Karel Kašpar Reitenberger: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 11:
[[Soubor:Reitenberger.JPG|thumb|180 px| Socha Reitenbergera v [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]] ]]
'''Karel Kašpar Reitenberger''' OPraem ([[29. prosinec|29. prosince]] [[1779]], [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.cz/iipimage/30070042/utery-04_0401-n Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[21. březen|21. března]] [[1860]], [[Innsbruck]]) byl v letech 1812–1827 [[opat]]em [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Klášter Teplá|kláštera v Teplé]]. Patří k osobnostem, které se významně zasloužily o vznik a rozvoj [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]].
== Život ==
Narodil se jako Kašpar Prokop v pročesky orientované rodině Františka Johanna Josefa Reitenbergera (1750–1809), pekaře, úředníka a starosty města Úterý a jeho manželky Judity, rozené Lippertové (1758–1817); měl sedm sourozenců. Vystudoval gymnázium v Praze, nastoupil do premonstrátského kláštera v Teplé, obdržel klášterní jméno Karel, pak vystudoval teologii v Praze a roku 1804 byl vysvěcen na kněze. V roce 1807 byl jmenován sekretářem tepelského opata Chrysostoma Laurentia Pfrognera. Po jeho smrti v roce 1812 byl Karel Prokop Reitenberger ve věku 32 let zvolen tepelským opatem. V roce 1819 se stal prelátem. Zabýval se ekonomickými zájmy kláštera, které řešil nekonvenčně a sebevědomě. Byl stoupencem katolické obnovy, údajně odmítl reformy císaře Josefa II. z roku 1773 a jeho Toleranční patent z roku 1781.
=== Založení a rozvoj Mariánských Lázní ===
Reitenberger pověřil klášterního lékaře MUDr. Jana Josefa Nehra průzkumem mariánskolázeňských pramenů a poté financoval výstavbu nově založeného města.<ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| odkaz na autora =| titul =Historie kláštera v Teplé| url =http://www.klastertepla.cz/cz_index.html| datum vydání =| vydavatel =Klášter Teplá| datum přístupu =18-01-2014| url archivu =https://web.archive.org/web/20070701044818/http://www.klastertepla.cz/cz_index.html| datum archivace =01-07-2007| nedostupné =ano}}</ref> Velkým nákladem dal vysušit bažinatou půdu v okolí léčivých minerálních pramenů a postavit první lázeňské budovy, nemocnici a kapli Panny Marie, podle které byly lázně pojmenovány. Jeho zásluhou byly Mariánské Lázně prohlášeny 6. listopadu [[1818]] veřejným lázeňským místem.<ref>KUMPERA, Jan: Osobnosti a Západní Čechy, 1. díl, Ševčík nakladatelství, 2005; cit. dle [http://prirodakarlovarska.cz/clanky/1352-karel-kaspar-reitenberger PrirodaKarlovarska.cz]</ref>▼
K majetku kláštera patřil v té době téměř nepřístupný močálovitý areál se známými minerálními prameny, které analyzoval a rozvíjel klášterní lékař Johann Josef Nehr (1757-1820). Johann Wolfgang von Goethe o nich napsal pojednání "Popisy minerálních pramenů v Mariánských Lázních". Opat Reitenberger založil a podpořil rozvoj lázeňského města Mariánské Lázně, v krátké době odvodnil území, odstranil kopce, dal vylámat skály, upravit cesty, stavěl promenády, silnice, koupací a ubytovací zařízení v luxusním stylu.
▲Reitenberger pověřil klášterního lékaře MUDr. Jana Josefa Nehra průzkumem mariánskolázeňských pramenů a poté financoval výstavbu nově založeného města.<ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| odkaz na autora =|
== Reference ==▼
V roce 1821 opat Reitenberger poznal lázeňského hosta Johanna Wolfganga Goetha a pravidelně se s ním setkával při ranní pitné kúře u Křížového pramene. 21. srpna 1821 Goethe na jeho pozvání poprvé navštívil klášter v Teplé a referoval o něm, jak je ohromen kulturním prostředím.
=== Sesazení a exil ===
Na výstavbu a vybavení lázeňského města Mariánské Lázně bylo třeba vynaložit značné finanční výdaje, které zpočátku nepřinesly očekávaný finanční zisk, ani s expedicí pramenité vody v hliněných lahvích. Úspěch nadace však vedl k závisti, zášti a intrikám mezi kanovníky kláštera i mimo něj. Reitenberger byl obviněn ze špatného řízení. Údajná impertinentní opatova poznámka o věku čtvrté, značně mladší manželky císaře Františka I. spolu s pomluvami přispěla k jeho sesazení v roce 1826 a jeho přeložení do premonstrátského opatství ve Wiltenu v Tyrolsku. Tam žil v ústraní a zemřel v roce 1860; byl pohřben ve farním kostele ve Wiltenu. V roce 1879 město Mariánské Lázně jeho zakladatelskou a budovatelskou roli uznalo a postavilo mu u Křížového pramene památník od vídeňského sochaře Karla Kundmanna. V roce 1906 byl tento pomník slavnostně přemístěn do opatství v Teplé.
== Odkazy ==
▲=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Constantin von Wurzbach: Reittenberger, Kaspar Karl. In: ''Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich''. 25.svazek. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1873, s. 261–263, dostupné online[[]].
== Externí odkazy ==▼
* Heřman TYL: Klášter Teplá. Plzeň 1947, s. 22
▲=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Reitenberger}}
Řádek 28 ⟶ 38:
[[Kategorie:Opati tepelského kláštera]]
[[Kategorie:Lidé z Mariánských Lázní]]
[[Kategorie:Premonstráti]]
[[Kategorie:Narození v Úterý (okres Plzeň-sever)]]
[[Kategorie:Úmrtí v Innsbrucku]]
| |||