Leni Riefenstahlová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
překlep
Řádek 25:
V roce [[1933]] byla Leni Riefenstahlová pozvána do [[Berlín]]a, kde se setkala s [[Adolf Hitler|Hitlerem]] a ministrem propagandy [[Joseph Goebbels|Goebbelsem]]. Ti ji požádali, aby zdokumentovala sjezdy [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] a aby dohlížela na filmovou tvorbu v Německu. Leni Riefenstahlová nejdřív odmítla s odůvodněním, že není zorientovaná v revolučních změnách a současné politice a dokumentární film ještě netočila. Nakonec režisérku přesvědčili tvrdíce, že politika a umění (a oni chtěli umělecké dílo) se nemají míchat a navíc, že může zaměstnat vlastní štáb.
 
V srpnu 1933 začala Riefenstahlová natáčet první film z norimberské trilogie nazvaný ''Vítězství víry'' (během války se ztratil a posléze byl zrekonstruován). Režisérka s ním nebyla spokojena, podle ní byl esteticky nedokonalý v porovnání s pozdějšími filmy trilogie. Druhý díl trilogie ''[[Triumf vůle]]'' z roku [[1934]], který dokumentoval 6. sjezd [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], ukázal, že Riefenstahlová je všestranná kreativní režisérka. Masové scény, projevy a noční shromáždění použila ve filmu esteticky a tím vytvořila nový druh filmového umění. Nikdo před ní tímto způsobem nenatočil dokumentární film. ''Triumf vůle'' měl premiéru 28. března 1935 v paláci UFA v Berlíně za osobní účasti Hitlera a byl odměněn dlouhotrvajícím aplausem. Za tento film dostala režisérka „Národní cenu“ a ministr propagandy [[Joseph Goebbels]] ji chválil: „Je to největší film o Führerovi, jaký byl kdy natočen.“ Na Mezinárodním filmovém festivalu v [[Benátky|BenátkachBenátkách]] v roce [[1935]] získal film cenu pro nejlepší zahraniční dokumentární film a na světové výstavě v [[Paříž]]i v roce [[1937]] dostal zlatou medaili.
 
Po válce byl film odsouzen jako propagandistický, zaměřující se na nacionalistické emoce a oslavující Hitlera a jeho teorii árijské krásy. Poslední ze sjezdových filmů natočila Riefenstahlová v roce [[1935]]. Film se jmenoval ''Den svobody - naše armáda'' a byl natočen bez komentáře. Použila v něm dvojité expozice, rozostření a evokativní hudbu.