Druhá světová válka: Porovnání verzí

Po vítězství nad Francií ovládal Adolf Hitler v létě 1940 přímo nebo prostřednictvím spojenců téměř celou Evropu. Jeho jediným zbývajícím nepřítelem zůstávala osamocená [[Spojené království|Velká Británie]], jejíž nový ministerský předseda [[Winston Churchill]] sliboval Britům ve svých burcujících projevech pouze „krev, pot a slzy“. Nicméně britská armáda se po katastrofě ve Francii nacházela v troskách. Jedinou překážkou, která bránila Hitlerovým armádám v podrobení [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] a jež mohla zmařit chystanou invazi ([[operace Seelöwe]]), bylo nyní britské letectvo (''[[Royal Air Force]]'') v čele s leteckým maršálem [[Hugh Dowding|Hughem Dowdingem]]. Zlomit sílu RAF se v nadcházející bitvě pokusila německá [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]], jejímž velitelem byl [[Hermann Göring]]. Němci rovněž doufali, že Británii izolují a vyhladoví s pomocí svých ponorek, operujících z Francie a Norska.

 

Samotná letecká bitva začala krátce po dobytí Francie. V první fázi se Luftwaffe zaměřila na britské konvoje, které během tzv. bitvy o kanál (''Kanalkampf'') vytlačila z Lamanšského průlivu. Hlavní útok byl zahájen [[13. srpen|13. srpna]], v tzv. „den orla“ (''Adlertag''). Němci nejprve částečně neutralizovali britský [[radar]]ový systém a zaútočili proti přístavům a vojenským a leteckým zařízením na pobřeží. V průběhu této fáze boje utrpěly obě strany nejvyšší ztráty za celou bitvu. Později se Luftwaffe zaměřila proti letištím RAF ve vnitrozemí a leteckým továrnám. V závěrečné etapě boje, na počátku září, podnikli Němci denní útoky na [[Londýn]] a jiná velká britská města, jako bylo třeba [[Coventry]], s cílem zlomit morálku jejich obyvatel. Konečně [[15. září]] Britové přesvědčivě odrazili rozsáhlý německý útok, načež Hitler nařídil odložit vylodění na neurčito. Luftwaffe i nadále pokračovala v bombardování měst (''[[Blitz]]''). Kvůli velkému množství zničených letadel se však od října omezovala pouze na noční útoky, které si i přesto do jara následujícího roku vyžádaly přes 40 000 životů. V [[Bitva o Británii|bitvě o Británii]] usilovali Němci o zničení nepřátelských [[Stíhací letoun|stíhaček]], avšak podcenili význam radaru pro obranu Britů. Navíc britský průmysl dokázal vždy plně nahrazovat ztráty vlastních strojů. Značný podíl na tomto vítězství „nemnohých“ náležel kromě britských pilotů také [[Polsko|Polákům]], [[Kanada|Kanaďanům]], [[Nový Zéland|Novozélanďanům]], [[Československo|Čechoslovákům]], [[Belgie|Belgičanům]] a zástupcům mnoha jiných národů.