Suezský průplav: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 11 měsíci
m
Editace uživatele 2A00:1028:8B43:2F1A:5C22:DA60:611E:A2DD (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 176.12.115.206
m (Editace uživatele 2A00:1028:8B43:2F1A:5C22:DA60:611E:A2DD (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 176.12.115.206)
značka: rychlý revert
25. března 1859 byla stavba slavnostně zahájena na středomořském pobřeží v místě, kde později vznikl [[Port Said]]. Na pustém místě se musel nejprve postavit malý přístav, sklady a ubytovny pro dělníky, kterých na stavbě pracovalo až 34 tisíc. Všechen materiál se přivážel z Evropy, vodu a potraviny přiváželo až 1 800 velbloudů. Zpočátku hloubili průplav dělníci ručně, vytěžený materiál se přenášel v koších. Teprve postupně vznikaly parní bagrovací lodě a mechanické transportéry, které bylo třeba nejprve zkonstruovat a vyrobit. Na stavbě se vystřídalo asi 1,5 milionu pracovníků, zprávy o lidských obětech (údajně až 120 tisíc mrtvých) jsou však silně přehnané.
 
Stavba probíhala 10 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Průplav byl slavnostně otevřen [[17. listopad|17. listopadu]] [[1869]]. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. Největší prospěch přinesl průplav [[Itálie|Itálii]] a zejména [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], které se na stavbě také výrazně podílelo. Provoz ovšem nebyl rentabilní a Egypt se ocitl na hranici bankrotu. V roce 1875 převzala [[Spojené království Velké Británie a Irska|britská vláda]] podíl od [[Ismáil Paša|Ismáila Paši]], syna Saída Paši a stala se tak největším akcionářem společnosti vlastnící Suezský průplav. Roku 1879 vypuklo proti britskému vedení povstání „Mladých Egypťanů“, které Británie p sex otlačilapotlačila a Egypt roku 1882 vojensky obsadila. V roce [[1888]] [[Konstantinopolská konvence|Konstantinopolská smlouva]] prohlásila Suezský průplav za [[Neutralita|neutrální území]] pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války.
 
Roku 1922 britská armáda Egypt opustila, nicméně anglo-egyptská smlouva z roku [[1936]] potvrdila dohled [[Spojené království|Spojeného království]] nad průplavem. V průběhu Druhé světové války se Němci a Italové marně snažili průplav dobýt a obsadit. V roce [[1951]] Egypt smlouvu vypověděl a Spojené království posléze souhlasilo, že se od něj stáhne ([[1954]]). Prezident [[Gamál Násir|Gamal Násir]] roku 1956 průplav znárodnil, což vedlo k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]], během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl průplav v letech [[1956]]–[[1957]] uzavřen. Během [[šestidenní válka|šestidenní války]] ([[1967]]) se stal Suezský průplav demarkační linií mezi Egyptem a Izraelem, který okupoval [[Sinajský poloostrov]], což mělo za následek další uzavření průplavu. V roce [[1973]] se stala oblast kolem průplavu dějištěm nových urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem během [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]], kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vkročila na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta. Průplav zůstal uzavřen až do roku [[1975]].