rámuje rovněž vstup do sklepa. Střechu původně tvořily došky, ovšem v současnosti je nahradila pálená střešní krytina.<ref name=":7" />
Středověké kamenné [[ostění]] bylo v roce [[1976]] zachyceno ve vstupu do [[Valená klenba|valeně klenutého]] sklepa pod domem '''čp. 53''' v ulici U Kašny.<ref name=":5" /> Druhotně použité části středověkých ostění byly zjištěny i ve zdivech usedlostí čp. 12, 19.<ref name=":5" />
▲Mezi jednotlivými usedlostmi vyčnívá budova staré bolevecké školy (čp. 9) z roku [[1893]]. První škola byla zřízena již roku [[1811]] v domě čp. 34, tehdy jako nejstarší česká škola v západních Čechách. Ani Plzeň až do roku [[1819]] českou školu neměla, a proto některé měšťanské děti chodily do Bolevce.<ref name=":0" /> Zmíněný dům čp. 34 měl jen dvě místnosti - učebnu a byt pro učitele. Pro stále rostoucí počet dětí tak brzy přestal vyhovovat a bylo nutno přikročit ke stavbě nové školy, kterou prováděla firma [[Müller a Kapsa]]. Nová školní budova čp. 9 měla již čtyři učebny, roku [[1898]] pak byly přistavěny ještě další dvě výukové místnosti.<ref name=":0" /> Ani tento výstavný objekt však záhy nestačil pokrývat potřeby stále rostoucího počtu boleveckých obyvatel. Proto bylo 2. března [[1930]] rozhodnuto o stavbě nové, moderní školní budovy (dnes Bolevecká základní škola). Původní školní budova pak sloužila potřebám mateřské školy i obecního úřadu.<ref name=":0" /> V roce 2015 byla na fasádu umístěna busta Mistra Jana Husa od Jaroslava Šindeláře u příležitosti 600. výročí upálení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/1969/
| datum přístupu = 2019-10-20
▲}}</ref>
V prostoru starého Bolevce se nachází rovněž památkově chráněná [[boží muka]]. Na současná místa byla přenesena z blízkého okolí v souvislosti s výstavbou panelových domů:
| |||