Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Po roce 1989: červnu |
m chybějí slovo |
||
Řádek 79:
Katedrálu do roku [[1954]] spravovala [[římskokatolická církev|církev]], poté tehdejší [[komunismus|komunistická]] vláda vládním nařízením<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ ze dne 19. října 1954 o chráněné oblasti Pražského hradu | url = http://kultura.praha-mesto.cz/files/=22166/Chr%c3%a1n%c4%9bn%c3%a1+oblast+Pra%c5%besk%c3%a9ho+hradu.txt | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-3-7 | vydavatel = Hlavní město Praha | místo = Praha | jazyk = | url archivu = https://web.archive.org/web/20090505074636/http://kultura.praha-mesto.cz/files/=22166/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1+oblast+Pra%C5%BEsk%C3%A9ho+hradu.txt | datum archivace = 2009-05-05 | nedostupné = ano }}</ref> určila „československý lid“ za vlastníka a [[Kancelář prezidenta republiky]] za správce celého areálu Pražského hradu, včetně katedrály. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] se rozhořel spor o vlastnictví katedrály. V roce [[1992]] podala řada organizací zřizovaných církví žalobu na určení vlastnictví katedrály. Po čtrnácti letech, [[16. červen|16. června]] [[2006]], po odvolání na straně církve i státu soud rozhodl, že vládní nařízení z roku 1954 nezměnilo vlastnictví katedrály, a že tedy patří témuž vlastníkovi jako před rokem 1954, konkrétně [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|Metropolitní kapitule u sv. Víta]].
Rozsudek se setkal s nesouhlasem řady občanů, kteří považují katedrálu za státní symbol, jenž by měl být v rukou státu. Řada dalších občanů naopak rozsudek vítá s tím, že katedrála jakožto sídelní kostel arcibiskupa má z povahy věci patřit církvi. [[Miloslav Vlk|Miloslav kardinál Vlk]] první rozhodnutí soudu [[26. říjen|26. října]] [[2005]] ve prospěch církve, proti kterému se stát odvolal, přivítal a prohlásil, že stát povinnosti, které získal s katedrálou, neplnil dobře. [[5. září]] Správa Pražského hradu předala katedrálu Metropolitní kapitule u sv. Víta, pod niž od [[6. září]] 2006 spadá.
Dne [[16. únor]]a [[2007]] však zrušil [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] rozsudek [[Městský soud v Praze|Městského soudu v Praze]], který rozhodl, že katedrála svatého Víta patří církvi. Nejvyšší soud dospěl k názoru že vládní nařízení z roku 1954, které z Pražského hradu udělalo sídlo prezidenta a „památku, náležející všemu československému lidu“, je stále platné. Proto podle Nejvyššího soudu chrám byl a zůstává majetkem státu, nicméně vnitřní mobiliář je až na výjimky ve vlastnictví církve.{{Doplňte zdroj}} Případem se tak znovu zabýval [[Obvodní soud pro Prahu 1]], který 27. září [[2007]] rozhodl, že chrám státu zůstává. Tento rozsudek potvrdil i Městský soud v Praze a dovolání církve dne 5. března [[2009]] Nejvyšší soud odmítl. Zástupce církve se pak obrátil s ústavní stížností na [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] a hodlal původně jít i k [[Evropský soud pro lidská práva|Evropskému soudu pro lidská práva]] ve Štrasburku.
| |||