Polsko: Porovnání verzí

Polsko je [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Parlament je od roku [[1989]] opět [[bikameralismus|dvoukomorový]]: tvoří jej [[Sejm]] (460 [[poslanec|poslanců]]) a [[Senát Polska|Senát]] (100 [[senát]]orů). Poslanci Sejmu i senátoři jsou voleni na společné čtyřleté volební období. Do Sejmu platí [[poměrný volební systém]] ve 41&nbsp;vícemandátových [[Volební obvod|volebních obvodech]] s pětiprocentní [[Uzavírací klauzule|volební klauzulí]] (8 % pro koalice), která se ale nevztahuje na zástupce národnostních menšin. Senátoři jsou voleni [[Systém relativní většiny|systémem relativní většiny]], kdy v každém ze 100&nbsp;[[Volební obvod#Jednomandátový volební obvod|jednomandátových volebnímvolebních obvodů]] připadne [[Mandát (politika)|mandát]] kandidátovi s největším počtem platných obdržených hlasů. Prezident je [[Přímá volba|volen přímo]] podle dvoukolového absolutně [[Většinový volební systém|většinového systému]] na 5 let, kandidát na prezidenta musí být polský občan starší 35 let a musí předložit 100 tisíc podpisů podporující jeho kandidaturu.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Při společném zasedání tvoří členové Sejmu a Senátu Národní shromáždění (''Zgromadzenie Narodowe''). Národní shromáždění se může sejít u příležitosti tří událostí: když nový prezident skládá přísahu, při hlasování o žalobě proti prezidentovi republiky ke státnímu soudu (''Trybunał Stanu'') a je-li prohlášen prezident trvalétrvale neschopným vykonávat své povinnosti v důsledku zdravotního stavu. Druhé dva případy zatím nikdy nenastaly.

Polsko se v květnu 2004 stalo členem [[Evropská unie|Evropské unie]], spolu s deseti dalšími státy, zejména střední a východní Evropy. Polsko je šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie a má v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] 51 zástupců. V roce 2007 vstoupilo do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], nepřijalo ale zatím [[euro]]. V březnu 1999 se stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], ve stejný moment jako Maďarsko a Česko. Klíčovými geopolitickými uskupeními pro Polsko jsou [[Visegrádská skupina]] (vytvářená spolu s Maďarskem, Českem a Slovenskem), [[Výmarský trojúhelník]] (v němž je po boku [[Německo|Německa]] a [[Francie]]) a [[Rada států Baltského moře]], v níž zasedá Polsko spolu s Ruskem, [[Baltské státy|pobaltskými]] a [[Skandinávie|skandinávskými]] státy. Zejména od roku 2015, od [[Evropská migrační krize|evropské migrační krize]], je aktivním Visegrád. ZejménaZvláště ideová blízkost Kaczinského vládní strany a maďarského vládnoucího hnutí [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]] [[Viktor Orbán|Viktora Orbána]] je dlouhodobě zřejmá. Na velmi staré geopolitické polské koncepce navazuje [[Iniciativa Trojmoří]], která spojuje visegrádské státy s [[Balkán|Balkánem]] a [[Rakousko|Rakouskem]]. Polsko se rovněž snaží – díky společné historii a navzdory jejím temnějším stránkám – budovat vztahy s [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Bělorusko|Běloruskem]]. S Ukrajinou se to daří, čehož důkazem je například uspořádání společného [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012|mistrovství Evropy ve fotbale roku 2012]], s Běloruskem méně – zvlášť od doby, co běloruský diktátor [[Alexandr Lukašenko]] zahájil v roce 2005 kampaň proti polské etnické menšině. Polsko je též členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) a dalších mezinárodních organizací. V Česku má Polsko velvyslanectví v [[Praha|Praze]], generální konzulát v [[Ostrava|Ostravě]] a konzulát v [[Brno|Brně]].