Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Závěrečná etapa: Majetkové změny v ČSR v letech 1945-1948 značka: editor wikitextu 2017 |
drobná úprava značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 114:
Předválečná část reformy byla fakticky ukončena rokem 1936, kdy se v letech 1935-36 jen podepisovaly generální dohody (kterými byla celá reforma realizována) ponechávající každému majiteli doposud nepřidělenou a nepropuštěnou půdu na dalších 20-30 let. Nejintenzivněji reforma probíhala mezi lety 1923-26. Pomyslným a faktickým vrcholem bylo období voleb do sněmovny 15. listopadu 1925 kdy se stala jedním z hlavním předvolebních témat a byla úspěšně využita agrární stranou k získání voličů. Prakticky ukončena byla ještě před velkou hospodářskou krizí (1929). Mezi lety 1930-36 bylo přiděleno novým majitelům 227.088 ha (13% z celkem přidělené) přičemž jen 42 784 hektarů zemědělské půdy (5% z celkové zemědělské přidělené)
== Majetkové změny v ČSR v letech 1945-1948 ==▼
Po 2. světové válce (1945-1948) se objevil zájem napravit výsledky reformy. V roce 1945 [[Benešovy dekrety|dekrety]] vydané tehdejším prezidentem republiky [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]] konfiskovaly majetky Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel a kterými se uskutečnilo [[Osídlování pohraničí|osidlování pohraničí]] po [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]]. V srpnu [[1947]] nabyl účinnosti zákon "o revizi první pozemkové reformy" (viz zákonné předpisy). Po komunistickém převratu proběhlo znárodnění, které po revoluci 1989 podlehlo restitucím a které v jednom ze zákonů bylo použito sousloví pozemková reforma - "zákon o nové pozemkové reformě" (březen 1948), kterým došlo ke změně ve velikosti zabírané půdy, jež se snížila na 50 [[Hektar|ha]].▼
=== Revizní pozemková komise ===▼
Na 126. schůzi vlády Čs. republiky v úterý 13. ledna 1948, kterou řídil předseda vlády [[Klement Gottwald]], byla na návrh ministra zemědělství [[Július Ďuriš|J. Ďuriše]] a na podkladě zákona o revizi první pozemkové reformy jmenována revizní pozemková komise, jejímž úkolem bylo projednávat jednotlivé případy.<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 14.01.1948, s. [1]. ISSN 0323-1143. </ref> Ve středu 14. ledna 1948 se konala její ustavující schůze, na které složilo 12 členů revizní komise slib a přijali příslušné dekrety. První revizní schůze se konala už v sobotu 17. ledna, další případy měly být vyřízeny nejdéle do 28. října 1948.<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 15.01.1948, s. 3. </ref>▼
Dne 17. ledna 1948 zahájila revizní komise ministerstva zemědělství svou činnost a projednala prvních osm případů. Prvního zasedání se účasnili zástupci [[Místní národní výbor|místních národních výborů]] a rolnických komisí z příslušných obcí, se komise usnesla na záboru půdy nad 50 ha pro účely drobného přídělu u těchto zbytkových statků: B. Cahy ve [[Vojetín (Rozsochy)|Vojetíně]], okres [[Bystřice nad Pernštejnem|Bystřice n. P.]] (171 ha, zábor 121 ha), F. a A. Peškovi, [[Strážovice (Mirotice)|Strážovice]], okr. [[Mirovice]] (144 ha, zábor 94 ha). J. Pospíšil v [[Albrechtice (Rozsochy)|Albrechticích]], obec [[Košice (okres Kutná Hora)|Košice]] u Kutné Hory (121 ha, zábor 71 ha), V. a M. Tkaný, [[Dalešice (okres Třebíč)|Dalešice]], okres [[Hrotovice]] (137 ha, zábor 77 ha), manželé Urbanovi, [[Borek (Kozojedy)|Borek u Plzně]] (90 ha, zábor 40 ha), ing. K. Hnilica, zbytkový statek Obora v obci [[Ostrá (okres Nymburk)|Ostrá]], obec [[Benátky nad Jizerou|Benátky n. Jiz.]] (138 ha, zábor 88 ha), zbytkový statek dr. Říhy v [[Mirotice|Miroticích]], okres Písek, ve výměře 64 ha byl zabrán celý, dále se revizní komise usnesla podle návrhu ministerstva zemědělství, aby pro účely revize byl zabrán pozemkový majetek velkostatku [[Hošťálková]] u Vsetína, jehož vlastníkem byl dr. Bublík, přesahující výměru 250 ha (celková výměra 733 ha). <ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 18.01.1948, s. 7. ISSN 0323-1143.</ref>▼
Ve čtvrtek 22. ledna 1948 se konalo třetí zasedání revizní komise, kdy se rozhodovalo o 18 dalších zbytkových statcích (1.460 ha): zbytkový statek [[Vrhaveč]], obec Klatovy (býv. maj. Roháč R. a B.), [[Chlumeček]], obec Č. Krumlov (Bukovská M.), [[Čepřovice]], obec [[Volyně]] (Lain F. a M.), [[Tisov]], obec [[Blatná]] (Svobodová R.), [[Budičovice]], o. [[Vodňany]] (Holeček J. a A.), Kysibl, o. [[Habry]] (Glušičková Ž.), [[Bukovany (okres Příbram)|Bukovany]], o. [[Mirovice]] (Společnost Čs. Červ. kříže), [[Borotín (okres Tábor)|Vesec]], o. Tábor (Klain J. a F.), Miličeves I. o. Podbořany (Pochobradský J.), [[Sluhy]], o. [[Brandýs nad Labem|Brandýs n. L.]] (Chadraba), [[Borovnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Závrší]], o. [[Kostelec nad Orlicí|Kostelec n. Orl.]] (Můllerová A.), [[Popovice (okres Benešov)|Popovice]], o. Benešov (Řezníček Jos.), [[Třebešice (okres Benešov)|Třebešice]], o. Benešov (Šesták J. a M.), Ondešice, o. Slaný (Hustoles Jarosl.), [[Brloh (Louny)|Brloh]], o. Louny (Ehrlich Jan), [[Všechlapy (Zabrušany)|Všechlapy]], o. Bílina (Menzlová M.), [[Myslov]], o. Pelhřimov (Grošová M. - Kohlová R.), [[Nové Dvory (Třebíč)|Nové Dvory]] o. [[Hrotovice]] (IngC. Jiří Horák), dále 9 velkostatcích (7.560 ha půdy): [[Litomyšl (zámek)|Litomyšl]], o. Hořovice (Chmel Jaroši.), [[Horoměřice]], o. Praha (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Hradištko (okres Praha-západ)|Hradištko]], o. [[Jílové (zámek)|Jílové]] (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Velká Chyška|Velká Chýška]] - [[Smilovy Hory]], o. Pacov, [[Milevsko]], o. Milevsko (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Pátek (Peruc)|Pátek]], o. Louny (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovice]], o. Znojmo (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově).<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 21.01.1948, s. 4. </ref>▼
== Významné skupiny držitelů půdy ==
Řádek 234 ⟶ 224:
Odškodnění se týkalo 66.920 zaměstnanců a bylo prováděno ve formě přídělu půdy, peněžní náhrady, penze nebo zajištění náhradního zaměstnání. Úředníci obdrželi průměrně 31.480 Kčs (nebo 67,7 ha), deputátníci 5.173 Kčs (nebo 1,6 ha) a stálí dělníci 3.410 Kčs (nebo 1,2 ha).
▲== Majetkové změny v ČSR v letech 1945-1948 ==
== Zákonné předpisy ==▼
▲Po 2. světové válce (1945-1948) se objevil zájem napravit výsledky reformy. V roce 1945 [[Benešovy dekrety|dekrety]] vydané tehdejším prezidentem republiky [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]] konfiskovaly majetky Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel a kterými se uskutečnilo [[Osídlování pohraničí|osidlování pohraničí]] po [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]]. V srpnu [[1947]] nabyl účinnosti zákon "o revizi první pozemkové reformy" (viz zákonné předpisy). Po komunistickém převratu proběhlo znárodnění, které po revoluci 1989 podlehlo restitucím a které v jednom ze zákonů bylo použito sousloví pozemková reforma - "zákon o nové pozemkové reformě" (březen 1948), kterým došlo ke změně ve velikosti zabírané půdy, jež se snížila na 50 [[Hektar|ha]].
▲=== Revizní pozemková komise ===
▲Na 126. schůzi vlády Čs. republiky v úterý 13. ledna 1948, kterou řídil předseda vlády [[Klement Gottwald]], byla na návrh ministra zemědělství [[Július Ďuriš|J. Ďuriše]] a na podkladě zákona o revizi první pozemkové reformy jmenována revizní pozemková komise, jejímž úkolem bylo projednávat jednotlivé případy.<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 14.01.1948, s. [1]. ISSN 0323-1143. </ref> Ve středu 14. ledna 1948 se konala její ustavující schůze, na které složilo 12 členů revizní komise slib a přijali příslušné dekrety. První revizní schůze se konala už v sobotu 17. ledna, další případy měly být vyřízeny nejdéle do 28. října 1948.<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 15.01.1948, s. 3. </ref>
▲Dne 17. ledna 1948 zahájila revizní komise ministerstva zemědělství svou činnost a projednala prvních osm případů. Prvního zasedání se účasnili zástupci [[Místní národní výbor|místních národních výborů]] a rolnických komisí z příslušných obcí, se komise usnesla na záboru půdy nad 50 ha pro účely drobného přídělu u těchto zbytkových statků: B. Cahy ve [[Vojetín (Rozsochy)|Vojetíně]], okres [[Bystřice nad Pernštejnem|Bystřice n. P.]] (171 ha, zábor 121 ha), F. a A. Peškovi, [[Strážovice (Mirotice)|Strážovice]], okr. [[Mirovice]] (144 ha, zábor 94 ha). J. Pospíšil v [[Albrechtice (Rozsochy)|Albrechticích]], obec [[Košice (okres Kutná Hora)|Košice]] u Kutné Hory (121 ha, zábor 71 ha), V. a M. Tkaný, [[Dalešice (okres Třebíč)|Dalešice]], okres [[Hrotovice]] (137 ha, zábor 77 ha), manželé Urbanovi, [[Borek (Kozojedy)|Borek u Plzně]] (90 ha, zábor 40 ha), ing. K. Hnilica, zbytkový statek Obora v obci [[Ostrá (okres Nymburk)|Ostrá]], obec [[Benátky nad Jizerou|Benátky n. Jiz.]] (138 ha, zábor 88 ha), zbytkový statek dr. Říhy v [[Mirotice|Miroticích]], okres Písek, ve výměře 64 ha byl zabrán celý, dále se revizní komise usnesla podle návrhu ministerstva zemědělství, aby pro účely revize byl zabrán pozemkový majetek velkostatku [[Hošťálková]] u Vsetína, jehož vlastníkem byl dr. Bublík, přesahující výměru 250 ha (celková výměra 733 ha). <ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 18.01.1948, s. 7. ISSN 0323-1143.</ref>
▲Ve čtvrtek 22. ledna 1948 se konalo třetí zasedání revizní komise, kdy se rozhodovalo o 18 dalších zbytkových statcích (1.460 ha): zbytkový statek [[Vrhaveč]], obec Klatovy (býv. maj. Roháč R. a B.), [[Chlumeček]], obec Č. Krumlov (Bukovská M.), [[Čepřovice]], obec [[Volyně]] (Lain F. a M.), [[Tisov]], obec [[Blatná]] (Svobodová R.), [[Budičovice]], o. [[Vodňany]] (Holeček J. a A.), Kysibl, o. [[Habry]] (Glušičková Ž.), [[Bukovany (okres Příbram)|Bukovany]], o. [[Mirovice]] (Společnost Čs. Červ. kříže), [[Borotín (okres Tábor)|Vesec]], o. Tábor (Klain J. a F.), Miličeves I. o. Podbořany (Pochobradský J.), [[Sluhy]], o. [[Brandýs nad Labem|Brandýs n. L.]] (Chadraba), [[Borovnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Závrší]], o. [[Kostelec nad Orlicí|Kostelec n. Orl.]] (Můllerová A.), [[Popovice (okres Benešov)|Popovice]], o. Benešov (Řezníček Jos.), [[Třebešice (okres Benešov)|Třebešice]], o. Benešov (Šesták J. a M.), Ondešice, o. Slaný (Hustoles Jarosl.), [[Brloh (Louny)|Brloh]], o. Louny (Ehrlich Jan), [[Všechlapy (Zabrušany)|Všechlapy]], o. Bílina (Menzlová M.), [[Myslov]], o. Pelhřimov (Grošová M. - Kohlová R.), [[Nové Dvory (Třebíč)|Nové Dvory]] o. [[Hrotovice]] (IngC. Jiří Horák), dále 9 velkostatcích (7.560 ha půdy): [[Litomyšl (zámek)|Litomyšl]], o. Hořovice (Chmel Jaroši.), [[Horoměřice]], o. Praha (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Hradištko (okres Praha-západ)|Hradištko]], o. [[Jílové (zámek)|Jílové]] (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Velká Chyška|Velká Chýška]] - [[Smilovy Hory]], o. Pacov, [[Milevsko]], o. Milevsko (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Pátek (Peruc)|Pátek]], o. Louny (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově), [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovice]], o. Znojmo (Kanonie premonstrátů, Praha, Na Strahově).<ref>''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 21.01.1948, s. 4. </ref>
▲== Zákonné předpisy ==
=== Meziválečné zákony a předpisy ===
* 9. listopadu 1918 – zákon o obstavení velkostatků, jehož smyslem bylo zabránit vyhnout se pozemkové reformě – rozprodejem příbuzným nebo jiným spřízněným osobám (znemožnění zcizení statku zapsaného v zemských deskách)<ref>[http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzge4f6mzsfuya Zákon 32/1918 Sb.]</ref>
* [[16. duben|16. dubna]] 1919 - zákon č. 215/1919 Sb. z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového (''záborový zákon''), který stanovil zábor pozemků buď nad 150 [[Hektar|ha]] [[Zemědělská půda|zemědělské půdy]], nebo nad 250 ha celkové půdy.<ref name="zakon2151919"></ref>
* 27. května 1919 – zákon 318/1919 o výkupu dlouhodobých pachtů.<ref>[http://spcp.prf.cuni.cz/lex/318-19.htm Zákon 318/1919 Sb.]</ref> Pachtýři pronajímající si půdu od 10. října 1901 měli právo na výkup půdy do 8 ha. V praxi se týkalo především šlechtického a církevního velkostatku (občanští velkostatkáři pachtovali/pronajímali půdu výjimečně). 30. října pak vydán zákon který automaticky prodloužil dlouhodobé pachty o jeden rok, aby se znemožnilo velkostatkářům, ukončit pacht a tím se vyhnout povinnosti prodat.
* [[11. červen|11. června]] 1919 založen [[Státní pozemkový úřad]], činnost zahájil 19. října. Jeho prezident a dva náměstci jmenování prezidentem republiky. Volnost a výjimky učinily ze SPÚ úřad s obrovskými pravomocemi a který podléhal jen formální kontrole. Prvním prezidentem jmenován místopředseda agrární strany Karel Viškovský.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e7f11a13-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:62533574-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 3. 10. 1919|strany=3|titul=Správní výbor při pozemkovém úřadě}}</ref>
* [[30. leden|30. ledna]] [[1920]] – vydání přídělového zákona (č. 81/1920 Sb. z. a n.), který rozděloval zabraný majetek zásadně do soukromého vlastnictví, výjimečně jinak. Stanovil výjimky ze záboru (zachování krajinotvorných celků, historických parků a zahrad a jiné), umožnil přidělit půdu do nájmu předpokládanému přídělci před samotným přidělením. Koncipoval tzv. zbytkové statky.
* 11. března 1920 – vydán úvěrový zákon. Stát ručil za úvěr poskytnutý přídělcům a stanovil nevypověditelnost takovéhoto úvěru.<ref>[https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6mjwgyxhazrrgiwta Zákon 166/1920 Sb.]</ref> Poskytnuto bylo přes 3 miliardy korun.
* [[8. duben|8. dubna]] 1920 - vydán ''zákon náhradový'' (č. 329/1920 Sb. z. a n.), který určil náhradu za zabranou půdu ve výši běžné v letech 1913-1915 při volném prodeji půdy nad 100 ha výměry.<ref>[https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1910&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Zákon 329/1920 Sb.]</ref> Především díky válečné inflaci byla náhrada nad třetinou reálné ceny. Cena závisela na kvalitě půdy a pohybovala se mezi 2000,- až po 8600,- za hektar.
=== Poválečné dekrety a zákony ===
* 19. května 1945 - dekret 5/1945 "o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a národní správě".<ref>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-5 Dekret 5/1945]</ref>
* 21. června 1945 - dekret 12/1945 - konfiskován bez náhrady zemědělský majetek Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel a přidělován za úhradu.<ref>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-12 Dekret 12/4945 Sb.]</ref>
* 20. července 1945 - dekret 28/1945 o osídlení konfiskované půdy.<ref>[http://www.epi.sk/zzcr/1947-142 Dekret 142/1947 Sb.]</ref> Osidlování pohraničí probíhalo až do roku 1952.
* 11. července 1947 - zákon o revisi první pozemkové reformy - došlo ke změnám reformy. Zbytkové statky okleštěny na maximální výměru 50 ha (i možnosti zabrání celých).
* 21. března 1948 - zákon o nové pozemkové reformě - zestátnění půdy pro zemědělskou výrobu nad 50 ha. Zákon také umožnil zestátnit téměř veškerou půdu (možnost ponechat jen 1 ha) majiteli, který na ni nepracuje ("spekulační půda") a majiteli jež je právnická osoba (s výjimkami jako je zemědělské družstvo).<ref>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-46 Zákon 46/1948 Sb.]</ref>▼
▲21. března 1948 - zákon o nové pozemkové reformě - zestátnění půdy pro zemědělskou výrobu nad 50 ha. Zákon také umožnil zestátnit téměř veškerou půdu (možnost ponechat jen 1 ha) majiteli, který na ni nepracuje ("spekulační půda") a majiteli jež je právnická osoba (s výjimkami jako je zemědělské družstvo).<ref>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-46 Zákon 46/1948 Sb.]</ref>
== Odkazy ==
| |||