Česká akademie věd a umění: Porovnání verzí

'''Česká akademie věd a umění''' (ČAVU) byla česká instituce pro podporu [[Věda|věd]] a [[umění]] existující v  letech 1890–1952. [[Akademie]] sídlila v  nově postavené budově [[Národní muzeum|Národního muzea]] v  čele Václavského náměstí v  Praze a svou činnost zahájila 18. května 1891 pod původním názvem '''Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění'''. Dělila se na čtyři třídy:

Založení původní ''České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění'' schválil 9. &nbsp;října 1888 [[Český zemský sněm|zemský sněm Království českého]], jeho usnesení však vstoupilo v &nbsp;platnost až poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař [[František Josef &nbsp;I.]], což se stalo 23. &nbsp;ledna 1890.<ref name="haló" /> Tento den je tedy třeba považovat za datum vzniku akademie (tzv. zakládací listina, podepsaná císařem 5.&nbsp;prosince 1892, měla již jen stvrzovací charakter).<ref>{{Citace elektronického periodika |titulname={title} |url=http://www."cas.cz/o_avcr/historie/zakladaci_listina.html" |datum přístupu=15-09-2014 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150315105837/http://cas.cz/o_avcr/historie/zakladaci_listina.html |datum archivace=15-03-2015 |nedostupné=ano }}</ref>

Vlastní jednání inicioval stavitel a mecenáš [[Josef Hlávka]], který se anonymně zavázal věnovat budoucí akademii 200&nbsp;000 zlatých. Po jejím vzniku se také stal prvním prezidentem akademie (1890–1908); majetkově a zájmově ji propojil s &nbsp;[[Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových|vlastní nadací]], založenou roku 1904. Po Hlávkově smrti se jako prezidenti v &nbsp;čele akademie vystřídali právník [[Antonín Randa]] (1908–1914) a mineralog [[Karel Vrba]] (1914–1922).

Výraznými změnami prošla akademie po vzniku [[První republika|Československé republiky]]. 10. &nbsp;listopadu 1918 byla přejmenována na ''Českou akademii věd a umění'' (ČAVU). V &nbsp;roce 1923 byla otevřena možnost řádného členství i pro ženy (jako první zvolena 1924 spisovatelka [[Eliška Krásnohorská]]). V &nbsp;roce 1928 se přírodovědná třída rozdělila do pěti sekcí (matematicko-fyzikální; chemicko-mineralogicko-geologická; biologická; lékařská; technická). ČAVU byla výběrovou učenou společností (rozlišovali se členové řádní, mimořádní, zahraniční a do 1923 též dopisující), jejíž role spočívala v &nbsp;domácí i zahraniční reprezentaci československé vědy, ve vydávání publikací a &nbsp;v &nbsp;redistribuci vědeckých [[Stipendium|stipendií]] a podpor jak ze státních prostředků, tak i ze soukromých nadací a fondů. Odborná práce se v &nbsp;ní soustředila do odborných komisí, i &nbsp;když se zde postupně začaly prosazovat zárodky budoucích ústavů (jako např. kolem Kanceláře Slovníku jazyka českého, založené už v &nbsp;roce 1911). Ve funkci prezidenta ČAVU se vystřídali filolog [[Josef Zubatý]] (1923–1931), hudební skladatel [[Josef Bohuslav Foerster]] (1931–1939) a historik [[Josef Šusta]], který byl zvolen v &nbsp;pohnutých dnech druhé republiky (16.&nbsp;ledna 1939) a funkci vykonával přes dusné období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] až do své sebevraždy 27.&nbsp;května 1945.

V roce 1945 stanul v &nbsp;čele ČAVU jako její poslední prezident [[Zdeněk Nejedlý]] (1945–1952) a některé její odborné útvary začaly tehdy přerůstat ve vědecké ústavy (v &nbsp;roce 1946 vznikl Ústav pro jazyk český, 1946–1950 Ústav pro nukleární fyziku, 1947 Badatelský ústav matematický, 1947–1948 Ústav pro českou literaturu). Dalších sedm tzv. ústředních vědeckých ústavů ([[Biologický ústav ČSAV|biologický]], [[Chemický ústav ČSAV|chemický]], [[Ústřední ústav fyzikálníFyzikální_ústav_Akademie_věd_České_republiky#Historie_ústavu|fyzikální]], geologický, matematický, astronomický a polarografický) bylo postupně budováno v &nbsp;rámci tzv. [[Ústředí vědeckého výzkumu]], založeného v &nbsp;roce 1949. Obě struktury pak byly společně s &nbsp;výzkumným zázemím [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]], [[Masarykova akademie práce|Masarykovy akademie práce]], Československé národní rady badatelské převedeny v &nbsp;roce 1952 do nově zakládané [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), kam přešla i badatelská zařízení pracující dosud pod ministerstvem školství, věd a umění, jako byl mj. Státní ústav archeologický (založen 1919), Státní historický ústav vydavatelský (od 1921), Orientální ústav a [[Slovanský ústav Akademie věd České republiky|Slovanský ústav]] (oba od 1922) a další. ČSAV byla založena 17. &nbsp;listopadu 1952 jakožto vrcholná vědecká instituce spojující v &nbsp;sobě jak učenou společnost (řádný člen = [[akademik]]; člen korespondent ČSAV; zahraniční člen), tak i soustavu výzkumných pracovišť soustředěných v &nbsp;naprosté většině na území českých zemí (na Slovensku pracovaly ústavy [[Slovenská akademie věd|Slovenské akademie věd]], která byla autonomní součástí ČSAV).

<references />