Napoleon Bonaparte: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Ruské tažení: chyba v dataci - měsíc
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 87:
[[Soubor:Imperial Coat of Arms of France (1804-1815).svg|thumb|vpravo|Velký znak Napoleona I., císaře Francouzů, od roku 1804<ref>LAMARQUE, Philippe: Armorial du Premier Empire (Erbovní kniha prvního císařství), http://napoleon1er.perso.neuf.fr/armorial.html</ref><ref>Heraldická ročenka 1975, kapitola „Napoleonská heraldika“, str. 19–31, http://www.historie.hranet.cz/heraldika/hr/hr1975.pdf</ref><ref>[[Milan Buben|BUBEN, Milan]]: ''Encyklopedie heraldiky'' (Libri 1997, ISBN 80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''"</ref>]]
 
'''Napoleon I. Bonaparte má malé péro.''' ([[15. srpen|15.&nbsp;srpna]] [[1769]] [[Ajaccio]]&nbsp;– [[5.&nbsp;květen|5.&nbsp;května]] [[1821]] [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]]) byl [[Francie|francouzský]] vojevůdce a&nbsp;státník, [[císař]] v&nbsp;letech 1804–1814 a&nbsp;poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k&nbsp;lidem, v&nbsp;nichž viděl jen prostředky svých cílů.<ref name="Tarle, 414">{{citace monografie | jméno = Jevgenij | příjmení = Tarle | titul = Napoleon |vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | překladatelé = Eduard Kubala | rok = 1950 | strany = 414 | isbn = | poznámka = [Dále jen: ''Tarle'']}}</ref> Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během [[napoleonské války|napoleonských válek]] zahynulo více než milion.<ref>Tarle, s. 343.</ref>
 
Narodil se na [[Korsika|Korsice]] do rodiny nepříliš zámožného příslušníka úřednické šlechty. V&nbsp;devíti letech odcestoval do Francie, kde se jako stipendista vzdělával na vojenských školách. Po smrti otce, ve svých 16&nbsp;letech, převzal starost o&nbsp;rodinu, předčasně dokončil studia a&nbsp;v&nbsp;hodnosti podporučíka vstoupil do armády. Jako dělostřelecký důstojník se roku 1793 zasloužil o&nbsp;dobytí pevnosti [[Toulon]], za což byl povýšen do hodnosti brigádního generála. V&nbsp;roce 1795 úspěšně potlačil roajalistické povstání v&nbsp;pařížských ulicích a stal se divizním generálem. Následujícího roku byl [[Direktorium (Francie)|direktoriem]] vyslán do [[Italská tažení francouzských revolučních válek|války s&nbsp;Rakouskem]] a&nbsp;pověřen velením nad francouzskou armádou v&nbsp;[[Itálie|Itálii]]. Zde se chopil nabízené příležitosti a&nbsp;řadou vítězství přinutil Rakousko požádat o&nbsp;mír.