Cheb: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Doplnění popisku obrázku hradu. značka: editace z Vizuálního editoru |
rozčlenĕní značka: možný vandalismus |
||
Řádek 34:
| loc-map = {{LocMap|Česko|position=left |lat_deg=50|lat_min=04 |lat_sec=46 |lon_deg=12 |lon_min=22 |lon_sec=14 |float=center}}
}}
'''Cheb''' ({{výslovnost|ˈxɛp|Cs Cheb.ogg}}, {{Vjazyce2|de|''Eger''}}, v chebském sudetoněmeckém nářečí ''Egha''<ref>{{de}} [http://www.egerlaender.de Bund der Eghalanda Gmoin e. V]</ref>) je město ve stejnojmenném [[Okres Cheb|okrese]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], 40 km jihozápadně od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a 5 km od hranic s [[Německo|Německem]] na řece [[Ohře|Ohři]]
== Historie ==
[[Soubor:Cheb hrad.jpg|vlevo|náhled|Chebský hrad s Černou věží]]
První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího [[Chebsko|Chebska]], pochází z roku [[1061]].
Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století [[Slované|Slovany]]. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku [[1146]] připadlo Chebsko císaři [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichu I. Barbarossovi]] který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký [[Cheb (hrad)|hrad]] (falc). Na město byl Cheb povýšen roku [[1179]]. V lednu [[1285]] se v Chebu konala svatba českého krále [[Václav II.|Václava II.]] s dcerou římského krále [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I.]] [[Guta Habsburská|Jitkou]], poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku [[1322]] ho [[Ludvík IV. Bavor]] se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut [[Svobodné říšské město|svobodného říšského města]]. Zástava nebyla nikdy vyplacena.
[[5. květen|5. května]] [[1389]] zde byl podepsán [[zemský mír]] (landfrýd), mezi králem [[Václav IV.|Václavem IV.]] a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů. Během [[Husitské války|husitských válek]] stál Cheb jakožto město [[Římskokatolická církev v Česku|katolické]] aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější době se ale připojil k luteránské reformaci.[[Soubor:Ermordung-wallensteins-in-eger-anonymer-kupferstich 1-640x370.jpg|náhled|vlevo|Zavraždění [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] v Chebu]]
Dne [[25. únor]]a [[1634]] byl v Chebu, v Pachelbelově domě na náměstí krále Jiřího z Poděbrad za Špalíčkem (dnes Městské muzeum) zavražděn [[Albrecht z Valdštejna]] a na hradě jeho důstojníci.
Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] učinili definitivní konec [[Habsburkové]] roku [[1723]], když učinili Cheb [[Město|svobodným královským městem]] (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do [[Diecéze řezenská|řezenské diecéze]]). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí [[Pragmatická sankce|pragmatické sankce]] 21. října [[1721]].
Řádek 55 ⟶ 51:
Po roce [[1945]] byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v 90. letech 20. století). Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] se zde usídlila velká komunita [[Vietnamská menšina v Česku|Vietnamců]], kteří zde podnikají se svými tržišti.
=== Geologická stavba, reliéf a půdy ===
Cheb leží na západě [[Česko|Česka]] v blízkosti hranic s [[Německo|Německem]]. Sousedními městy jsou na severozápadě [[Františkovy Lázně]] a [[Aš]], na severovýchodě [[Sokolov]] a [[Karlovy Vary]] a na jihovýchodě [[Mariánské Lázně]] a [[Tachov]]. Městem prochází [[poledník]] s hodnotou 12° 22´ v. d. a [[rovnoběžka]] 50° 04´ s. š. Průměrná [[nadmořská výška]] se pohybuje okolo 472 metrů. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže [[Vodní nádrž Skalka|Skalka]] a [[Vodní nádrž Jesenice|Jesenice]].
=== Podnebí ===
{{Počasí
| location = Cheb
| metric_first = Yes
| single_line = Yes
<!-- Nejvyšší průměrná teplota -->
| Jan_Hi_°C = 0.0
| Feb_Hi_°C = 2.3
| Mar_Hi_°C = 7.0
| Apr_Hi_°C = 12.2
| May_Hi_°C = 17.4
| Jun_Hi_°C = 20.6
| Jul_Hi_°C = 22.4
| Aug_Hi_°C = 22.2
| Sep_Hi_°C = 18.5
| Oct_Hi_°C = 12.8
| Nov_Hi_°C = 5.2
| Dec_Hi_°C = 1.3
<!-- Nejnižší průměrná teplota -->
| Jan_Lo_°C = -5.0
| Feb_Lo_°C = -4.1
| Mar_Lo_°C = -1.2
| Apr_Lo_°C = 2.1
| May_Lo_°C = 6.3
| Jun_Lo_°C = 9.6
| Jul_Lo_°C = 11.0
| Aug_Lo_°C = 10.6
| Sep_Lo_°C = 8.0
| Oct_Lo_°C = 4.1
| Nov_Lo_°C = 0.0
| Dec_Lo_°C = -3.3
<!-- Průměrný úhrn srážek -->
| Jan_Precip_mm = 36.1
| Feb_Precip_mm = 29.5
| Mar_Precip_mm = 36.3
| Apr_Precip_mm = 38.3
| May_Precip_mm = 56.0
| Jun_Precip_mm = 66.9
| Jul_Precip_mm = 59.2
| Aug_Precip_mm = 66.5
| Sep_Precip_mm = 48.4
| Oct_Precip_mm = 37.5
| Nov_Precip_mm = 41.1
| Dec_Precip_mm = 43.9
<!-- Zdroje -->
| source = [[Hong Kong Observatory]] <ref name= HKO >{{cite web
| url = http://www.hko.gov.hk/wxinfo/climat/world/eng/europe/ger_pl/cheb_e.htm
| title = Climatological Information for Cheb, Czech Republic
| accessdate = 15 April 2011
| publisher = HKO}}</ref>
| accessdate = duben 2011
}}
== Obyvatelstvo ==
V roce 1930 se k české národnosti hlásilo 11 % obyvatel. Roku 1945 měl Cheb přes 45 000 obyvatel, v tom je ale zahrnut velký počet válečných uprchlíků. V roce 1947 měl Cheb jen 14 533 obyvatel, velkou většinu tvořili pováleční přistěhovalci z vnitrozemí. Roku 2012 měl Cheb 33 067 obyvatel, roku 2016 32 355 obyvatel.
Řádek 102 ⟶ 155:
|}
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 300 domech 27 524 obyvatel, z nichž bylo 13 881 žen. 1 305 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 23 125 k německé a 34 k židovské. Žilo zde 24 843 římských katolíků, 1 702 evangelíků, 10 příslušníků Církve československé husitské a 505 židů.<ref>{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921
Řádek 128 ⟶ 181:
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 554481 Cheb, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Cheb roku 2011
</gallery>
Do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla převážná část obyvatelstva [[Německá menšina v Česku|německá]] a Cheb byl důležitou součástí [[Sudety|Sudet]]. Po skončení války byli němečtí obyvatelé [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]] a město se z velké části vylidnilo.
== Obecní správa a politika ==
=== Členění města ===
[[Soubor:CH Cheb.png|náhled|Katastrální členění Chebu]]
Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:
{{Sloupce|2|
* k. ú. Bříza nad Ohří – část [[Bříza (Cheb)|Bříza]]
* Cetnov – [[Cetnov]]
Řádek 154 ⟶ 207:
* Střížov u Chebu – [[Střížov (Cheb)|Střížov]]
* Tršnice – [[Tršnice]]
}}
Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec [[Pomezí nad Ohří]] a obec [[Potočiště]], která se později stala součástí obce Odrava.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl
Řádek 162 ⟶ 216:
}}</ref>
===
{{Viz též|Okres Cheb}}
Cheb byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Cheb]] ale stále existuje a skládá se ze 40 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Cheb|ORP]] z 21 obcí.
== Společnost ==
Řádek 292 ⟶ 297:
Spolu s bavorským městem [[Bayreuth]] přichystal Cheb realizaci další, již III. krajinné výstavy pod názvem „Hudba pro oči“. Oproti minulým dvěma je tato výstava časově rozdělena na dvě části. Na německé straně trvala plných 171 dní, od 22. 4. 2016 do 9. 10.2016. Česká část byla realizována v roce 2017.
== Hospodářství
=== Ekonomika ===
Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl.
Hlavní průmysl je zde [[Strojírenství|strojírenský]], [[Textilní průmysl|textilní]], kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.
Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z [[Norimberk]]a do [[Praha|Prahy]]. Významná byla také obchodní cesta z Chebu do [[Plavno|Plavna]] přes [[Ašský výběžek|Ašsko]], a poštovní cesta z Chebu do [[Adorf (Vogtland)|Adorfu]].
Řádek 330 ⟶ 336:
[[Soubor:General aviation aircraft at Cheb Airport (LKCB).jpg|upright=0.7|náhled|vlevo|Letiště Cheb]]
[[Letiště Cheb|Chebské letiště]] bylo v roce [[1918]] jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po [[Spojené státy americké|americkém]] bombardování továrny v roce [[1945]] chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. Tento rok oslaví letiště 100 let a uskuteční se k tomuto výročí letecký den.
== Osobnosti ==
| |||